Hlídači

Kakashi si otřel levou rukou zpocené čelo, vytáhl z kapsy papírový kapesníček a otřel ním čelo svému malému kamarádovi. Tekutina se podobala škrobu. Ale jak se píše, je to zcela normální a přirozené v tomhle věku. Děti se prostě po jídle poblinkávají. Žádné z nich však nebylo tak šikovné jako malý Naruto a nepozvraceli si vlastní čelo.
Malému chlapečkovi se na tváři vykouzlil úsměv a zaujatě sledoval svého opatrovatele, jak se snaží uklidit všechny jeho žaludeční výměšky. Když mu přece něco nechutná, tak proč ne s tím ven. Kakashi děkoval bohu, že chlapeček neměl zatím pestřejší jídelníček, ale co není může být.
Další ulevila bylo to, že každou chvíli měla přijít Rin na pomoc, ta už si s ním poradí. Ale za nějakou dobu jeho nepřítomnosti chlapečkovi zmizel úsměv z tváře a ani se nepohnul. Kakashi se podivil a nechal zvratky zvratkami. Vzal malého chlapečka do náruče a přitáhl ho k sobě. Jakmile to udělal, rychle ho položil zpátky a ustoupil do ústi hodné vzdálenosti. Plynová maska by se hodila.
Znovu si otřel čelo, něco jako přebalování dělat nebude. Raději plínu nebude ani rozdělávat. Zvonek, je zachráněn. Seběhl dolů jako raketa. Otevřel, chtěl Rin přivít, ale její náruč už byla obsazená.
„Co... to.... je,‘‘ ukazoval třesoucí rukou na stále se hýbají uzlík. Rin mu neopověděla a sama se vydala do jeho domu. Malý uzlíček položila do křesla.
Z něj vykukovala hlavička černovlasého chlapečka s vystrašeným pohledem. Kakashi se pokusil o nějakou komunikaci a tak se na chlapečka usmál. Sasuke jen otočil hlavu a věnoval se okukování neznámého místa.
Jeho vědomí mu říkalo, že není doma. Pomalu si začal uvědomovat, že máma je pryč a že je někde, kde to vůbec nezná. A tomu ještě ten divný zahalený člověk.
Bál se ho. Začal vzlykat, očima vystrašeně tikal po okolí. Kakashi ihned zareagoval a dal malému chlapečkovi dudlík do pusy, aby ho umlčel. To ho vyděsilo ještě víc a začal nesnesitelně břeštit.
„Bože, kde to vypínaní!‘‘ zoufal, ale Sasukeho se chopila Rin a začala chlapečka chovat.
Pláč utichl, Sasuke se zatulil Rin do náruče a spokojeně dumlal dudlík. Raději se otočil na druhou stranu, aby se nemusel dívat na toho divného člověka.
„Kde máš toho druhýho?‘‘ zeptala se ho Rin a odložila ho na původní místo.
Spokojeně se usmíval a začal si pro nebe něco povídat, čemu ovšem nikdo nerozuměl. Malé ručičky natahoval k Rin.
„Je nahoře a má plnou plínu,‘‘ oznámil ji s úsměvem Kakashi, věděl, že jí nezbyde nic jiného, než Naruta přebalit.
S dupotem a neustálím nadáváním zamířila do dalšího pokoje, přebalit toho druhého.
V pokoji byl nehorázný nepořádek, oblečení odpadky a taky zvratky.
Uvnitř toho chaosu, ležel malý chlapeček a tiše spinkal a flaškou od saké. Ta byla naštěstí ještě zavřená, jeho malé ručičky s ní nedokázali poradit.
„Kakashi.. ty prase jedno,‘‘ zanadávala a uchopila spícího chlapečka do své náruče.
Kakashi ji naštěstí neslyšel začal se věnoval Sasukemu, který po zjištění, že Rin zmizela začal vzlykat. Kakashi si oddychl a sundal si masku, aby se mohl napít.
Jakmile to udělal, pláč utichl. Pohlédl na Sasukeho, který se teď usmíval a natahoval k němu malé ručičky. Kakashi začala pomalu chápat oč tu jde.
Vyzkoušel tedy malý pokus, jak předpovídal Sasuke si myslel, že hrají hru na bubáka a tedy se ho s maskou bál, po sundání byl radostí bez sebe.
Sláva, konečně pochopil myšlení malého chlapečka a odkráčel s ním pyšně za Rin, aby zjistil jak se ji vede.
Rin se však neměla až tak dobře, ten malý ďáblík se nedal vydržet. Stále si něco povídal, kopal nožičkami, tahal ji za vlasy, no prostě hrůza.
Z rovna když se mu snažila navlíknout plínku a pak šíleně kopal až dostala i ránu do čumáku. Tohle ji vytočila, ale na dítě se nemá křičet, bohužel on nebyl dítě spíš malý ďáblík. Jen jak se ji konečně povedlo nasadit plenku, pro změnu ji poblinkal. Malého ďáblíka odložila a zamířila si to do koupelný, jen aby to ze sebe smyla. Malého ďáblíka nechala samotného, po cestě málem vrazila do Kakashiho, který si ji přišel zkontrolovat druhým miminkem. Vyjeveně na něj hleděl i dokonce Sasuke s ní byl vyjevený, málem je smetla ze schodiště.
„Rin, stalo se něco,‘‘ volala ještě za ní, ale ona nereagovala, zmizela za dveřmi od koupelny.
Raději se začal věnovat, Sasuke který začal vzlykat.

