manga_preview
Boruto TBV 07

Dvě lišky - 9.kapitola - V novém světě 3/3

„Tři,“ odpověděl Itachi. Smutným hlasem.
„Víte o tom něco bližšího?“ optala se ho Kit a na chvíli odložila papíry.
„Možná se Akatsuki spojí s Orochimarem v nejbližší bitvě. Orochimaru chce zaútočit na Konohu a nyní je k tomu vhodné období – jsou tu dva silní Jinchuuriki. Nebo Kazekage ještě nedorazil?“ odvětil Itachi.
„Dorazil. Dnes s ním mám schůzku, protože musíme něco projednat. Takže… myslíte si, že se blíží bitva?“
„Ano. A bude krvavá. Hidan říkal, že se určitě něco blíží.“
„Co ten může vědět. Nikdo nepředpovídá budoucnost.“
„Jeden člověk by tu byl…“ šeptl najednou Itachi. Kit zamrazilo v zádech.
„Prosím?“ podívala se na něj, ale on jen svěsil hlavu.
„Ale nic…“ zavrtěl hlavou a stále se díval do země. Kit nad tím mávla rukou a přikročila k důležité otázce.
„Vědí Akatsuki kde získat osmiocasého démona?“ zeptala se ho Kit jasným hlasem. Nebyl v něm naštěstí slyšet strach. Yamata už přece neexistoval.
„Ne. Ale chtějí to dostat z Uzumakiho,“ odpověděl Itachi.
„Proč si myslí, že to bude vědět?“ nechápala Kit. Nějak to nedomýšlela.
„Přece jen je Jinchuuriki Yamata no Orochiho jeho sestra,“ řekl Itachi. Podivným tónem, který Kit nepoznávala.
„Naruto o ní nic neřekne. Nikdy. A Kazekage o ní pokud vím posledních šest let nic neslyšel, takže to bude v pořádku,“ řekla Kitsune.
„Co o ní víte vy?“ zeptal se jí najednou Itachi a zvedl k ní oči.
„To je jedno. Ještě něco?“ odsekla Kit a znovu se začetla do papírů. Překvapila ji jeho reakce.
„Už nám zbývá jen to kecání,“ řekl Itachi.
„Já u toho budu pracovat, jestli vám to nevadí,“ kývla Kit.
„Nevadilo by vám tykání? Tohle mi připadá nepřirozený,“ navrhl Itachi.
„Tak dobře… Masako,“ nabídla mu pravici Kit.
„Itachi,“ usmál se samolibě starší Uchiha a stiskl jí ruku. Všiml si, jak lehce ucukla, ale nakonec vydržela a pustili se navzájem Přišla mu dost zvláštní a tajemná. Ale hodná postu velitelky ANBU, i když by ji rád viděl v boji. Jen podle zdatnosti v boji Itachi Uchiha posuzoval lidi. Ale ona mu i bez toho připadala… ucházející.
„Jdeme na bleskový dotazník,“ promnul si ruce Itachi a když to velitelka nijak nekomentovala, tak začal.
„Odkud jsi?“
„To je složité.“
„Máme dost času.“
„Vlastně jsem z Konohy.“
„Kolik ti je?“
„Dvacet dva.“
„Kde bydlíš?“
„Tady v budově.“
„Líbí se ti možnost šéfovat celýmu ANBU?“
„Jasně. Kdo by nechtěl?“
„Třeba já.“
„Jsi divný. Ty jsi odtud, že?“
„Tady se ptám já!“
„Tak promiň.“
„Máš rodinu?“
„Ano.“
„Blíže to specifikuj.“
„Bratra.“
„Přítele?“
„Moc osobní.“
„Přátele?“
„Celkem dost.“
„Jaká jsi v boji?“
„Co já vím. To brzy uvidíš sám.“
„Jaké je tvoje jméno?“
„Masako,“ odpověděla bleskově Kitsune. Přestalo se jí to líbit, a tak k němu zvedla oči, které zářily v temné masce. V té chvíli mi přišly neuvěřitelně povědomé, ale on ten pocit hned zahnal a soustředil se na pokračování.
„Skutečné jméno,“ odsekl Itachi a naklonil se k ní přes stůl. Stáhla se. Bála se jeho přítomnosti.
„To se nikdy nedozvíš,“ řekla sladce Kit a pokračovala v práci.
„No tak… ty o mě taky určitě víš spoustu věcí,“ pobízel ji Itachi.
„Kdepak. Nevím o tobě skoro nic a teď fakt nemám čas to zjišťovat. Musím jít za lordem Kazekage. Stav se, až budeš mít nějaké užitečné informace… třeba jak jsou na tom se spojenectvím s Orochimarem. Ahoj,“ vypálkovala ho pryč Kit.
„Tak nashledanou… Masako-hime,“ prohlásil rozčarovaně Itachi a odešel oknem. Kitsune si oddechla a vydala se do svého bytu. Tam se převlékla a zamířila k budově Hokage.
„Dobrý den, Kazekage-sama,“ pozdravila Kit Gaaru, který na sobě neměl plášť a příjemně se usmíval.
