Proměna 02

KAPITOLA DRUHÁ

         „Tsunade-sama, ta dívenka má obrovskou sílu. Udělat tak mocné jutsu bez jediné pečeti a ještě k tomu propojit pískový s větrným jutsu, to už je na úrovni Hokagů. Kdybych tak věděla kdo to byl, ale než jsem mohla cokoli udělat, byla už pryč,“ vyprávěla Shizune, ona kunoichi, co bojovala v lese. Nyní už byla převlečená a ošetřená, ale stále vypadala po velkém boji dost bídně.
         Právě stála před Hokage v její kanceláři a horlivě vyprávěla vše co se odehrálo v lese.
         Místnost byla středně velká, docela dobře vybavená. Byly tu skříně, stoleček, pracovní stůl a spoustu židlí s oranžovou sofou. Největší pozornost však budily vysoké štosy dokumentů, podobné šikmé věži, které přímo prosily o jejich vyplnění.
         Tsunade ji se zájmem poslouchala a byla stejně překvapená. Byla to krásná dlouhovlasá blondýnka s dvěma culíky. Uprostřed čela měla malinký kosočtvereček. Oči měla krásné, velké a hnědé. Na sobě měla obvyklé šedivé šaty s zeleným pláštěm, který měl černé lemování.
         „Hm, velice zajímavé a jak vypadala? Byla z naší vesnice? Kolik jí asi bylo?“ zajímala se Tsunade.
         „Noo… byla malá typuji na sedm let, ale neviděla jsem ji do tváře, byla zahalená do dlouhého černého pláště s kápí. Nemluvila, jen prostě přišla, mávla rukou a odešla. A znak vesnice ještě neměla, ale šla směr Konoha,“ přemýšlela Shizune.
         Tsunade si sepnula ruce a opřela si o ně hlavu. „Myslím, že to je ta malá dívenka, co bydlí v domě ve čtyřicetpětce. Slyšela jsem o ní, že se zdržuje hlavně doma a moc ven nevychází. Zakrývá se černým pláštěm a nikdy nemluví. Lidi se jí straní kvůli jejímu vzhledu, chování a také té báchorce, která se mezi nimi traduje. Prý je prokletá a přinese na vesnici pohromu. Nikdo neví odkud přišla, kdo jsou její rodiče a z jakého je klanu. Od narození žije sama bez rodičů, tak ji ještě nikdo nepřihlásil do akademie. Jestli je tak silná jak pravíš, měla by začít chodit. Hned zítra tam půjdeme a pozveme ji.“
         „Ano,“ odpověděla Shizune.

         Bylo krásné slunečné odpoledne, bílé mraky pomalu plynuly po obloze a ptáci krásně cvrdlikali. Byly slyšet jen tiché rozhovory vesničanů.
         Arisa se dívala vzhůru na mraky a přemýšlela. Viděla jak jeden mrak nahrazuje další. Občas v místě jejího pohledu přeletěl ptáček.
         Toto nádherné odpoledne však něco vyrušilo. Někdo zaklepal na dveře. Arisa se neochotně zvedla a šla otevřít, i když to bylo dost neobvyklé, aby u ni někdo zvonil.
         Když začala otvírat dveře a mezi nimi uviděla Tsunade s tou kunoichi co zachránila, malinko se zarazila, ale nedala na sobě nic znát. Jen kývla na znamení pozdravu.
         „Přišli jsme tě pozvat do akademie. I když začala už před půl rokem věříme, že to určitě doženeš,“ oznámila ji Tsunade a podávala ji potřebné materiály.
         Arisa si je vzala, koukla na ně a pak zavřela dveře.
         Tsunade se Shizune se na sebe udiveně podívali a Shizune řekla: „Ta to bude mít těžké.“
         Arisa odhodila poukázky a šla si sednout na polštář před krb. Chvíli tak seděla a dívala se do plamenů ohně, jenž tvořily různé obrazce, ale pak se zvedla, šla ke stolu, vzala si poukázky a začala číst.
         No možná bych se mohla přihlásit. Aspoň bych se více naučila a stala se ze mě silnější kunoichi, pomyslela si Arisa.
         Vzala formulář a vyplnila údaje na přihlášce:

