Our broken hearts 7

„No dobře. Řeknu ti pravdu. Ale musíš mi slíbil, že to nikomu neřekneš.
„Spolehni se.“ Naruto se naklonil k Sasukemu uchu a začal mu něco šeptat. Když skončil, Sasuke měl vykulené oči a otevřenou pusu dokořán.
„To... To si děláš srandu!“
„Nedělám.“
„Ale, to je přece ÚŽASNÉ!“ Teď pro změnu vyvalil oči Naruto.
„Ty si myslíš, že je to úžasné?“
„Samozdřejmě! Ale musíme dávat pozor, ať ji nechytí Akatsuki.“ Naruto se zamračil.
„Tak toho se právě bojím.“ Sasuke ho polácal po rameni.
„Neboj, společně to zvádneme!“ oba dva kamarádi se na sebe usmáli. Už si zase můžou říkat všechno.
„Ale Sakura je stejně lepší.“ řekl Sasuke po kratší odmlce a oba se začali smát, až málem probudili ostatní.

Když Leiko ráno vstávala, všichni už byli vzhůru. Holky seděli rozcuchané u ohně a kluci balily stany. Tedy spíš se o to snažili. Ve chvíli, kdy Neji zakopl i svou vlastní nohu a Lee mu přispěchal na pomoc, při čemž to nějak nevychytal a ležel taky na zemi, se už smáli úplně všichni, dokonce i Sasuke a Shino. Leiko si všimla, že se na ni Sasuke nějak divně dívá. Přišla k němu a zeptala se ho, co se děje.
„Můžeš jít se mnou někam stranou?“ zeptal se jí místo odpovědi. Leiko přikývla a šla s ním do lesa. Ještě se stačila ohlédnout na Naruta, který se na ni zářivě a jakoby omluvně usmál. Šla dál za Sasukem, který ji dovedl až hluboko do lesa a vyskočil na větev.
„Tak co se teda děje?“ odeřila na něj tvrdě. Sasuke se pousmál
„Leiko, já vím, co jsi zač.“ Leiko cítila, že se jí převrátil žaludek naruby.
„J.. Jak to víš?“ vykoktala ze sebe.
„Neboj se. Já to nikomu neplánuju říct a ani tě za to neodsuzuju. A bavili jsme se o tom s Narutem.“
„On ti to řekl?“
„Věděl jsem, že nejsi tak úplně obyčejná. A Naruto mi to potvrdil.“ Leiko se nervozně pousmála.
„A ty se na mě fakt nezlobíš?“ Sasuke ji chytl za ruku.
„Vůbec ne! Přijdeš mi hrozně milá! A kdybych neměl Sakuru a Naruto nebyl můj nejlepší kamarád...“ Sasuke na Leiko mrkl a ta pomalu cítila, jak se jí začíná ulevovat.
„Díky!“ usmála se na něj. „Můžu to brát jako poklonu?“ Sasuke se ušklíbl.
„Přesně tak jsem to myslel.“ Leiko se uchechtla.
„A víš co mi říkal včera Kiba? Že kdybys neměl Sakuru, tak by si i myslel, že si na kluky!“
„Cože?!“ vykřikl Sasuke, pustil se větve a žuchnul na zem. „Já toho čokla zabiju!“
Leiko při pohledu na Sasukeho vyprskla smíchy všechno pití, které ten den vypila. Přece jen, padající Uchiha se nevydí každý den. Tohle Leiko zatím vyděla jen jednou. Uchiha Madara...
„Co se děje?“ zeptal se Sasuke, když viděl, že Leiko je nějak mimo. Ta sebou trhla.
„Co si myslíš o svých předcích?“ zeptala se ho tichým hlasem. Sasuke překvapeně zamrkal.
„Někteří byli v pohodě. A někteří pořádní padouši. Jako všichni lidé.“ pokrčil rameny.
„A jak ti přijde Uchiha Madara?“ Sasuke se na ni udiveně podíval.
„Já nevím. Ale podle všeho to nebyl asi zrovna světec.“ Leiko zabořila pohled do země.
„Ne.. to nebyl. Byl moc špatný.“ Pak jí ale došlo, že Sasuke musí připadat jako pěkný retard.
„Nejdem za čoklem a ostatními?“ zeptala se rychle s náznakem veselosti v hlase.
„Raději jo. Kdybych tu s tebou byl moc dlouho, mohl bych přijít o holku a kamaráda.“ mrokl na ni, a Leiko se teď doopravdy zasmála.
Cesta zpátky do tábora jim trvala jen chvíli. Nakytl se jim zajímavý pohled. Neji a Tenten se líbali, Kiba házel zamilované pohledy na Hinatu, která je přijímala s rudnutím, Ino se Shikamarem se přetahovali o spacák a Shino a Chouji si povídali. Sakura s Narutem seděli stranou od ostatních, namačkaní těsně vedle sebe a něco si navzájem šeptali a hlasitě se u toho chechtali.
„O čem si to povídáte?“ zeptal se jich zvědavě Sasuke. Když ho uviděli, propukli v ještě větší záchvat smíchu.
„Vyprávím Narutovi, jak jsi si roztrhl kalhoty.“ vypravila ze sebe Sakura. Leiko vyprskla smíchy a Sasuke obrátil oči v sloup.Pak Sakura zvážněla.
„Vlastně jsme se šli s Narutem projít a narazili jsme na vás a slyšeli celý váš rozhovor. Naruto se mě snažil odtlačit.“ Leiko si myslela, že každou chvíli omdlí.
„Takže ty už o tom víš taky?!“
„Ano.“ řekl Sakura. Pak uraženě přidala:
„A nechápu, proč jsi mi o tom neřekla. Vždyť jsme přece kamarádky! A navíc, já bych to nikomu neřekla a ani neřeknu.“ Leiko si povzdychla.
„Ale za chvíli to budou vědět všichni!“ Sakura se usmála.
„To bude záležet na tom, jestli jim to řekneš.“ Leiko se na Sakuru ušklíbla.
„Jednou budu muset, to je mi jasné....“
„A já zase chápu důvod proč se ti do toho nechce.“ Skočila jí do řeči Sakura.
„A můžeš se na mě spolehnou, že to nikomu neřeknu.“ Sakura nastavila svoji dlaň před sebe a čekala. Sauke pochopil a přidal tam svoji ruku. Naruto taky. Podívali se na Leiko, které z očí vytryskli slzi.
„Nikdy jsem si nemyslela, že budu mít tak dobré kamarády.“ zašeptala a přidala k nim svou ruku.
„A teď, vyrážíme!“ vykřikla bojovně a všichni kdo jí slyšeli, si začali balit.