„Dobrý den, Masako-san. Tak pojďme. Jestli vám to nevadí, vybral jsem neformální podnik, zato s dobrým jídlem,“ řekl Gaara.
„Nevadí,“ zavrtěla Kit hlavou a vydali se cestou, kterou znala dost dobře. Cestou k Ichiraku ramen. Tam také skončili.
„Skutečně vám to nijak nepřekáží?“ ujišťoval se Gaara a pak to začal vysvětlovat: „Jeden můj dobrý kamarád mi řekl, že tady je nejlepší jídlo a já to chtěl vyzkoušet.“
„Ten kamarád měl pravdu,“ zasmála se Kit a objednala jim oběma ramen. On se v nich totiž nevyznal.
„Děkuji, Masako-hime… proč vám vlastně říkají hime?“ optal se jí Gaara.
„Ani nevím. Vymyslel ti jeden můj známý a už mi to zůstalo,“ pokrčila rameny Kit.
Pak celé dvě hodiny diskutovali o spolupráci jejich ANBU a zrovna se smáli, když se tam objevilo hned několik kapitánů.
„Co se stalo?“ zeptala se jich překvapeně Kit. Na katanách pár z nich se zaleskla krev.
„Na vesnici útočí Orochimaru… promiňte, nestihli jsme ho zbrzdit. Raději jsme se vydali k vám pro rozkazy,“ odpověděl mírně posměšným tónem Torahi-sempai.
„Torahi-sempai se vydá pro ANBU v sídle a přivede je na místo bojů. Ale hlídky ať zůstanou na svých místech. Ostatní se vydají naproti Orochimarovi,“ rozdala rozkazy Kit. Všichni zmizeli až na její asistentky. Ty zůstaly s ní.
„A co vy?“ zajímalo Gaaru.
„Mojí hlavní prioritou je dostat vás do bezpečí – nejlépe do domu Hokage. Je tam nyní spousta úžasných ninjů a vy s jejich pomocí můžete bránit svatbu, která tam je. Ale nedoporučovala bych vám chodit na místo boje, protože jsem se doslechla, že se k němu možná připojí i Akatsuki. Konoha jim totiž nyní nabízí hned dva Jinchuuriki,“ odpověděla Kit. Pak se otočila na své asistentky a řekla: „Amora-chan, půjde s lordem Kazekage do domu Hokage a bude hlídat všechny účastníky svatby a stále bude po boku Kazekageho, aby ho chránila. Safika-chan půjde dohlížet na evakuaci obyvatel Konohy. Alfira-chan bude zjišťovat informace a vše podezřelé mi nahlásí. Do práce.“
„Ale kam jdete vy, Masako-sama?“ zastavila svou velitelku Alfira roztřeseně.
„Na místo bojů. Budu tam všemu velet. Ochraňte svou vesnici,“ nařídila jim Kit a rozběhla se k bráně do Konohy. Před ní už se rozmohla bitva spousty ninjů z Deštné, ale ze Zvučné tam nebyl nikdo. Najednou uslyšela zvuk boje z druhého konce vesnice – toho, kde se nacházela budova Hokage a v ní svatba, na které jí tolik záleželo. Rozběhla se tedy tam. Byla si jistá, že oni to zvládnou.
Orochimaru i s Kabutem už stáli na prostranství před domem Hokage a vyzývali Hokage ať vyjde ven. Kit se připojila k pár týmům ANBU, kteří to poslouchali a dívali se na to z vrcholků nedalekých stromů.
„Tak vyjdi ven, Tsunade. Pojď se přivítat s kamarádem,“ prohlásil Orochimaru. Byl si jistý, že to ji vyprovokuje. A že ho slyší.
„Pohlídejte mé tělo,“ šeptla Kit nedaleko stojícímu ANBU a soustředila se. Její mysl se odpoutala od těla a dorazila do sálu, kde se odehrávala svatba. Právě se blížil ten nejkrásnější okamžik. Kit nemohla dovolit, aby to on zničil. Už zničil dost věcí.
A tak neváhala a skočila před něj. Spolu s ní i ostatní ANBU a vyzývavě se na něj dívali skrz oční otvory svých masek.
„A kdo jsi ty? ANBU mají novou velitelku?“ usmál se ošklivě Orochimaru.
„Něco se ti nelíbí, hade?“ odsekla Kitsune nebezpečně klidným hlasem.
„Masako-hime, neprovokujte ho. Je to přece sannin,“ radila jí Alfira, která stála vedle ní.
„No a co? Sannin nesannin, pořád stejnej vůl. A vypadá taky jako oslizlá mrtvola,“ prohlásila Kit dostatečně nahlas, aby ji ona oslizlá mrtvola slyšela a dost se naštvala.
