Milovat je zakázané! 1

Ležím v krvi. Ve vlastní krvi. To je ale zase den. Nemůžu se ani hnout. Au! Sakra! Všechno mě pálí.
Slyším kroky. Někdo ke mně jde. Hlavně ať to nejsou ninjové z Mlžné, to by byl docela průšvih, asi by mě zavedli do vesnice a tam mě uvěznili.
Neznámý promluvil.
"Někdo tu leží. Je asi mrtvej!“
"A co já s tím?“ a radši si aktivoval svoje kekkei genkai.
"Hele asi ještě žije. Neměli bychom jí pomoct?“
"Jí?! Ženská?! Taky nic nevydržej.“
"Tohle bych taky nevydržel.“
"Co?“ Teď se podíval pořádně.
"No podívej se na to, je celá popálená, má pár řezných docela hlubokých ran a asi ji i bičovali. Jěště něco… je nahá. Tss a prej, že my jsme surovci.“
Ať se na mě tak nekouká. Nějákej šmírák.
"Hm.“
"My nemáme čas na takový týrání. My jsme Akatsuki, ti nejlepší zabijáci na světě, že jo, ty moje Samehádko.“ Třímal si svůj mečík ve zdravé ruce z boje.
Akatsuki?! Ti mě dovedou tam, kam potřebuju.
"Nechápu, proč mluvíš k tomu meči. Začínáš se chovat jako Hidan s tím svým Jashinem. “
"Chceš se hádat…….
"Pomoc!“ No to je skvělý. Řekla sem to tak potichu, že jsem se skoro neslyšela sama.
"Ááá! Ona fakt ještě žije! Itachi, vezmeme ji s sebou, vypadá, že toho hodně vydrží, by se nám mohla hodit, aspoň jako špeh.“
"No nevím, co by na to řekl Pein.“
Ten s těma červenýma očima je fakt blbej. On mě tu nechá klidně vykrvácet. Hajzl, až se mi dostane pod ruce, zabiju ho. To sushi je ale hodnější nechápu, že jsou spolu ve skupině.
"Toho překecáme, vždyť ho znáš.“
"No jo no, tak ji vem.“ A zrušil sharinngan.
Juchů! Já věděla, že mě vezmou s sebou. Ještě budou koukat, koho s sebou přivedli. A tomu frajírkovi to zavařím.
"Hm.“
"Co je zase?!“
"No, jestli sis nevšiml, moje ruka toho zrovna dvakrát neunese. Budeš ji muset vzít ty.“
Co?! Ten na mě nešáhne! Musim někam utéct, radši umřu, než aby na mě šahal te…. Auu, sakra, pořád se nemůžu hejbat.
"Jashine! Co sem komu provedl“
"Itachi, začínáš být nábožnej.“
Ať aspoň pohne, je mi docela zima. No konečně už jde. Sundavá si plášť a balí mě do něj. Docela hezky voní. Co to tu melu. Zvedám hlavu. Setkáváme se pohledem. Má hezký černý oči.
,,Má nádherný oči. Zelenomodrý, jsou tak krásné. Sakra, co to tu blbnu.
"Hm! Hmmmmmmm!! Itachi asi bychom měli jít.“
To sushi nás naštěstí vyrušilo. Právě včas.
"Jo, máš pravdu.“
Přivinul mě pevně k hrudi. Má ji vypracovanou, ale stejně jsem silnější. Musím ale uznat, že svaly má. Trojice se vydala na cestu. Na cestu do sídla Akatsuki.