Anděl

Červenovlasá dívenka sedí v lese opřená o strom a poslouchá to ticho, které se line široko daleko. Jen ticho, které je občas vyrušeno větříkem, který si pohrává s listím na stromech. Sedí a nic jiného nevnímá. Je úplně poblouzněna tím krásným a čistým vzduchem, který je všude kolem ní. Sedí a má zavřené oči. Relaxuje. Není nic jiného než ona, vítr a listí se kterým si hraje. Nevšimne si ani, že ji už nějakou dobu pozoruje mladík. Pomalu se k ní začne přibližovat. Sedne si vedle ní.
"Tak tady si Kushino."
Kushina otevřela oči a podívala se, kdo přišel.
"Minato? Co potřebuješ?"
"Nic jen jsem se šel projít a viděl jsem tě tu."
"Aha." Řekla sklesle. A otočila hlavu zpět. Opřela si ji o kmen stromu a zavřela oči.
Minato se na ni koukal a nemohl z ní spustit oči. Byla tak krásná. Líbila se mu. Měl ji rád a né jen jako kamarádku. Jenže nevěděl jestli je to oboustranné. Kushina seděla a přemýšlela nad Minatem.
"Proč mi tohle musí dělat. Mám ho strašně ráda. Ale vypadá to, že on o mě zájem nemá. Nemá cenu se snažit. Stejně ho nezajímám." Vzdychla si a zvedla se ze země. Oprášila se a šla hlouběji do lesa.
Minato to nechápal. Nevěděl kam jde.
"Kushino kam jdeš?"
Kushina se zastavila a ohlídla se po něm.
"Koupat se. Je teplo." Otočila se zpět a pokračovala v cestě. Za pár minut došla k jezírku. Svlíkla se do spodního prádla a skočila do krásně osvěžující vody. Minatovi to nedalo a šel se za ní podívat. Schoval se za křoví a díval se na ní. "Ta je tak krásná." Opakoval si v duchu. Kushina se potopila a to byla Minatova šance. Rychle ze sebe shodil oblečení a skočil za ní do vody. Kushina se vynořila přímo před Minatem. Měla zavřené oči. Protřela si je rukou a otevřela je. Leknutím vyjekla.
"Minato proboha vylekal jsi mě."
Minato se usmál.
"Promiň nechtěl jsem. A co tu vlastně děláš? Já..no..eee..hmm. no tak co vymáčkni se!!" Minato se ji zadíval do očí. Úplně ho omámili. Začal se k ní přibližovat až se jejich rty setkali. Byl to jen letmý polibek, ale byl plný lásky. Oddálil se od ní ale jen malinko, jen aby zjistil jestli se jí to líbí. Její úsměv mluvil za vše. Usmál se na ní a znovu ji políbil. Tentokrát do toho dal i touho. Líbal ji její rty. Byl to velice dlouhý polibek. Kdyby nepotřebovali kyslík tak by se od sebe ani neodlepili.
"Miluji tě Kushino. Strašně moc. Chtěl jsem ti to říct už dávno, ale bál jsem se, že mi lásku neopětuješ. Ale když si tu byla v tom jezírku nemohl jsem odolat. Byla jsi tak nádherná. Jako anděl. Chyběli ti jen ty křídla."
Kushina se na něj usmála a políbila ho letmým polibkem.
"Já tě taky miluji Minato. A taky strašně dlouho. Ani nevíš jak jsem šťastná, že jsem tu teď s tebou. Křídla jsem sice neměla, ale díky tobě mi narostly. Ty jsi mi je dal. Jsi můj život. Klidně bych i ten za tebe položila. Jsi mým životem, mé srdce patří jen tobě a nikomu jinému. Je jen tvé. Jen doufám, že se o něj budeš dobře starat."
"Budu. Tvou lásku ke mně budu nosit tady." A položil si ruku na své srdce. "Kushino miluji tě. Miluji tě anděli můj."
"I já tebe."