Naruto a Bůh Smrti - prezentace síly 02

„Ó… To se cítíš s Yamatem po tom co jsem vám dal, tak silný že si myslíš, že mě porazíš?“ usmál se na něho Naruto. Tentokrát na něho promluvil jeho druhý sensei:
„Jak vidím, tak ani nevíš co jsi nám dal. Tebe porazíme bez problému a ani se nezapotíme!“ Po tomto výroku se všichni přítomní rozesmáli. Sakura, Shizune, Ino a Tsunade přestali trénovat a šly se podívat na bitvu, která se zde odehraje.
„Vážně si myslíte, že plná síla klanu Uchiha a Senju mě dokáže porazit? I když je zajímavé, že ani jeden do těchto klanů nepatříte?“ zeptal se znovu a také zaujal bojové postavení. Ještě se jich však zeptal:
„Jaký styl boje zvolíme? Asi jako vždycky vy všichni proti mně, že?“ Všichni jeho protivníci přikývli a rozeběhli se na něho. Ten jen přikývnul a také se proti nim rozeběhl.
„Bude to zajímavé. Všichni jsou specialisté ve svých stylech boje. Budu jim muset dát lekci,“ pomyslel si a nahlas řekl:
„Nebojte se! Půjdu na vás zlehka!“ Ale to už musel uhýbat prvním útokům od Gaie, který otevřel již pátou bránu a byla z něho vidět jen šmouha. Ale při každém jeho útoku na nějakou část Narutova těla, tam byla jeho ruka, která vždy vykryla každý Gaiův útok, čemuž se všichni divili.
„Mám tě,“ pomyslel si Gai, když uviděl skulinu v protivníkově obraně. Udělal několik klamných úderů a jednou pěkně mířenou ranou trefil Naruta. Byla to taková síla, že několik metrů odletěl. Všichni se dívali na to místo kam dopadl, ale zvedl se prach a nic nebylo vidět. Najednou se kdesi z vrcholku blízkého stromu ozval smích, který upoutal všeobecnou pozornost. Seděl tam ten blonďák, který byl poslán tou ranou o několik metrů dál a na všechny se usmíval.
„Ale jak to?“ divil se Gai. Kakashi se taky usmál a vysvětlil:
„Zapomněli jsme na to, že je stále nejlepší ninja v překvapování svého okolí!“ Všichni se na něho stále dívali nechápavými pohledy. Yamato se nad nimi slitoval a vysvětlil:
„Celou tu dobu to byl jen klon. On si pěkně seděl na tom stromu a pozoroval nás.“ Gai, Asuma, Kurenai a Nautovi nový žáci se zatvářili zaraženě. Nikdo z nich si toho ani nevšiml. Z ničeho nic začal foukat obrovský vítr a když se podívali co je jeho zdrojem, tak uviděli, jak Uzumaki sestupuje ze stromu. Šel vzduchem, což nikdo nechápal. Po několika krocích, konečně dosáhl pevniny a řekl:
„Chcete pokračovat v tom boji?“ Odpovědí mu bylo souhlasné přikývnutí jeho protivníků. Tak se nepatrně usmál a řekl:
„Tak tedy dobře. Protože jste mi každý byl aspoň trochu učitelem, tak na vás budu hodný a budu používat jen jeden chakrový element. A to bude vítr.“ Jeho protivníci si stoupli do kruhu a začali se radit.
„Když budu používat jen jeden element, tak nebude až tak těžké ho přemoci,“ začal Asuma.
„Taky si myslím. Je to taky přece jen člověk,“ podotkla Kurenai.
„Ale i tak je to stále člen klanu Uzumaki. Takže od něho můžeme čekat všechno,“ nesouhlasil s nimi Kakashi.
„Když budeme opatrní, tak by se nic nemělo stát,“ přidal se Yamato na stranu Asumy a Kurenai. Kakashi si jen nechápavě zakroutil hlavou, ale protože ho přehlasovali, tak musel jít s nimi a tak řekl:
„Budeme si krýt všichni na vzájem záda,“ podíval se na Gaie a dodal:
„A za žádných okolností nikdo nebude jednat na vlastní pěst.“ Zelená šelma z Listové, pochopila že mluví o něm a tak se mu na tváři objevila uražená grimasa. Všichni se zase postavili do svých bojových pozic a vyrazili na svého nepřítele.
„Tak se přesvědčím o tom, co umíte,“ řekl jim Naruto, který nic nedělal a jen se na ně díval. Všichni mu už chtěli zasadit své údery, když v tom ho celého obalil silný vítr a nedovolil ani jednomu jejich útoku proniknout dál.