„To je super, tričko v háji,‘‘ nadávala Rin a hned si to tričko sundala. Napustila si umyvadlo a začala je v něm máchat.

Kakashi odložil Sasuke k Narutovi do hracího boxu a rozběhl se za Rin Avšak netušil, že udělala ohromnou chybu. Jediný kdo měl dudlík byl Sasuke a tak začal boj.

„Rin, Rin co se stalo,‘‘ volal na ni a vyrazil dveře u koupelny. Na prahu se však zastavil i Rin na chvíli strnula. Momentálně stála jen v podprsence její tričko bylo bohužel zašpiněné a máchalo se v umyvadle. Polekaně nadskočila a schovala se za ručník. Kakashi se otočil, aby měla soukromí, ale spíš, aby neviděla jak se červená.
Z pokojíčku se ozval křik, oba se polekali a utíkali nahoru. Rin se ještě zamotala do ručníku.
Křik sílil, oba byli vyděšení, ale jakmile vešli, oba se neubránili smíchu.
Naruto právě držel dudlík a páčil ho ze Sasukeho pusy. Ten držel a bil ho malými ručičkami.
Jakmile Sasuke jen trochu povolil, Naruto dudlík vytáhl. To se mu nelíbilo a na oplátku ho poškrábal.
Do toho však už zasáhl Kakashi a odtáhl je do ústi hodné vzdálenosti. Pro Sasukeho však boj o dudlík nekončil, připlazil se k němu a začal mu ho tahat z ruky.
„Dej je od sebe,‘‘ vykřikla Rin, Kakashi je znovu odtáhl, ale Sasuke zapištěl a poškrábal ho. Tohle Sasukemu se mu nelíbilo a začal plakat. Kakashi mu raději další dudlík dal do pusy, ten on však nechtěl, chtěl ten svůj.
Vyplivl ho a plazil se pro ten svůj. Naruto začal prchat jen jak mu čtyři končetiny dovolovali, nakonec se však dostal do pasti. Měl však štěstí Rin Sasuke vzala do náruče a odnesla ho vedle na postel. Raději jim vyměnila dudlíky.
Oba teď byli pokojení a zanedlouho spokojeně spinkali. Jako andílci.

Kakashi si oddychl, alespoň bude mít na chvíli klid. Obrátil se zpátky ke Rin, ta měla stále kolem sebe obmotaný ručník, chtěl ji něco nabídnout ale postarala se o to sama.
„Nemáš něco na půjčení,‘‘ zeptala se ho, on ji však hned podal. Znovu se otočil, aby se mohl obléct, pak zamířili dolů.
Ďáblíci spokojeně spali ani jeden nevěděl , jak se k sobě teď tulí. Jak by to zjistili hned začala by ohromná rvačka.

Myslím, že jsou to jen počátky rivality, bojím se co z nich vyroste,‘‘ navázal Kakashi rozhovor, Rin souhlasně kývla. Dokázala si je žije představit. Raději však začala sledovat film, který přinesla. Kakashi ihned využil její nepozornosti a vyzkoušel starý, ale ověřený trik s protahováním. Zabralo to ani si toho nevšimla, spíš už dávno odhalila jeho plány. Nevadilo ji to, jen se slabě usmála a víc se zavrtala do pohovky.
Přerušil je však pronikavý pláč. Naší andílci nejspíš zjistili, že jsou vedle sebe a nastala bitka.
Tentokrát to nebylo tak zlé. Neprali se, jen oba brečeli. Nejdřív začal určitě sasuke, stále se nemohl smířit s tím, že je máma pryč. Naruto se přidal jen y jediného důvody. Nechtěl, aby byl Sasuke zahanben. Oba vzali malé andílky do náruče a začali je utišovat. Povedlo, spát už se jim však nechtělo.
Stále po sobě házeli pohledy typu, zkus šáhnout na můj dudlík nebo nečum jinak tě pobliju. Tak i onak je museli držet v úcti hodné vzdálenosti. Obou hrozilo vzájemné vyškrábání očí.
Co, ale nadělat, postýlka byla jen jedno, stejně jako hrací box, moc na výběr neměli. Momentálně byl na řadě jiný problém, chýlil se večer a byl čas na koupání. To ho se Kakashi upřímně děsil, nestál o zničení koupelny. Ovšem tuhle situaci vzala do rukou A Rin si odvedla si jedno andílka do koupelny. Nejprve vzala Naruto, to nejhorší hned na začátek. Jakmile se chlapeček uvědomil kam míří, začal břeštit tak, že by se ani Sasuke nemohl stydět. To mu bylo k ničemu, Rin si stála za svým. Položila Naruto do vanička a pustila se do práce.