„Masako-sama! Nechej toho!“ zařval na ni Kakashi ve svátečním oblečení, který vyšel z budovy Hokage. Za ním vykukoval Naruto a chystal se do boje.
„Opovaž se plést do mého boje, Kakashi. Zažeň všechny hezky zpátky na svatbu, já a ostatní ANBU to tady vyřídíme,“ pobídla ho Kit.
„Já jsem taky ANBU,“ namítl Kakashi.
„Ale já jsem tvá velitelka a řekla jsem, že máš jít dovnitř, tak padej, než tě použiju jako štít proti Mandě!“ zařvala na něj Kitsune. Pak potichu dodala: „Orochimaru, dobře ti radím. Odejdi z vesnice bez boje.“
„Ani mě nehne. Už chci konečně tu slavnou Konohu zničit. A žádná malá holčička mi v tom nezbrání!“ odsekl Orochimaru a vyvolal Mandu. Ta začala ničit okolní stavby.
„Zničte toho hada, já si podám Orochimara,“ nařídila ANBU Kitsune a vyběhla na Orochimara. Ten se postavil a čekal na náraz, ale ona ho jen oběhla a vytvořila pár klonů. Ty se na něj pak vrhly a on se musel bránit. A že to byly brutální klony. Každý měl totiž napodobeninu jejích katan.
„Na mě tohle nepůsobí,“ uchechtl se Orochimaru a klony jediným švihnutím svého jazyka zničil.
Najednou se proti němu Kit opět rozběhla, ale on nezaváhal a spoutal ji svým jazykem.
„Jsi nechutný,“ dělala Kit, že zvrací, ale když ji i přesto nepouštěl, ale naopak začal stahovat svůj stisk, tak se usmála.
„Na mě tohle nepůsobí,“ usmála se a rozprskla na kapky vody. Najednou se objevila těsně před ním a udělala to, co před ní nikdo – usekla mu víc jak polovinu jazyka. Řvoucí Orochimaru se stáhl a držel se za pahýl jazyka. Z očí mu padaly krokodýlí slzy.
„T-ty… jak šeš moula opovašit! Muj milašek…muj jasyšek…“ halekal Orochimaru a Manda uraženě zmizela, zatímco ANBU se rozesmáli.
„Tohle ši otnešeš ty jejna mlcho!“ spílal ještě Oro-oro Kitsune než utekl pryč. ANBU se chlámali až se za břicho popadali.
„Uklidněte se a jděte jim pomoct k hlavní bráně!“ seřvala je Kit a oni se tam hned vydali.
„Už můžu jít ven?“ zajímalo Kakashiho. Ten uposlechl její rozkaz a zůstal v domě, protože z ní šel strach. Přesto byl spolu s ostatními nalepený na oknech a sledoval celé to dění tam. Bylo to zajímavé. I když poměrně dost krátké.
„Jasně. Už mě nebaví po tobě řvát… zkus mě někdy poslechnout,“ kývla na něj Kitsune. Pak se otočila k Hokage.
„Doufám, že ta svatba proběhla v pořádku,“ řekla Kit Hokage.
„Ano. Díky tobě, Masako-hime,“ usmála se na ni pyšně Tsunade.
„Díky všem ANBU tady. Jdu jim pomoci k bráně. Zatím ahoj, uvidíme se jindy,“ rozloučila se Kit a odběhla na druhý konec vesnice, kde už se deštní ninjové stahovali. Pár jich nelítostně zabila a tím si konečně získala přízeň svých ANBU. Už bylo načase.
„Už je konec. Můžete jít do nemocnice a domů. Mise vám rozdělím zítra a přinesou to mé asistentky,“ kývla na ANBU Kit a oni odešli z bojiště.
Pak vyšla směrem k budově Hokage. Potřebovala si o něčem promluvit s Gaarou. Ale po cestě se lehce zakymácela. Měla zraněnou nohu.
„Jste v pořádku?“ přiběhla k Sakura, která právě vyšla z té budovy a nedokázala potlačit svůj lékařský instinkt.
„Ano, jsem,“ kývla Kit, ale nedokázala se postavit. Mladá paní Uchiha jí tedy povytáhla nohavici.
„Pojďte dovnitř, ošetřím vám to,“ pobídla ji Sakura.
„Kdybych mohla, tak bych šla,“ namítla Kitsune. Najednou ji někdo popadl do náruče. Ohlédla se a uviděla Sasukeho. Mile se na ni usmál.
„Běžte si užívat svatební den. Nemusíte se o mě starat,“ prohlásila Kit, když ji donesli do Sakuřiny pracovny a položili na pohovku.
„Musíme. Zachránila jste nám svatbu. Jsme vám hluboce zavázáni,“ odsekl Sasuke.
„Ale nejste. To bych udělala pro každého obyvatele Konohy,“ namítla Kit.