„Když ho zaměstnávají, tak bych ho mohla dostat svým genjutsu,“ rozhodla se Kurenai. Složila několik pečetí a už Uzumakiho začali obalovat stonky rostlin. Její protivník se jí podíval do očí a složil několik pečetí. Najednou na jeho místě byla ona a obmotávali ji stonky. Najednou Yamato složil nějaké pečetě, a ze země vyrazilo několik dřevěných střel, které mohl jednoduše ovládat. Kakashi složil pečetě a použil nějakou ohnivou techniku a Asuma se k nim přidal, také s ohnivou technikou. Ohnivé techniky se spojili a dřevěná do nich narazila, což zapříčinilo další spojení techniky. Několika násobně silnější technika se hnala na Naruta.
„Hmm, silná technika,“ pochválil je a dodal:
„Ale…“ Začal se soustředit na svoji chakru a odříkával pečetě, potom zvolal:
„Fuuton: Oodama Atsugai!“ Z jeho směru se zvedla obrovská vzdušná vlna, která pohltila vše co jí stálo v cestě. Společně i s jejich jutsu, čemuž se všichni divili, protože znali vztahy mezi elementy. Byli užaslí na tolik, že ani neuhnuli jeho útoky. Ozval se další náraz a zvedl se prach.
„Proč se nebránili?“ divila se Sakura.
„Snad jsou v pořádku,“ doufala Tsunade.
„Eh, těm nic není a kdyby, tak proto tu jste vy a učíte se tu techniku ne?“ optal se jich a na tváři se mu změnil výraz. Vypadalo to, že to konečně začíná brát vážně. Prach se rozptýlil a odhalil Uzumakiho protivníky. Všichni stáli na hlavách svých přivolaných tvorů. Yamato stál na hlavě nějakého obrovského dřevěného stvoření, které tvarem připomínalo člověka, Asuma za pomoci Kurenai přivolali King Konga, bratra Enmy, která neměla čas. Kakashi stál na hlavě obrovského psa, nedávno totiž přišel na to, že může přivolávat nejen malé psy, ale i tak obrovské. Nakonec Gai si přivolal nějakou obrovskou želvu.
„Co se děje, Naruto? Dostal jsi snad strach?“ provokoval ho Kakashi. Díky přivolaným zvířatům, se brzy celé okolí hemžilo ninji, kteří chtěli vědět co se děje. Naruto se usmál a řekl:
„Aspoň to bude zajímavější, a máme dokonce už i obecenstvo!“ Kousnul se do prstu, složil pečetě a vykřiknul:
„Kuchiyose no Jutsu!“ Opět se zvedl mrak prachu, který až se usadil odkryl tři obrovské tvory. Před Narutem stáli Gamabunta, Gamaken a Gamahiro.
„Proč nás voláš, Naruto?“ divil se hned Gamabunta a potom si začal prohlížet protivníky.
„Jde o takové přátelské měření sil, a já jsem vás zavolal, aby jste mi tady vypomohli,“ objasnil jim situaci.
„Ale vždyť my jsme jen tři a oni jsou čtyři? Co budeme dělat?“ ptal se hned Gamaken.
„Tři? A já jsem vzduch? Rozeberte si je podle libosti a já si vezmu na starost toho kdo zbude!“ Všichni přikývli a Gamahiro začal:
„To si nechám líbit. Můžu si tady vybírat, jak v nějakým supermarketu?“ Když po něm začali všichni házet nebezpečně vražedné pohledy, tak dodal:
„Beru si tu přerostlou želvu.“ Gamaken se k němu přidal se slovy:
„Dobře, tak já si vezmu tu opici.“
„Já si beru toho psíka, který vypadá tak neškodně,“ usmál se Gamabunta.
„Takže na mě zbyl, Yamato,“ přidal se k nim a dodal:
„Dobře, tak běžte na své protivníky a půjdu taky za svým cílem!“ Všichni přikývli a několika skoky byli u svých protivníků.
„Zajímavé rozřazení, ale co chceš dělat ty? Když jsi sám proti Yamatovi a jeho sumonu?“ vyptával se Kakashi.
„Víš, když jsem říkal, že můj klan, vyvinul všechny techniky, všem klanů v listové, tak jsem nekecal,“ usmál se na něho a dodal:
„Chou Baika no Jutsu!“ Jeho tělo se několika násobě zvětšilo. Teď jeho velikost byla srovnatelná jako s Yamatovým dřevěným panákem.
„Tak takhle…,“ začal Kakashi, ale byl nucen přerušit svoji větu, protože se musel vyhýbat Gamabuntově dýce.
„To bude zajímavý…“ pronesl Yamato a připravoval se na první útok.