Hidanovo znovuzrození

Takže... tohle je můj první pokus o FF... Snad se vám bude líbit. Je to jenom pouhopouhý, krátký začátek série a chtěl bych jím jen přiblížit můj styl psaní a taky bych byl rád, kdyby jste mi napsali, jestli se vám líbí nebo ne :-P

"Kde to jsem... Jakto, že necítím nohy, ruce, trup.. prostě nic?"
Přemýšlí nad svou aktuální situací Hidan.
"Počkat, už vím, to byl ON, ten pam*d z listový co mě sem před pár dny pohřbil! Jashinžel ne v celku... Jashin... Kde je teď, když ho nejvíc potřebuju... DO HAJZLU kde SI když vidíš jak sem skončil?? celý roky... desítky let ti věrně sloužim, uctívám tě, objetuju se pro tebe, a ty mě necháš doslova skončit na dně jámy!?"
Při zasypání propasti měl Hidan relativní štěstí. Velké kusy hlíny okolo jeho hlavy vytvořily malou komůrku, tudíž jeho meloun zůstal v celku. To se ovšem nedá říci o ostatních částech jeho těla, které by už ani kakuzu nedokázal sešít.
"Proč Jaaaashineeeee!"
Záře... odkud vychází? Pokud jste tipovali Jáshinův přívěsek máte bod, ale jelikož je krize, zůstane to bez odměny.
"ANO"
Vykřikl Hidan s úlevou a uspokojením, že jeho slova byla vyslyšena...
Záře pomalu, ale jistě zaplnila komůrku v níž přebývala Hidanova hlava.
"To je krásnej pocit, takovouhle bolest sem ještě nikdy necejtil..."
Jen to dořekl tak aniž by s tím mohl něco dělat, upadl do bezvědomí...

Po několika hodinách...

Pomalu začíná otevírat oči. Záře slunce, které zrovna opustilo svůj skryt za horami ho oslní natolik, že je musí znovu zavřít. Opět ztrácí vědomí...

Po několika minutách...

Opět nabývá vědomí. otevře oči, ale na hlavu mu spadne šiška tudíž se opět vrací do původního stavu spánku...

Po několika sekundách... (nebojte, to už je poslední )

Nyní se už poměrně rychle probere a ihned popadne šišku a rozdrtí jí v ruce. V Ruce... V RUCE! To co se ještě před několika hodinami zdálo nadobro ztracené se vrátilo do původní podoby
"Moje tělo... Je zase pohromadě! Teď už mi nic nebrání v tom, abych nadělal z toho spratka malinké kousíčky a předhodil je Kisamemu... ehm, chtěl sem říct rybičkám..."
Ještě chvíli seděl a plánoval co bude dál, jinak řečeno jaký bude nejvhodnější a nejbolestivější způsob jak z Shikamara nadělat mašírku a když si řekl, že takhle důležitou věc si bude muset nechat projít palicí ještě delší dobu, vydal se pomalu na cestu... Tedy chtěl se vydat na cestu...
"Kudy? Kudy do sídla Akatsuki? Určitě tudy... Ne tamtudy..."
Ještě chvíli bloudil (v tomto případě chvíle = týden), když v dáli zahlédl povědomou krajinu a hned mu bylo jasné, že je v cíli.

Mezitím v Listové...

"Musíme nějak šetrně říci Narutovi, že tuhle techniku už nebude moci použít"
Říká Godaime Sakuře po prohlídce Blonďáčkovy ruky.
"Toho se ujmu jen pokud při informování bude Naruto připoutaný řetězy a předávkovaný sedativy pro slony, jinak by to znamenalo devastaci minimálně celé listové vesnice!"
"Ano, uvědomuji si to, ale myslím, že je přeci jenom Naruto už moudrý natolik, aby pochopil, že jde o jeho ruku, pomocí které by po dalším použití té neuvěřitelně silné techniky nemohl používat čakru."
Sakura nasadí odmítavý výraz.
"Nevybavujete si, jak dlouho na tom Uzumaki pracoval a jak byl nadšený když se mu to povedlo dokončit? Nene, omlouvám se, ale do toho já nejdu"
Tsunade zkříží ruce na svém údolí bohů (kdo sleduje Bleach, ví, ostatní myslím že si dokážou domyslet )
"No to je sice pěkné, ale já ti to nařizuji..."
Vnitřní Sakura: "Šannaró, co si o sobě myslí, bába jedna šedivá!?"
Vnější Sakura: "Hai!"