„Riskovala jste svůj život,“ namítla Sakura a vyléčila jí nohu. Šlo to dost snadno. Najednou se ale otevřely dveře a dovnitř vpadla vysoká postava v rudém plášti a s ANBU lasiččí maskou na tváři. Kitsune se zarazila a pocítila napjatou atmosféru v kanceláři. Ale Sasuke si naštěstí nevzpomněl na to, že jeho bratr nosil v ANBU masku podobnou lasičce. To by pak nedopadlo moc dobře.
„Co se stalo?“ vyletěla Kit jako svíčka a posadila se. Podle jeho trhaných pohybů usoudila, že jde o něco velice vážného.
„Spojili se,“ odpověděla zahalená postava. Kitsune hned vyskočila na nohy, ale Sakura ji zastavila: „Musíte si odpočinout. Ta noha byla vážně zraněná.“
„Jsem v pořádku. Díky, že jste mi pomohli, ale to je teď jedno. Musím jít okamžitě za Tsunade a Kazekage,“ odsekla Kit a vyběhla z kanceláře. Hned za ní Itachi.
„Jak to vypadalo?“ zajímalo Kitsune.
„Had přišel do našeho sídla a prohlásil, že potřebuje pomoc a že je s námi na stejné lodi. Oni souhlasili a začalo se to plánovat. Chtějí to udělat dokud tady bude i Kazekage, aby dostali oba,“ odpověděl Itachi.
„Je to horší, než jsem čekala,“ povzdechla si Kit a bez zaklepání vtrhla do Tsunadiny kanceláře. Tsunade hned zbrunátněla, ale když ji uviděla, tak se uklidnila.
„Co se stalo?“ zeptala se jí.
„Máme prob…“ nedokončila Kit, protože z křesla naproti Tsunade vykoukla blonďatá hlava jejího bratra.
„Pane Uzumaki, odejděte prosím. Tahle informace je pouze pro Hokage,“ sykla na něj Kitsune. Naruto se naštvaně podíval na Tsunade, která kývla.
„Však já jednou budu Hokage a nebudete přede mnou nic tajit!“ horoval Naruto, ale vypadl.
„Pořád stejný,“ zavrtěla nad ním hlavou jeho starší sestra, ale Tsunade ji vyrušila ze vzpomínek: „Co jsi mi chtěla?“
„Aha, jo to… dozvěděla jsem se, že se Orochimaru spojil s Akatsuki proti Konoze. On chce zničit vesnici a oni chtějí Naruta a Kazekageho,“ odpověděla Kit.
„Tak to je vážné… je ten tvůj společník důvěryhodný?“ zaměřila se Tsunade na Itachiho.
„Ano, jsem, ale budu muset odejít. Masako-san, pokusím se vás o datu útoku informovat, ale nevím, jak mi to vyjde,“ prohlásil Itachi.
„V pořádku. Tak odejdi. Ale neriskuj život. Ještě se nám bude hodit,“ pobídla ho Kit a on odešel.
„Kdo to byl?“ optala se jí Tsunade.
„Důležitý informátor. Ale nechce být jmenován,“ pokrčila Kitsune rameny.
„V pořádku. Chápu ho. Teď musíme projednat ochranu Konohy,“ prohlásila Tsunade a začaly projednávat schopnosti ANBU a jouninů s chuuniny. Nemohly se dohodnout na hlídkách. Každá skupina měla nějaká svoje pro a proti.
„Asi bych už měla jít… doděláme to zítra. Jdu na tu hostinu,“ řekla nakonec Kitsune.
„Dobře, jen jdi. Aspoň se rozveselíš a přijdeš na jiné myšlenky. A pro ostatní Kitsune bojovala za bránou. Ahoj,“ usmála se na ni Tsunade.
„Dobrou noc,“ rozloučila se Kitsune a odešla rovnou do ANBU sídla a svého bytu. Tam si na sebe vzala dlouhé tmavě zelené kimono poseté drobnými lístky a v pasu převázané rudou šerpou. Vlasy si jen lehce sepla vzadu na hlavě, aby jí věčně nepadaly do očí, a pak se vydala do Uchiha čtvrti. Šla celkem pomalu a vychutnávala si stmívání v Konoze. Bylo to tak krásné.
Pořád se usmívala, když procházela vesnicí. Najednou pocítila, že ji někdo sleduje. Chvilku se soustředila a její duch se objevil před tím člověkem. Ale on ho neviděl. Byl to Itachi. Pak se vrátila zpátky do svého těla a pokračovala v cestě do té čtvrti, v níž byla prolita krev. Ale počínaje tímto dnem se tam měl vrátit život.
Stoupla si před bránu a lehce se o ni opřela a podívala se na ulici. Najednou kolem ní zavála povědomá a přitom neznámá vůně a před ní se objevila postava.
