Samota, která bolí – nemusí bolet navždy - 8. část

Tsunade osobně čekala u brány s menším lékařským týmem, mezi kterými byla její nejlepší studentka Haruno Sakura a samozřejmě Shizune. Jako první se dostavili do Konohy Lee s TenTen, kteří mezi sebou nesli úplně vysíleného Nejiho s těžkými zraněními. Část lékařského týmu v doprovodu Shizune odnesli rychle Nejiho do nemocnice na sál. Dobře na tom vůbec nebyl, ale šance byly vysoké. Hokage netrpělivě přecházela z jednoho místa na druhé. Chvílemi se zastavovala a dívala se na nebe plné hvězd.
„Za chvilku bude svítat a oni tu ještě nejsou. Co se tak mohlo stát?“ říkala si potichu Tsunade.
Sakura už se i posadila. Zbytek lékařského týmu vyčkával stále v pozoru.
„Tsunade-sensei, jak dlouho tu ještě budeme čekat? Za chvilku je ráno a já ještě dnes nespala!“ postěžovala si Sakura.
Tsunade ji okřikla: „Sakuro, to sem tě v tomhle směru nic nenaučila? Očekávej to nejlepší, ale vždy buď připravena na to nejhorší.“
„Rozumím, sensei,“ odpověděla bleskově Sakura.
Uběhla další hodina, obloha se barvila do ruda a slunce vycházelo. Tsunade neustále stála u brány a dívala se do dálky, zda neuvidí Yamata, nebo někoho jiného.
Najednou se na obzoru objevil Kakashi s Narutem na zádech. Za ním i Yamato s Hinatou v náručí. Tsunade jim běžela pár kroků naproti. Během chvilky už stáli v bráně vesnice. Hokage byla zděšena, v jakém stavu je donesli do vesnice. Lékařský tým položil Hinatu na nosítka a v doprovodu Tsunade ji rychle odnesli do nemocnice, protože její zranění byla vážnější než u Naruta.
„Postarej se o Naruta. Bude potřebovat tvou pomoc,“ řekla Tsunade Sakuře ještě před tím, než odešla.
Ještě dodala: „A vy dva se u mě večer stavte.“
Dva lékařští ninjové zůstali u Sakury a pomohli jí s Narutem. Lehce ho odebrali Kakashimu ze zad a položili ho také na nosítka.
„Tady to není nic vážného. Zlomená noha, natažené nějaké svaly z přepětí a... jedna, dvě, tři zlomená žebra a lehká řezná rána na obličeji. Tak asi taky půjdeme. Musím mu ta zranění ošetřit,“ mluvila Sakura nahlas. Když pak chtěla pozdravit Yamata a Kakashiho, tak ti už byli dávno pryč.

„Jak se tohle mohlo stát! Vysvětlete mi, kdo tady udělal chybu. Byl jsem to snad já? Jen jsem chtěl pro svou dceru to nejlepší a takhle to dopadlo,“ rozčiloval se Hyuuga Hiashi, který se právě dozvěděl, že Hinata a Neji jsou s vážnými zraněními v nemocnici a stará se o ně dokonce Tsunade.
„Hiashi-sama, je tu jeden člen ANBU a přeje si s vámi mluvit,“ sdělil mu Nekome, který byl ještě na půlce těla zavázaný obvazy, z nedávné události, když ho Tsunade vyslýchala.
„Hiashi Hyuugo, ihned se máš dostavit do nemocnice!“ ANBU zmizel.
Hiashi bez zaváhání vstal a okamžitě odešel z domu směrem k nemocnici. Bál se toho, co mu Tsunade chce říct. Doprovázel ho jeden ze stařešinů klanu.
Bylo pravé poledne a ostré, sluneční paprsky pronikaly do nemocničních oken. Tsunade právě vycházela ze sálu č. 3., kde byla hospitalizována Hinata. Když uviděla jejího otce, na její tváři byla vidět zlost a zároveň úleva. Hiashi se s ustaraným pohledem zastavil.
