No future -VIII- Herečka!

„... lákavá nabídka. Ale já chci ještě něco...“ zase se slizce oblízne. Pohledem ho vyzvu aby to řekl.
„Chci... Minata Uchihu a Sasukeho Uchihu!“ usměje se.

Chviličku mi trvá než se vzpamatuji a zavřu ústa. „C-co prosím?“
„Chci Minata Uchihu a Sasukeho Uchihu!“ zopakuje sladce. Polknu.
„P-proč?“
„Sasukeho hodlám zabít! Zradil mě i sebe! Je to slaboch co nedokázal zabít ani svého bratra! A Minata... chci ho přemluvit aby se přidal ke mně!“ Vyskočím jak čertík z krabičky.
„S tím on nikdy souhlasit nebude!“
„Ale bude! Řeknu mu že když to neudělá zabiju jeho otce! A až mu dám pečeť nezbyde mu nic jiného!“
„Ale... říkal jsi že Sasukeho chceš zabít!“
„To ano! Ale Minato to vědět nemusí!“ Prudce zavrtím hlavou.
„To ti nikdy nedovolím!“ vykřiknu. Usměje se.
„V tom případě ale zradíš Akatsuki!“ zalapám po dechu. „Rozhodni se má milá Ake. BuD´to tvůj milovaný Minato nebo tvůj domov Akatsuki!“ chvilku jen dýchám a pak bezradně klesnu zpět na křeslo.
„Uvažuj Ake! Jsi chytrá a vím že se rozhodneš správně! Když půjdeš za Minatem budete dva zrádci, nikdy vás nepřestanou pronásledovat, nebudete nikde v bezpečí! Když bude v mích službách můžeš ho mít pro sebe! Slibuji ti že se s ním můžeš vídat! No tak! Sama to chceš! Vždyť k listové nemáš žádný vztah! Potřebuješ už jen kyuubiho a budeš vládnout světu! A já budu tvůj oddaný sluha!“ odvrátím od něj pohled. „Myslím že bys měla dodržet slib co jsi dala Peinovi!“
„Dobře. Za šest dní zaútočíme na Listovou! Jediná podmínka je že nám přenecháš Naruta! Zbytek je tvůj!“ vydechnu. Nastaví ke mně ruku. Chvilku na ní jen němně civím. Vážně chci udělat právě tohle?
„Výborně!“ vydechce když jeho dlaň stisknu. „Těším se na temný svět pod tvým velení královno Ake!“ ušklíbne se zlověstně a zmizí. Ještě dlouhou chvíli koukám do zdi.
***
„Hinato! Hinato vstaňte!“ prudce sebou trhne.
„Ake? Co mi chceš?“ nechápe. Prudce jí postavím na nohy.
„Na nic senevyptávejte a buďte sticha!“ šeptnu a thnu jí bludištěm chodeb až ke dveřím zamčeným několika zámky. Sevřu pěst a silným úderem přetrhám několik řetězů, ještě jednou to celé zopakuji a pak s vrzáním dveře otevřu.
„Běžte touhle šachtou. Až dojdete ven bude tam poušť. Musíte spěchat! Jděte vždy za sluncem a při běhu dojdete za tři dny k Písečné! Od tamtud už se do Konohy snad dostanete! Vemte si tenhle plášť a s nikým na poušti nemluvte! Nevšímejte si ničeho, neseďte na kamení ani netrhejte květiny! Špehové jsou všude! Až dojdete do Listové informujte Minata že za šest dní zaútočíme ať se připraví!... a buďte opatrná! Sbohem!“ vrazím jí do ruky batoh se zásobami vody a nějakého jídla a přehodím jí přes hlavu plášť. Ve chvíli kdy se otáčím mi stiskne ruku.
„Vždycky jsem věděla že nejsi zkažená Ake! Jen jsi zabloudila!“ pousměje se.
„Zvolila jsem si cestu kterou už nemůžu změnit! Mířím k propasti které se nedá vyhnout... ale byla to moje volba!“ odpovím. „Ale teD´už běžte. Máte náskok ani ne jednoho dne tak pospíchejte! A buďte opatrná!“ kývnu a zavřu za ní dveře. Pak se vrátím k ní a všechno upravím tak aby to vypadalo že utekla. Pak se vrátím do pokoje, přikreji odkopanou Nami a sama si lehnu. Usnu až těsně při svítání.
***
„Ake!! Dělejte zavolejte Ake!“ Nami se mnou prudce trhne. „Aki-chan!! Vstávejte Hinata-san utekla!“ ječí mi těsně u ucha. Protáhnu se, promnu si oči a posadím se.
„Cože?“
„Hinata-san utekla!“ kvílí Nami a táhne mě dolů.
***
„Ake, když jsem šel dál Hinatě vodu vězení už bylo prázdné já, já za to vážně nemůžu já... mám jí jít hledat?“ ptá se Kakuzu.
„Ne! Teď všichni svolejte svoje podřízené. Musíme se připravit na válku!“ řeknu pevně a v duchu si blahopřeji jak dobrá jsem herečka!