„Vracíš se na místo činu?“ řekla Kit. Měl dole masku, a tak mu jasně viděla do temných očí. Neodrážely žádný cit ani pohnutí.
„Nemám nic jiného na práci,“ pokrčil rameny Itachi a opřel se o stěnu před ní. Zatuhnuté svaly v obličeji se mu uvolnily a mile se na dívku usmál.
„Přišel sis popovídat s bratrem?“ zajímalo Kit. Zarazil se a jeho tvář opět zkameněla. Ona přesto pokračovala: „Má dnes svatbu. Se Sakurou bude šťastný.“
„Proč se náš rozhovor vždycky musí stočit na něj?“ nechápal Itachi a přistoupil k ní ještě blíž.
„Nemáme jiné téma, o kterém bychom spolu mohli mluvit. I když… při našem minulém setkání jsme spolu o něčem mluvili… vzpomínáš si, jaks mi řekl?“ změřila si ho přísným pohledem Kitsune. Stáhl se.
„Já…“ chtěl něco namítnout, ale ona ho přerušila: „Skončilo to tak, jak to mělo skončit.“
To bylo poslední, co řekla. Pak se k nim někdo přiblížil a on musel rychle zmizet.
„Kit-chan?“ ozvalo se ze tmy.
„Kiba-kun,“ otočila se vesele Kit a usmála se na něj. V měsíčním světle uviděla Akamara, jak kolem něj poskakoval a vesele štěkal.
„Jak ti vyšel návrat do Konohy?“ zeptal se dívky Kiba, když vyšli směrem k místu hostiny.
„Ani nevím… je to teď nějaké zmatené. Mám dost práce a do toho ještě Orochimarovy pokusy zničit vesnici… je to děs,“ povzdechla si Kit.
„Kde pracuješ?“ zajímalo Kibu.
„Tajemství,“ mrkla na něj Kit. On jí pak otevřel dveře do velké místnosti v hlavním domě klanu Uchiha, kde se odehrávala hostina.
„Ahoj,“ zdravila Kit všechny lidi kolem sebe a mile se na ně usmívala. Kiba se od ní odpojil už u dveří a ona pokračovala sama dál.
„Kitsune! Ty jsi přišla,“ přivítala kamarádku nadšeně Sakura. Sasuke jen nerozhodně stál za ní a měřil si ji pozorným pohledem. Změnila se.
„A co jsi čekala! Sice zítra budu u Tsunade trčet ještě dýl, tak na tvý svatební hostině nemůžu chybět,“ usmála se na ni Kit.
„Už jsi promeškala svatbu,“ namítl Sasuke strohým hlasem. Sakura po něm hodila ošklivý pohled, ale Kit to nijak nerozhodilo.
„Říkala jsem Sakuře, že nebudu moci přijít. Bojovala jsem za bránou a pár ninjů vyřídila ještě předtím, než se dostali do vesnice. Proč myslíš, že jich tam bylo tak málo?“ odsekla cíleně Kitsune. Sasuke ale pohled nesklopil.
„Chtěla jsem vám popřát šťastné a dlouhé soužití,“ usmála se na oba Kit, a pak dodala: „Mám pro tebe dárek, Sakuro.“
„Ale to nebylo nutné,“ mávla rukou Sakura, ale stejně byla napjatá jako struna. Kitsune se chvíli hrabala v kapse než našla řetízek s růžovým krystalem.
„Je krásný,“ vydechla Sakura. Sasuke jen zatajil dech. Chtěl také dárek!
„Je to Komunikační krystal. Když do něj necháš proudit svou chakru, můžeš se telepaticky domluvit se mnou, Narutem nebo Hinatou. Ale bere to moc energie, i když to funguje na velkou vzdálenost,“ řekla Kit, a pak si všimla toho, jak se Sasuke odtáhl a chystal odejít, ale ona řekla: „Počkej… myslím si, že by tvé manželce bylo celkem na nic, kdyby se mohla domluvit jedině s námi. Mám jeden i pro tebe.“
Sasuke se překvapeně otočil a přijal od ní temně modrý krystal. Obdivně ho převracel v dlani, než k ní zvedl oči a řekl: „Díky. Jsem… rád, že sis vzpomněla.“
„Nejsem taková mrcha na jakou jsem si hrála,“ odvětila Kit a otočila se k tanečnímu parketu.
„Jdu se bavit! A vy pojďte taky,“ pobídla je Kit a sama hledala očima nějakého potencionálního tanečníka. Nakonec uviděla Ebisu. Nadšeně se k němu vydala a objala ho. Objetí ji oplatil, a pak se společně vydali ke stolu a tam kecali a kecali.
„Ebisu! Tak tady jsi…“ prohlásila jakási blondýnka, která k nim přiběhla a pozorně si změřila Kitsune.
„Asi bych vás měl představit… Anuni, tohle je má kmotřenka a chráněnka Kitsune Uzumaki. Kit, tohle je má přítelkyně Anuni,“ představil je Ebisu a podaly si ruce.
