Krutý osud Ho no Shagara 4
Druhý den se Shagara nedočkavostí probudila už v pět ráno. Posadila se na podlaze a promnula si oči. V tom okamžiku spatřila Haka jak sedí u stolu a něco si čte.
S údivem v hlase a dlouhým zívnutím pronesla: „Ty už jsi vzhůru? Tý brďo,“ jedním dechem dodala: „Vysvětlíš mi dneska co je ta ehm ta víš co myslím? To jak si včera říkal, že mi vysvětlíš, ale nějak díky mému přirozenému umu k tomu nedošlo.“
Haku klidným tónem: „Ty myslíš chakru. Jdi se zatím nasnídat, já si to tu mezi tím dočtu a pak ti to vysvětlím.“
Shagara vešla do kuchyně a pozdravila Zabuzu, který seděl na malé stoličce u dveří a věnoval se svému nejoblíbenějšímu koníčku broušení zbraní. Zabuza na pozdrav neodpověděl, ale Shagara si toho nevšímala. Popadla zbytek ramenu, postavila ho na kulatý stůl uprostřed místnosti, sedla si k němu a rychle ho zhltla. Kopla do sebe sklenici vody a odběhla zpět do Hakova pokoje.
Tam na ní Haku už čekal s malým kouskem svitku v ruce na kterém byla nakreslená silueta člověka a v ní pár značek a okolo popisky. Položil svitek na zem před Shagaru, vybídl jí aby si sedla a začal s výkladem.
„Chakra se skládá ze dvou energií a to z energie těla, která je přítomna ve všech buňkách těla a energie duševní, kterou získáš cvičením. No a když se tyto dvě energie spojí, tak začne v tvém těle proudit chakra. No a podle toho kolik té chakry uvolníš a jak, tak můžeš provádět různé techniky.“
„Techniky? Co jsou to ty techniky?“ Zeptala se udiveně.
Haku si odfoukl a pokračoval: „Je několik druhů technik…“
Tato debata trvala asi dvě hodiny, Dokud jí nepřerušilo Zabuzovo volání: „Haku musíme jít máme přece nějakou prácičku.“
Haku se zvedl k odchodu, při čemž na něj škemravě požádala Shagy: „Haku můžu si půjčit pár jehlic a a jít to zkusit znovu než se vrátíte?“
Haku trochu nevrle: „Jo ale nepoztrácej mi je,“ podal jí pár jehlic a utíkal za Zabuzou.
Shagy odkvačila k lesu. Našla si ten strom který použili minule. Poučena z prvního neúspěchu, který jí palčivou bolestí připomínaly drápance po celém těle, si tentokrát vzala do ruky jen jednu jehlici a hodila. Ano a ta neomylně minula cíl. Došla pro ní a zkusila to znovu. Zase nic a takto to zkoušela stále do kola až jednou. Vzala do ruky jehlici, dala si jí mezi prsty. Zamířila a skleslá zdrchaná vyprovodila jehlici se slovy „No tak teď už se to musí povést, nemůžu být přeci takové nemehlo. Aspoň něco v životě by se mi mohlo povést,“ hodila. Kovová špejle letí a letí a zapichuje se do jednoho z terčů. Shagy radostí málem zbourala celý les a s chutí se pustila do dalších pokusů Nakonec se jí to začalo dařit i se dvěma a pak dokonce se třema. Po nějaké době začala pociťovat únavu a hlad..Najednou si začala uvědomovat, že je v širém okolí nějak moc ticho. Zbalila jehlice a pádila k Hakovi domů.
Tam na ní čekalo velmi nemilé překvapení. Nikdo nebyl doma. „Že by se ještě nevrátili, to je divné. Vždyť je už půl páté večer." Když vešla dovnitř, zjistila, že i všechny jejich věci jsou pryč, jediné co tam zůstalo byly její věci a ta špinavá mísa od rámenu co ho ráno snědla.
„To je divné,“ říkala si vduchu a procházela prázdným domem.
I řekla si: „Tím že tu budu udiveně zírat nic nevyřeším. Půjdu se po nich podívat.“ „Nojo ale kam?“ zeptala se sama sebe. „Zkusím se poptat lidí ve vesnici jestli je neviděli.“
Vzala své věci, které nestihla ještě ani vybalit. Umyla mísu od ramenu a dala si jí do batohu.Po té se vydala do vesnice.
Ending
Byl to den ve znamení slunce.
Každý měl práce plné ruce.
To způsobilo, že byl náš tým rozdělen.
Každý k jiné práci přidělen.
Haku a Zabuza měli tajné poslání,
Shagara zas trénování.
Tvářilo se, že vše hladký průběh mělo,
ale přitom se cosi stalo.
Ref:
Začalo to jako každý jiný den,
trochu zvláštní jen.
Velká neznámá se vznášela ve vzduchu.
Kdosi měl divný pocit v duchu.
Pocit strachu o své blízké to byl,
který Shagařin klid narušil.
Její zběsilý běh domů způsobil.
Z de se jí zvláštní pohled naskýtá.
"To je zvláštní," si říká.
Sama neví co podniká.
Musím je přece jít hledat.
Do vesnice utíkat.
Ref:
Začalo to jako každý jiný den,
trochu zvláštní jen.
Velká neznámá se vznášela ve vzduchu.
Kdosi měl divný pocit v duchu.
Je to paráda. A ty endingy.... prostě super!
Sugoi.....pls dalsi dil je to super ff
eeee, tos to vzala nějak hopem ale povedený, líbilo se mi to
oj - to už to je tak daleko?
Musíš psát - vždyť mám už jenom nějaký 4díly náskok
Ale ten ending je jako vždy povedenej - jak to děláš?
Byl jsem tu a budu zas :-D
aneb
Sasuke je bůh
Huuuuu...že by se z no Shagara stala mstitelka učitele pletení?
je to dooooost dobrý, čekám netrpělivě na pokráčko....