Sasuke si zatím tak trochu přivlastnil Narutův dudlík, jeho nebyl k nalezení a jako svou hračku zvolil zásyp na zadeček. Kakashi byl spokojený, Sasuke nedělal žádné problémy. Spokojeně dumlal dudlík a zkoumal tu tubu s práškem, do té doby až nalez otevírání a převrhl na sebe celou tubu. Kakashi strnul raději si zaspal uši. Sasuke nejprve strnul ani se nepohnul, potřeboval nějakou malou chvíli na to, aby si uvědomil co právě udělal. Jak to zjistil propukl nezastavitelným pláčem.
„Cítím problém,‘‘ špitl Kakashi a utíkal s malým do koupelny. Rin mu odmítala otevřít, tak ho dal do umyvadla. A pěkně ho polil vodou. Samozdřejmě zapomněl na to, že děti neumí zadržet dech a tak se Sasuke trochu napil. Pláč sílil, ale pudr mizel, alespoň nějaká dobrá správa.
„Tak vidíš už je to všechno pryč,‘‘ pousmál se Kakashi a pohlédl na povzlykávajícího Sasuke, který se stále ještě vyrovnával s prvotním šokem. Později začal i drkotat zuby.
„Počkej tu jen půjdu pro ručník,‘‘ přikázal i když mu nerozuměl ani slovo.
Kakashi utíkal nahoru, zaklepal na dveře od koupelny. Nic. Zkusil to tedy znovu, tentokrát se z koupelny vyřítila Rin, celá mokrá s vražedným výrazem na tváři.
„Co je,‘‘ vyštěkl na něj. Kakashi se ji i bál, nakonec ji požádalo ručník, který dostal a seběhl dolů.
Sasuke tak čekal, stále slabě pobrekával, ale s šokem už se vyrovnal. Kakashi ho vyndal z umyvadla a sundal mu zmáčené oblečení. Chlapeček stále slabě pobrekával. Jakmile byl však zabalený v ručníku, začal spokojeně dumlat dudlík. Teď byl čas svěřit ho Rin.
Ta už měla všeho dost, celá mokrá a na prosto vynervovaná mu ve dveřích předala Naruta a s radostí ho vyměnila za Sasukeho.
„Proč nemá oblečení,‘‘ zeptala se Kakashi jakmile ho uchopila, ten ji však neměl čas odpovídat. Ďáblík v jeho náruči ho velice zaměstnával.
Nejraději už by to měl všechno za sebou.
Rin se tentokrát dala do koupání andílka číslo dvě. Překvapilo ji jeho chování, nebrečel nekopl nožičkami. Tak aby ne před chvíli si užil otužovací koupel. Jakmile skončila zabalila ho do ručníku a vrátila se s ním zpět do ložnice. Naruto už tam čekal, zkoumal všemožné zákoutí pokoje zatímco si Kakashi četl.
„To si snad děláš srandu,‘‘ vykřikla na něj Rin. Naruto totiž konečně našel svoji oblíbenou flašku od saké, otevřít ji však nemohl.
Kakashi se vylekal knížku někam zahodil neznámo kam a vrátil se znovu k hlídaní Naruta. Na to vše už, ale bylo pozdě Rin už ho dávno přebalovala.
„Nu tak nic,‘‘ řekl a znovu se začetl do knihy.

„Ufff... A je to,‘‘ oddychl si vítězně Kakashi a otřel si rukou čelo.
„Vždyť ty jsi nic nedělal,‘‘ řekla Rin a pohladila každého chlapečka po tváři. Oba spokojeně spinkali, každý někde jinde a se svými dudlíky. Musela se pochválil, nakonec to vše zvládli. Sama se uvelebila do Kakashiho postele, jeho vyhnala dolů na gauč. Ne, že by to tam nebylo pohodlné, ale těla být u dětí, kdysi náhodou něco přihodilo.
Jak byla sama překvapena, ďáblíci celou noc spinkali, oba už dávno zapomněli na počáteční nehody a ráno si spolu spokojeně hráli v hracím boxu. Dokonce si i půjčovali hračky. Nu zas to nebylo tak těžké.