„Půjdeme si zatančit?“ vyzval Ebisu svou přítelkyni a oba opustili Kit. Zůstala by tam sama, kdyby k ní nepřišel Neji Hyuuga, kterého skoro nepoznala.
„Ahoj, Kit,“ usmál se na ni a podal jí saké.
„Ahoj, Neji-kun,“ odvětila Kit. Pak se tam chvilku bavili o svatbě, když tu se najednou otevřely dveře a dovnitř zavál prudký vítr.
„Ach ne…“ povzdechla si Kitsune. Věděla, co přijde. Ve dveřích se jako stín objevila vysoká postava v rudém plášti. Hudba přestala hrát a všichni umlkli. Postava šla až k Sasukemu a jeho manželce a tam si stáhla kápi. Všichni poznali Itachiho Uchihu.
„Jsem rád, že jsi se znovu rozhodl obnovit klan, bratře. Ať se vám daří,“ řekl starší Uchiha. Sasuke chtěl něco říct, ale on zmizel. Pryč. I s větrem.
„Je konec!“ křikla na všechny Sakura. Její manžel byl celkem otřesený a ani ona už neměla náladu pokračovat. A tak se všichni vydali domů.
Kitsune nezaváhala a shodila ze sebe kimono. Pod ním měla bojové oblečení a svou ANBU masku. Tu si nasadila a rozběhla se za Itachim. Ten stihl doběhnout jen za vesnici, než ho srazila k zemi a chytla pod krkem.
„Jak si to představuješ se tam takhle zjevit a všem ukázat, že v sobě máš stále dobrou stránku. Jestli se to dozví Akatsuki, tak začnou mít pochyby,“ peskovala ho Kitsune. On jen zachmuřil obličej.
„Omlouvám se… já… neuvědomil jsem si to. Jen mě něco rozhodilo…“ zakoktal se Itachi. Uchihové přece nekoktají! projelo Kit myslí a zvedla se z něj. Z nějakého důvodu byl roztřesený.
„Co se stalo?“ zeptala se ho narovinu.
„Co by se mělo stát?“
„Nedělej ze mě blbce! Něco se muselo stát, když ses zachoval jako idiot.“
„Jen jsem chtěl popřát svému malému bratříčkovi hodně štěstí. Dlouho ho mít nebude.“
„Jak to myslíš?“
„Jakmile se tohle dozví Orochimaru… bude ji chtít zabít, aby mu zničil život. Sasuke to nepřežije.“
„Odbočil jsi od tématu… co se stalo, žes tam tak náhle vtrhl a popřál mu všechno nejlepší? Myslela jsem si, že nevíš nic o jeho svatbě.“
„Právě proto… dobrou noc,“ sykl Itachi a vydal se pryč. Kit usoudila, že je zbytečné běžet za ním, a tak se vrátila k sobě do bytu a spokojeně se vyspala. Byla dost unavená.
Následující ráno vstala už kolem sedmé a vydala se na snídani. Po ní se dostavila do své kanceláře, kde už byly její asistentky.
„Jaké jsou rozkazy na dnešek?“ přivítala ji místo pozdravu Amora.
„Alfira bude kontrolovat hlášení z misí, Safika bude běhat po Konoze a každému týmu ANBU dá svitek s instrukcemi na případný boj. Ty tady budeš se mnou dohlížet na rozdělování misí,“ odvětila Kitsune a unaveně se probírala listy na stole. Pak kupu svitků podala Safice, která je hned šla roznášet a i Alfiře, která se pustila do opravy podle jedné šablony.
Pak celé dopoledne rozdělovala Kit mise a chodili za ní ANBU s různými prosbami a ona si každou z nich musela zapsat a zamyslet se nad ní. Všechno měla díky svým asistentkám hotové už v poledne. A tak se vesele vydala do vesnice na oběd. Náhodou potkala Gaaru. Ale jako Kitsune.
„Gaara-san,“ usmála se na starého známého Kit.
„Kitsune-chan,“ odvětil Gaara a spokojeně ji objal. Ale při objetí pochopil, že nyní už je pro něj jen kamarádka. City, které ho předtím tak moc ovládaly, zmizely.
„Jak se máš? A co Suna?“ zajímalo Kit.
„Dobře. Zatím všechno funguje tak jak má. Ale dělají mi starosti Akatsuki a Orochimaru,“ odpověděl Gaara a sklopil hlavu. Měl spoustu starostí.
„Nejenom tobě. Masako-hime z toho šílí a já se z ní brzo zblázním,“ prohlásila Kit.
„Ty znáš Masako? Vždyť je to velitelka ANBU, ne?“
„Jasně. Moje šéfka.“
„Cože?“
