Co dělá Hidan s Konan v kůlně... IV

Druhý den ráno:
„Héj, kde je snídaně?“ zařval Kisame z jídelny.
„Mě se ptej,“ odpověděl mu Deidara, který právě přišel.
„Konan! Snídaně!“ zařval Pein.
V tom se ozvala rána. To se zase Itachi netrefil do rámu dveří.
„No jó furt,“ ozvala se modrovláska. Vypadala unaveně. Hodně unaveně. V tom se objevil Hidan. Také vypadal unavěně. Hodně unaveně.
„Ti dva vypadají, jako kdyby strávili hodně divokou a vyčerpávající noc,“ pronesl Kisame potichu.
„Stejně jako tvé dvě rybičky,“ uchechtl se Deidara a ukázal na dvě mrtvé rybičky v akvárku.
„Né!!!“ vyskočil Kisame a hnal se udělat dýchání z úst do úst.
Po chvilce se Kisame rozkašlal: „*kuck, kuck* Já ji spolknul, nééé!!“
„Omj,“ povzdechl si Hidan a sedl si ke stolu.
„Doplňuješ jód Kisame?“ svíjel se smíchem Deidara.
„Jdi někam!“ rozvlykal se Kisame a běžel se vyzvracet na záchod.
„Kisame je těhotnej,“ rozchechtal se ještě více Deidara.
„To snad ne, nechci tady žádný pošahaný žralůčky se shariganem,“ zvolal Pein v záchvatu zoufalství.
„Jakej sharingan?“ zbystřil Itachi.
Pak mu bliklo: „Sasuke!! Amaterasu!!“
„Ty blbečku! Zapálil jsi stůl! Kdo to teď bude asi tak platit?“ zařval Šéfík.
Kakuzu, který se tu zčista jasna objevil, se zhroutil v záchvatu breku: „Né, penízky né. Penízky nikam nepůjdou!“
„UFO! Amaterasu!“ křikl znovu Itachi v záchvatu paniky.
„Kurňa, Itachi, tys zapálil Zetsuovy masožravky!“
„A záclony!“
„Hoří, hoří!“
„Panika, panika!“
„Rychle hasák!“
„Kisame vodu!“
„Moje penízky!“
„Art is bang!“
„Tobi is grilled boy!“
„Ha, večeře!“ zařval Hidan na Tobiho.
„Néé!“ Tobi si zděšeně zakryl své oko.
„Tyhleti pošuci mě jednou přivedou do hrobu,“ pomyslel si Pein a šel do svého emo růžku.
Konan jen lhostejně koukla na tu spoušť a odešla se vyspat. Hidan se k ním rozhodl připojit. Vešel do svého pokoje, padl na postel a usnul. Po pár hodinách víceméně všechno uhasili.
„Kde je Konan a Hidan?“
„Na planetě Zemi,“ odpověděl Deidara a šel vysávat ledničku.
Pein pořád seděl v koutě a snažil se udusit vlastníma slinama.
„Co mu je?“ zeptal se Tobi.
„Asi má vzteklinu.“
„Hm.., tak to bysme mu mohli dát tu žiletku, co si s ní včera hrál Tobi,“ ozval se Kakuzu.
„Moc práce,“ odfrkl si někdo.
„Mám hlad,“ řekl Tobi.
„Tak si ho hlaď!“
„Tobi je hodný chlapec. Tobi chce papat!“
„Tobi is death boy,“ zařval Deidara, který už si naplnil žaludek, „zavřete ho někdo do sklepa.“
„Do sklepa néé! Jsou-jsou (tm) pavouci!!!“ fňukal Tobi.
„Jsou tam i horší věci než pavouci,“ blonďáčkovi se zlověstně blýsklo v očích.
„To myslíš ty mrtvoly?“ zeptal se Kakuzu.
„Ne, myslim tvojí babičku!!“
„Moje babička, kde? Pomoc!!!“ Kakuzu z řevem utekl pryč.
„Asi má blbé vzpomínky z dětství,“ pokrčil rameny Deidara a šel si číst.
„Tak mládeži, je na čase zjistit, co se včera stalo,“ pronesl Sasori z vážným výrazem ve tváři(Jiný stejně není).
„Tobi nic neprovedl!“ vřískl Tobi.
„Uklidni se! Chtěl jsem zjistit co se stalo v kůlně.“
„Aha.“
„Ale Tobi byl taky v kůlně,“ ozval se po chvíli zamyšlení.
„Tobi is stupid boy!“ zařvala na něj černá půlka.
„Tobi is sad boy!“ vřískl Tobi a s pláčem utekl.
„No, a jedinej svědek je v tahu.“
….............................................
Hidan se ostražitě rozhlédl. Nikdo tu nebyl, všichni zalezli do svých pokojů nebo se hádali v kuchyni. Musí být rychlý. Přeběhl chodbu, když v tom se otevřeli dveře Tobiho pokoje. Hidan se schoval pod rohožku. Tobi si ničeho nevšiml, ani po tom, co šlápl na rohožku, která začala nadávat, a pokračoval do koupelny. Kosatý zaklel a odběhl do kůlny. Konan přiběhla asi o 0 hodin 1 minutu a 13 sekund později. I když to bylo spíše o 1 minutu a 13,5 sekund později. Na tom teď ale nezáleželo. Hlavně že si jich po cestě, kromě Itachiho a Tobiho, nikdo nevšiml. Byl tu ale ještě někdo kdo si jich všiml. Sasori je sledoval zpoza opelichaného stromu. Toho si ale Konan a Hidan nevšimli. Bohužel pro ně, naštěstí pro nás. Sasori se oblékl ve stylu Zorro mstitel a se stříkací pistolkou se plazil po zemi ke kůlně. Po chvilce mu došlo, že Zorro měl vlastně meč. Rozhodl se ale tuto zkutečnost ignorovat a plazit se dál.
„Ha,“ křiknul na hlemýždě a postříkal ho pistolkou.
Po chvilce se náš Saso-zorro doplazil ke kůlně, zvedl se a podíval do okna........