Zapomeň na minulost..... 3.díl

Nejdřív se chci omluvit, že to je tak dlouho. Střešně se omlouvám, ale musela jsem se učit do školy no a když jsem se chystala napsat tenhle dílek tak mi prostě a jednoduše vypověděla technika. Takže po dlouhým čekání dálší dílek.

Jen tak tam prostě klečel. Najednou k němu přiběhla Sakura s Hinatou. Sakura ho lehce chytla za ruku „Už je tu posila pojď, musíme se vrátit a pomoci jim odvést raněné do Konohy,“ Naruto na to jenom přikývl. Postavil se a na Hinatu se vůbec nepodíval. „Tak jdeme?,“ pousmál se Naruto, ale Sakura s Hinatou věděli, že to jen přetvářka. Naruto šel první. Prošel kolem Hinaty, ale ani jeden pohled jí nevěnoval. A za ním šli obě kunoichi.

Bylo asi šest ráno a Naruto už běhal po pokoji. Po chvíli se zastavil a běžel přímo do koupelny. Pustil si studenou sprchu a vlezl pod ní. Po nějaké době vylez a oblékl se. Podíval se do zrcadla, lehce pročísl vlasy a zavázal si čelenku. Šel do pokoje, kde si vzal svoje ninja věci a šel na chodbu. Mířil si to přímo ke schodům, ale pak uviděl jak se dveře od Hinatina pokoje otevírají. Naruto rychle sjel schody a mířil si to k hlavním dveřím.

„Ahoj Naruto,“ začne na něho ze shora křičet Hinata. Naruto se jenom nervózně otočil a jako robot zvedl ruku a zamával jí.
„Promiň Hin, ale já musím někam jít,“ a zmizel v černém dýmu.

Naruto se objevil před ubytovnou. „To bylo o fous,“ pomyslel si Naruto a otřel si pot z čelo. Šel si projít město. Najednou skončil u samého konce města, nikde žádná cesta, ale po chvíli si něčeho všiml. Přímo před ním stála malá jeskyně. Byla úplně nenápadná. Naruto se rozhlídl kolem sebe, jestli někdo nejde. A potom vešel do skryté jeskyně. To co viděl, nikdy v životě neviděl. Bylo to překrásné. Bylo tam malé jezero jeho lesk byl jak křišťálový diamant. Kolem dokola stály vysoké stromy, stáli tam, jak kdyby čekali, vyhlíželi. Všechno to působilo tak tajemně, ale bylo to tak nádherný, že Naruto neodolal. Svlékl si mikinu a tričko a skočil do vody. Bylo to úžasný. Jenomže najednou uslyšel, že někdo přichází. Rychle vylezl z vody a schoval se v koruně stromu. Přicházela drobná postavu. Viděl nějakou dívku, ale přes větve stromu téměř, nic neviděl. Chystala se vlést do vody, ale najednou si všimla Narutova oblečení.

„Naruto vylez,“ začala křičet dívka. Naruto seskočil ze stromu.
„Sakuro? Co tady děláš?,“ začal se vyptávat Naruto.
„Na to se může taky zeptat Naruto. No, abys měl klid tak sem to tady prostě našla,“ a tvářila se strašně vážně.
„Sama jo?,“ zašklebil se Naruto. Vždycky poznal, když neříkala pravdu. Zhruba po pěti letech s ní v týmu to prostě poznal.
„N-, no s Nejim. A co ti do toho vůbec je?,“ začala máchat kolem sebe Sakura.
„Sakuro, klid, zhluboka dýchej,“ začal jí uklidňovat Naruto, ale nějak to nepomáhalo.
„Víš co? Já radši jdu,“ dodal a Sebral svoje oblečení a rychle utíkal pryč.

„Ty jo ta by mi dala,“ pomyslel si Naruto a při běhu se rychle oblíkal. Po nějaké chvíli doběhl na ubytovnu. Rychle zaplul do pokoje, aby ho nikdo neviděl. Zabouchl za sebou dveře a sesunul se k zemi. Sotva popadal dech. Když se konečně vydejchal tak hodil mikinu do kouta. Najednou se podíval na budík. „Ty jo už je skoro půl devátý,“ pomyslel si. Najednou mu to došlo „no jo musím jít team čeká,“ řek si v duchu Naruto a vyrazil na cvičitě.

Cestou na cvičiště
Poprvé se sejdu jako team. Už jsou teamovými partnery. I když je Naruto moc dobře neznal, tak mu stačila jen ta chvilka, aby si je mohl oblíbit. Byli jako team 7. Tým Kakashiho senseje, ale teď je to tým Naruta a Hinaty. „Ach ta Hinata,“ povzdechl si Naruto a začal vzpomínat na to co se tenkrát stalo.

Po 5min. dorazili zpátky k zraěným. Přišlo mnoho ninjů z vesnice, aby odvedli svoje zraněné kolegy a kamarády zpátky domů. Naruto se kolem sebe rozhlídl a konečně se rozhodl. „ Já půjdu po Sasukem. Vy to zvládnete,“ řekl nahlas Naruto tak, aby ho každej slyšel. Po chvíli ho někdo chytl za rameno. Naruto se prudce otočil a uviděl za sebou bledého Saie. ( No i když Sai je bledej furt ) „Co se děje?,“ zeptal se vyděšeně Naruto. Sai jen se smutkem v očích sáhl do kapsy a vytáhl kus papíru a podal ho Narutovi. Naruto to vzal a rozvázal provázek kolem něho. Po chvíli ho rozevřel a položil se do jeho řádků.

Už byl skoro na místě, ale najednou někdo za ním křičel. Naruto s otočil a spatřil Hinatu.

„Naruto, sem ráda, že jsi konečně zastavil. Běžím za tebou už od vesnice, ale ty jako by si byl v tranzu,“ řekla Hinata a chytla se Naruta za rameno a udýchaně oddychovala.
„Promiň, já jsem si tě nevšiml,“ řekl Naruto a omluvně se na Hinatu usmál. Hinata mu úsměv jen oplatila a táhla ho za studenty.

Na cvičišti
Hinata s Narutem konečně dorazili na cvičiště. Jejich studenti na ně už, dlouho čekaly.

„Kde jste tak dlouho byli?,“ hnedka na ně vyjela Mika.
„Jo už na vás pěknou chvilku čekáme doufám, že to bude stát aspoň za to,“ hned se přidal Akimoto, aby nebyl pozadu.
"No jo. Klid!,“ houkl na ně Naruto a spařil je pohledem.
„Sice jste team jenom pár dní, ale když spolu tak dobře spolu pracujete tak jsme se rozhodly, že už jste připraveni na nějako jinou misi než na trhání plevele ze zahrad anebo zametání ulic,“ začala Hinata. „A tak jsme přemluvily Gaaru, aby nám přidělil nějakou lepší misi,“ dořekl Naruto a Mika s Akimotem začali okamžitě jásat. „Tak to jsem rád, že jsme vás potěšili,“ ušklíbl se Naruto.
„ Tak a teď ke Kazekagovi-kun. Ten nám vše vysvětlí,“ dořekla Hinata a všech pět se vydalo do města ke Kazekagovi.