„Hiashi, máš moc velké štěstí, až moc velké,“ mluvila na něj Tsunade a trochu zvyšovala hlas, „oba byli těžce zranění, ale dostanou se z toho. To nejhorší mají za sebou,“ posadila se na židli.
„Děkuji moc Tsunade.“
„Ještě jsem ale neskončila. Budu po tobě samozřejmě vyžadovat vysvětlení o celé záležitosti! A to mě hodně zajímá, co mi řekneš. Ale ne teď a určitě ne tady. Večer se za mnou stav do kanceláře a pokud možno, tak v doprovodu Nekomeho.“
„Nevím, jak ho přinutím za vámi jít po té události, ale přijdeme oba. A jak jsou vlastně na tom?“
„Hinata měla těžké bodné zranění, které hodně krvácelo. Naštěstí se nám podařilo vše dát do pořádku a během pár dní bude moci zase běhat,“ udělala malou pauzu a pokračovala dál, „Neji na tom byl také velice špatně, myslím si, že i nejhůř. Měl mnoho zranění, ale po dlouhém úsilí se Shizune a celému týmu podařilo Nejiho stabilizovat. U něj to bude chtít trochu více času. No a Naruto jako poslední...“
V tu chvíli ji Hiashi přerušil: „Ten už není důležitý. Jeho stav znát nemusím.“
Tsunade okamžitě byla na nohou a stála kousek od něj.
„Tak teď mě pěkně poslouchej, moc pozorně. Naruto měl skoro celou nohu zlámanou a natažené svalstvo od toho, jak se snažil Hinatu přivést sám do Konohy. Chtěl ti zachránit dceru, tak už to konečně pochop, že lásce se nedá poručit.“ Hiashi stál jako opařený. Stařešina se trochu obával, jak bude Tsunade dál reagovat, ale nakonec je jen lehce odstrčila a odešla pryč.
„Už jsou na pokojích!“ zavolala ještě na ně a ztratila se za rohem.
Stařešina již odešel domů vše říci ostatním. Hiashiho první zastávka byla v pokoji Nejiho. Když ho uviděl v ležícího v obvazech, tak mu ho bylo líto. Poprvé v životě tento cit měl k někomu z vedlejší větve klanu. Neji v pokoji nebyl sám, u jeho lůžka seděla TenTen a Lee se opíral o okno.
TenTen zahlédla Hiashiho: „Dobrý den Hiashi-sama. Jdete určitě za Nejim a chcete být o samotě.
Já s Leem jsme stejně chtěli za chvíli odejít. Lee musí dodržet svůj osobní tréninkový plán.“
„Ano, to je pravda,“ odpověděl aktivně Lee.
TenTen ho popadla za čelenku, kterou měl přivázanou u pasu a odtáhla ho z pokoje. Hiashi si sedl vedle Nejiho na volnou židli a chytil ho za ruku. Nevěděl proč to dělá, šlo to samo od sebe.
„Tohle se vůbec nemělo stát. Měli jste se vrátit hned, jak něco nesouhlasilo. Neměl bych ti to za zlé. Jsi nejnadanější z celého klanu, překonal jsi již dokonce i mě. Můj bratr, Hizashi, měl být hlavou klanu, teď jsem o tom zcela přesvědčen. Určitě by byl na tebe pyšný.“
Ještě chvíli tam tak zůstal. Neji sice spal, ale věděl o všem, co se kolem něj dělo. Hiashi vstal a tiše vyšel z Nejiho pokoje na chodbu, kde se opřel vedle dveří o stěnu a přemýšlel o všem, co se za poslední týden stalo. Bylo toho tolik a tolik se toho stalo jen z jednoho důvodu. Hodně také přemýšlel, jaký je vlastně vztah mezi Hinatou a Narutem a o všem kolem nich. Věděl, že to už nikdy nebude podle jeho představ. Navíc Hinata stárne, není už malé dítě, ale stává se z ní dospělá žena. Možná by se přece jen něco mohlo změnit.