„Ty nevíš, že jsem u ANBU?“
„Ne.“
„Ale teď už jo.“
„V tom máš pravdu. A jaké to je pro ni pracovat?“
„Ještě ji moc dlouho neznám. Kde jsi nechal brášku a ségru?“ optala se ho najednou Kit. Byl podivně sám, i když se kolem něj stále někde potulovali ANBU.
„Kankurou hlídá Sunu a Temari… asi má zase rande s tím klukem z rodiny Nara,“ odpověděl Gaara zklamaným hlasem.
„Se Shikamarem?“ vykulila oči Kit.
„Jo, myslím, že tak nějak se jmenuje. Minule kvůli němu ani nechtěla odejít z vesnice, ale nakonec jsem ji nějak ukecal,“ povzdechl si Gaara.
„Co tě trápí? Vždyť je šťastná,“ položila mu Kit ruku na rameno.
„Ale jak dlouho? V téhle době…“ zamyslel se Gaara.
„Pesimisto! Máš žít přítomností ne nějakým kdyby,“ peskovala ho Kit přísně.
„Asi… jo… zajdeš se mnou na oběd?“ pozval ji Gaara.
„Kam?“ zvedla Kit obočí.
„Já nevím… třeba na ramen. Včera mi to tam chutnalo,“ navrhl Gaara.
„Klidně,“ souhlasila Kit a vydali se spolu na ramen.
„Ahoj, Kit… Gaaro?! Co ty tu děláš? Nemáš být u Tsunade?“ posadil se vedle nich Naruto a objednal si také ramen.
„Jsem Kazekage… můžu si dělat co chci,“ odsekl Gaara.
„Nějak jsi zpyšněl za u dobu, co jsme se neviděli,“ drcla do něj loktem Kit a zasmála se i s Narutem.
„To není pravda!“ bránil se Gaara.
„Ale je!“ odsekla Kit a vykryla jeho dobře mířenou ránu pěstí.
„Na mě by ses měl snažit víc, příteli… no nic, já už musím jít. Díky za oběd, Gaaro. Ahoj, oba dva. Uvidíme se jindy,“ rozloučila se s nimi Kitsune a odešla. Mířila za Tsunade. Musela s ní dodělat to, co včera nestihly.
„Ahoj, Tsunade-sama,“ usmála se Kit na Hokage, jakmile vešla, ale vzápětí jí úsměv ztuhl na tváři. V místnosti byli Sasuke se Sakurou a tvářili se strašně vážně.
„Co se stalo?“ otázala se neadresně Kitsune a dívala se zmateně na manžele a Tsunade. Tvářili se jako na pohřbu. Ale nejvíc Sakura.
„Co potřebuješ?“ ignorovala Tsunade její dotaz.
„Dodělat to, co jsme včera nestihly. Jinak se mi všechno nahromadí a já už nebudu mít na nic čas,“ odpověděla Kit.
„Neměla jsi tam chodit,“ odsekla Tsunade. Jen tohle ji dokázalo vyprovokovat. Byla naštvaná.
„Když se jedná o mé přátele jsem schopná čehokoliv! Přijdu teda zítra nebo to celé udělám sama,“ prohlásila Kit a připravila se k odchodu.
„Počkej,“ zarazila ji Sakura smutným hlasem.
„Ano, Saku?“ otočila se na ni s milým úsměvem Kitsune.
„Potřebovali bychom s něčím pomoct,“ řekla Sakura.
„Nepotřebovali! Já to zvládnu sám!“ odsekl Sasuke.
„Nezvládneš! Potřebuješ někoho, kdo ho zná a vyzná se v něm. Já tě tam samotného nepustím!“ prohlásila rozhodně Sakura.
„Tak hele, o co tu jde?“ skočila mezi ně Kit. Sasuke se od ní uraženě odvrátil, a tak se otočila na Sakuru.
„O Itachiho. O to, jak včera došel na tu hostinu. Sasuke se rozhodl, že je správný čas pro pomstu,“ prozradila jí Sakura
„Nemyslím si. V této době by Konohu nikdo neměl opouštět. A už vůbec ne tak dobrý ninja. Podle mých informací je jisté, že Akatsuki taky na Konohu zaútočí, takže bude mít přece jen možnost s ním bojovat. Takhle by možná padl do pasti,“ odvětila Kitsune, a pak dodala: „Teď mě omluvte, musím jít. Mám moc práce.“ A odešla. Nepočkala ani na jejich pozdrav.
„Pořád tam chceš jít?“ zeptala se Tsunade Sasukeho.
„Tak dobře… počká to. Ale jestli se to uklidní a on nebude mrtvý, tak už mě nepřemluvíte,“ prohlásil rozhodně Sasuke a odešel i se spokojenou Sakurou.
Po zbytek dne Kitsune nikdo z Konohy neviděl. Pracovala a dřela jako mezek. Rozvrhla si pořádně plán evakuace vesnice a promyslela hlavní obrannou a útočnou linii. Z pracovny se dostala až k půlnoci, aby se tam další den ráno v sedm zase zavřela a pracovala.

