Proměna 01

KAPITOLA PRVNÍ

         Arisa Saku se procházela v řídkém lese. Viděla krásné vzrostlé stromy, na nich skákali malé rezavé veverky, zpívali ptáci a někde v dálce bylo slyšet vytí vlků. Kromě toho tu bylo ticho.
         Zastavila a zaposlouchala se do větru, jenž ovíval její zahalenou tvář. Cítila na zádech lehký závan, jenž ji zavál pod dlouhý plášť, který jí volně vál ve vzdouvajícím se větru.
         Zachvěla se. I když bylo jaro ještě občas vál studený zimní vítr. Viděla jak k zemi padá jeden smutný lístek, jenž už nevydržel nápor větru. Okolo ní kvetli fialky, ostružiní a šípek. Na jednom stromu byla velká jizva nejspíše od uhození blesku. Přešla k němu a zvedla ruku. Položila ji na jeho jizvu, zavřela oči a vcítila se do něj. Jak moc jsi asi trpěl, říkala si.
         Pak něco uslyšela. Něco v dálce, jakoby hluk boje. Otočila se tím směrem a svraštila čelo. Ani nevěděla proč, ale běžela se tam podívat. Schovala se za keř, na kterém právě začali růst plody a vykoukla z úkrytu.
         Uviděla kunoichi a ninju, který evidentně vyhrával. Podívala se pořádně a zjistila, že kunoichi je z Konohy a ninja ze Zvučné vesnice, ale její znak na čele měl přeškrtnutý. Nějak se ji nechtělo zasahovat a tak se jen dívala.
         Kunoichi měla černé kratší vlasy s černými krásnými oči. Na sobě měla černé kimono obroubené bílou páskou. I v tom shonu viděla, jak má krásnou a milou tvář. Ninja měl také černé kimono s fialovým šátkem okolo pasu, dlouhé bílé vlasy a fialové oči. Jeho tvář však zračila jenom zlobu, hněv a touhu po pomstě.
         Kunoichi bojovala statečně, ještě na něj zaútočila technikou ‚Připravená střela jehel‘, ale ninja to lehce odrazil a ji už docházeli síly. Ninja ji dával čím dál více zabrat. Pak ji udeřil takovou ránou, že už se nemohla ani zvednout. Začal dělat pečetě, které ji nic neříkaly, ale jakmile vyslovil ‚Úder Blesku‘ a z nebe na zem vyšel blesk, který mířil směrem ke kunoichi, došlo jí, že je to smrtící technika.
         Hm, bojovala dobře, možná bych ji mohla pomoci.
         V posledním okamžiku se stalo něco neuvěřitelného. Arisa vystoupila zpoza keře a oba bojovníci se na ni podívali. Viděli malou zahalenou dívku, která nezúčastněně zvedla ruku. Okolo cizího ninji začal rotovat písek. Zmatený ninja se udiveně zastavil, zvedl ruce a snažil se s toho vymanit, ale neměl šanci. Písek se smíchal s větrem a vzniklo ohromné pískové tornádo. To se obtočilo okolo ninjovi techniky a úplně ji vyřadilo. Pak se vrhlo na ninju a točilo se s ním dokud nepřestal křičet. Okolo byla cítit ohromná síla. Všechny ostatní zvuky lesa, které ho běžně ozdobovaly, nyní ztichly.
         Páni to je síla, to vážně udělala ona? pomyslela si kunoichi z Konohy.
         Toho už si Arisa nevšímala, protože ještě než tornádo ustalo, odcházela zpět do Konohy. Kunoichi ji chtěla zastavit, ale byla příliš slabá takže zase, po pokusu vstát, dopadla na zem.
         Tornádo ustalo a ninja spadl na zem. Pomalu se začaly vracet zvuky lesa. Prach pomalu začal klesat a obloha nabývala zase modrou barvu.
         Kunoichi se pomalu na vratkých nohách postavila. Byla celá špinavá, měla spoustu tržných ran a její kimono bude potřebovat hodiny práce, než se uvede do původního stavu.
         Šla k tělu, které leželo na zemi. Když k němu došla zjistila, že není mrtví, jen v bezvědomí, ale byl v hrozném stavu. Po tom tornádu není divu, spíše se divila, že ještě žije. Oddechla si, protože se obávala, že to dítě zabilo člověka, ale naštěstí ne a ninja si teď odpyká spravedlivý trest.
         Z posledních sil ho vzala a přemístila se s ním do Konohy.