PŘIHLÁŠKA KE STUDIU
na ninja Akademii
Vyplní uchazeč nebo zákonný zástupce
Příjmení a jméno: Saku Arisa
Datum a místo narození: Neznámé
Adresa trvalého pobytu: Kumushika 45, Konoha

         Poté vše vzala sebou a odešla to na akademii odevzdat. Zahalená jako obvykle v plášti šla do akademie a nevšímala si kolemjdoucích, kteří na ni opovržlivě koukali a malých dětí, které utíkaly co nejdále od ní, kde se jí posmívaly.
         Když dorazila do akademie, šinula si to dlouhou chodbou, na jejímž konci byla kancelář ředitele. Zaklepala a na vyzvání ‚Vstupte‘ vešla.
         Po vstoupení do kanceláře uviděla menší, spoře vybavenou místnost. Byla dost osvětlená velkými okny, uprostřed místnosti byl stůl, před ním dvě měkké židle a za stolem seděl ninja, který se na ni, hned jak vstoupila, usmál.
         „Ahoj copak bys potřebovala?“ zeptal se ninja, jenž měl na jmenovce napsané jméno Iruka.
         Arisa si ho pořádně prohlédla. Uviděla dost mladého muže, jenž měl hnědé vlasy sčesané do vysokého culíku. Na čele měl čelenku Konohy a přes nos se mu táhla dlouhá jizva. Oblečený byl v uniformě, kterou nosí Chuunini.
         Na chvíli zaváhala, ale pak šla až k němu a podala mu přihlášku.
         „Á ty si ta nová, o které mi říkala Tsunade-sama. No, i když už půl roku probíhá výuka, myslím že to za pomoci žáků zvládneš dohonit. Dobrá tak zítra přijď.“ Iruka na ni mluvil tak mile až jí to zaskočilo. Nikdo se k ní zatím tak mile nechoval.
         Arisa jen přikývla a odešla.
         Ta to bude mít těžké, pomyslel si Iruka a podíval se na přihlášku. Tak ona ani neví kdy se narodila, to je tak smutné.

         „Představuji vám novou žačku jménem Arisa Saku. Protože přišla o půl roku výuky tak doufám, že ji všichni patřičně pomůžete,“ představil ji Iruka třídě. „ Tak teď si jdi sednout támhle vedle Shikamaru do třetí lavice.
         Všichni na ni koukali, ale jakmile si sedla do lavice, tak se zas věnovali učivu.
         Shikamaru, který doteď spal, se na ni usmál. „Ahoj.“
         Arisa kývla na pozdrav a sundala si plášť. Pod ním měla černé triko a kalhoty a vlasy měla schované v čepci, takže nikdo nemohl poznat jakou barvu vlasů má.
         To, co zase upoutalo pohled třídy, byl její obličej. Všechny ohromila její krása. Měla nádherné velké tmavé oči a dokonalé rty. Nikdo ji nikdy do obličeje neviděl a tak si mysleli, že schovává nepříliš vábný obličej. Ale opak byl pravdou.
         „Ehm ehm, myslím, že byste se měli věnovat spíše učivu než naší nové žákyni,“ upozornil je zase na sebe Iruka.
         Všichni se tedy otočili na kantora a Arisa plna skryté nervozity a zlosti se rozhlédla po studentech a zjistila, že nemá učebnici.
         Shikamaru jakoby ji četl myšlenky, řekl: „Na, vezmi si moji učebnici já ji stejně nepotřebuju.“ Podal ji učebnici a zase si lehl a zavřel oči.
         Arisa kývla na znamení díků.

         Po hodině se s ní někteří zkoušeli seznámit, ale málokdy Arisa odpověděla. Někteří to nevzdávali a někteří zas ano.
         Pomalu je začínala poznávat, i když s nimi nějak nemluvila. Nejvíce poznala Naruta, Sakuru, Sasukeho, Kibu, Shikamaru, Hinatu, Nejiho, Choujiho a Ino. Ostatních si nevšímala, stejně jako oni ji.
         Ve třídě seděli takto:

Sasuke, Sakura, Naruto; Hinata, Neji, Rin; Shino, Sayuri, Kyoko
Keiko, Ino, Kiba; Arisa, Shikamaru, Chouji; Midori, Yori, Megumi

         Ve škole vše dohnala, protože byla velice chytrá.