Poznámky: 

Tahle kapitola byla podezřele dlouhá... tak si ji vychutnejte. Další bude co nejdřív, ale nevím jak ji sem dám, protože mi doma nefunguje internet. Teď jsem u babičky a mám i tak málo času a nečetla jsem si to po sobě.

4.914285
Průměr: 4.9 (35 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Antisha Uchiha
Vložil Antisha Uchiha, Út, 2010-06-29 19:31 | Ninja už: 5665 dní, Příspěvků: 519 | Autor je: Prostý občan

Znovu díky za ty super komentáře... jste vážně nejlepší!

Ráda bych řekla, že naruto uzumaki 2008 mi založil
FANCLUB
Tímto mu za něj moc děkuji

Obrázek uživatele mišule
Vložil mišule, Út, 2010-06-29 15:59 | Ninja už: 5500 dní, Příspěvků: 1732 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Je to nádherné, stále to nemá chybu

Obrázek uživatele Amaya_M
Vložil Amaya_M, Ne, 2009-12-06 02:05 | Ninja už: 5326 dní, Příspěvků: 22 | Autor je: Prostý občan

nechce sa mi ani komentovať každú časť , lebo všetky sú naozaj výborné...Skvelý príbeh a je to aj dobre napísané...máš talent Smiling....idem čítať pokračovanie ! Laughing out loud

Obrázek uživatele Narutofilka7
Vložil Narutofilka7, Po, 2009-10-05 19:57 | Ninja už: 5298 dní, Příspěvků: 545 | Autor je: Prostý občan

hehe tak to nemělo chybu s tím jazykem xD Good job

Jsem fanda:

Obrázek uživatele Antisha Uchiha
Vložil Antisha Uchiha, Út, 2009-10-06 14:04 | Ninja už: 5665 dní, Příspěvků: 519 | Autor je: Prostý občan

Díky za všechny tvoje komentáře!

Ráda bych řekla, že naruto uzumaki 2008 mi založil
FANCLUB
Tímto mu za něj moc děkuji

Obrázek uživatele Matsuura
Vložil Matsuura, Pá, 2009-01-16 20:59 | Ninja už: 5787 dní, Příspěvků: 188 | Autor je: Prostý občan

Nevím nevím, je to moc pěkné, ale všechny ty lži ke kterým se musejí uchylovat...

Obrázek uživatele Antisha Uchiha
Vložil Antisha Uchiha, Ne, 2009-02-01 16:39 | Ninja už: 5665 dní, Příspěvků: 519 | Autor je: Prostý občan

A bude hůř... tomu věř!
Ale já za to nemůžu, protože ten příběh se bez toho patřičně nevyvine. Tak si užij další kapitolu, která tu určitě už brzo bude!

Ráda bych řekla, že naruto uzumaki 2008 mi založil
FANCLUB
Tímto mu za něj moc děkuji

Obrázek uživatele Kioshi Makoto
Vložil Kioshi Makoto, Út, 2008-12-30 11:46 | Ninja už: 5576 dní, Příspěvků: 173 | Autor je: Prostý občan

je to to nejuzasnejsi co sem cet tesim se na dalsi

jméno změněno z Akiotto na Kioshi Makoto
Festovní FanFikce - Animefest 2009
/>

Obrázek uživatele Tomon
Vložil Tomon, Ne, 2008-12-28 15:15 | Ninja už: 5737 dní, Příspěvků: 1689 | Autor je: Editor ve výslužbě, Pěstitel rýže

Pravda, čím dál delší kapitoly a to se mi moc líbí Eye-wink