Sakura a Akatsuki 11

Sakura a Akatsuki 11

Jestli se ke mně hodlá takhle chovat, tak se na něj vykašlu. Myslela si Konan a šla si sednout na gauč.

Pein mezitím našel v Konaninym stolu pár zajímavých časopisů a začal si je číst.

Nevěděl jsem, že tohle Konan čte. Myslel si Pein a velmi zajímavě se mu měnila barva pleti.

Sakra proč, proč se ke mně chová takhle. Pokračovala v myšlení Konan.
Najednou však něco slyšela. Někdo šel dolů za ní.

„Peine já jsem s tebou domluvila,“ řekla Konan.
„To jsem pochopil“ řekl Pein a položil před Konan její časopisy. (Jsou to klasické dívčí časopisy. Např. Popcorn…)
„Ty ses mi hrabal ve věcech!“optala se Konan a zamračeně se na Peina podívala.
„Řekněme, že jsem si spletl šuplík,“ bránil se Pein
„A co chceš jako teď slyšet? Je to snad moje věc co si čtu a kupuju. Nebo snad ne?“ zakřičela Konan a odcházela na horu sklidit si své časopisy.
„Konan, mě je jedno co si čteš,“řekl Pein a chytl ji za ruku.
„Aha!“ řekla Konan a snažila se Peinovi vyškubnout.

Pein byl, ale silnější a tak ji nepustil, ale přitáhl si ji k sobě blíž a políbil ji.

„Konan já tě miluju,“řekl jí a chtěl ji znovu políbit, ale místo polibku ho Konan praštila časopisy přímo doprostřed obličeje.
„Nech mi být!“ řekla mu Konan a odešla.

A teď k Sasukemu

Tak jestli se tohle nebude Orochimarovi líbit, tak. Nestačil domyslet Sasuke, protože mu do jeho myšlení vlezl Orochimaru.

„Tady je ještě kamínek a tady je moc prachu“
„Kde?!“ optal se Sasuke Orochimara a začal z lupou prohlížet podlahu.
„Tady, tady a tady,“ říkal Orochimaru a ukazoval na různá místa.

Po chvilce

„Všechno je uklizeno,“ řekl Sasuke a snažil se narovnat.
„Opravdu?“optal se ho Orochimaru a šel se podívat na chodbu.
„Ano, čistější to nebude,“ odpověděl mu Sasuke.
„Tomuhle říkáš uklizeno!?“ zařval Orochimaru a hrůzou se mu postavili vlasy.
„Ano dyť na té chodbě nic není,“ bránil se Sasuke.
„NE TOHLE NENÍ UKLIZENO! PŘIJĎ ZA MNOU, AŽ SE Z TÉ PODLAHY BUDE MOCT JÍST!!!“ řekl Orochimaru a odcházel, nebo spíše utíkal z ony špinavé (uklizené) chodby.

A Teď Sakura a Itachi.

„Itachi si v pořádku, možná bysme si měli, odpočinout?“ optala se Sakura.
„Jsem v pořádku, ale na chvilku bych si odpočinul.“ Odpověděl Itachi a zastavil se.
„Jistě, pojď si, sednou na ten kámen,“ řekla mu Sakura a šla s ním ke kameni na, který si oba dva sedli.
„Děkuji moc,“ řekl Itachi.
„Za co prosím tě?“ divila se Sakura.
„Za to, že jsi na mě tak hodná,“ odpověděl Itachi.
„Já jsem taková pořád, pokud mě nenaštveš. Mimochodem myslela jsem, že se Orochimaru chystal Akatsuki napadnout,“ řekla Sakura.
„To si můj bráška zřejmě vymyslel,“ odpověděl ji Itachi.
„Aha. Můžeme pokračovat anebo ještě chvilku budeme sedět?“ optala se Sakura.
„Jo můžeme pokračovat,“řekl Itachi a pokračovali v cestě.