Nový život 08:Uchiha Sasuke??

Cítila jsem se bezmocná a tak laciná, jako suvenýr z pouti, který si někdo přinese a za pár dní ho zahodí.
Opírala jsem se o studenou zeď, kolena si přitáhla k sobě a opřela si čelo.Pevně jsem semkla víčka.
Přála bych si….
Aspoň jednou jedinkrát….
Naposledy v životě…..
Vidět tvář……
Uzumaki Naruta.
Na paměti mi vyskočil obrázek s jeho úsměvem.Viděla jsem jak mu jeho vlasy spadají do čela a jak ke mně natahuje ruku a……
„Naruto!!“zakřičela jsem zoufale do tmy.
Nic.Žádná odpověď.Nikdo mi nepříjde na pomoc.Nikdo z Listové nemůže riskovat svůj život kvůli mě.Ano, tady zemřu.V úkrytu Orochimara.
Sklopila jsem hlavu.Byla to tak bolestivá pravda.

Mezitím v Listové.
„COŽE?“řval Naruto přes celou kancelář hokage-sama.Bouchnul pěstí do jejího stolu.
„Klid Naruto!“napomenula ho, „taky jsem si naivně myslela, že tyto slavnosti se obejdou bez rozruchu, ale jak vidíš Zvučná opět zaútočila.Rai se stala terčem jejich útoku, zřejmě s ní má Orochimaru nějaké plány.“
Naruto zuřil, zatínal ruce v pěst. „Ten hnusnej, slizkej parazit!On a ti jeho poslíčkové!Nejdříve mi vzali Sasukeho a teď i Rai!“
Kakashi-sensei ho chvíli sledoval a poté se obrátil na hokage.
„Jaká je mise, Pátá?“
„Kakashi, ty, Naruto, Sakura a aspoň nejméně další tři ninjové se okamžitě vypravíte na záchranou misi,“ vstala a podívala se z okna, „nevím co má Orochimaru v plánu, ale za žádnou cenu už nedostane nikoho z naší vesnice.Vaším úkolem je přivést zpět Yarashiro Rai za každou cenu, jasné?“
„Jasné,“řekl dvojhlasem Sakura i Naruto.
Kakashi přikývl.
„Kakashi-sensei,Kakashi-sensei, koho plánujete vzít sebou?“ptal se horlivě Nauto „musíme vyrazit co nejdřív.“
„No-“začal Kakashi „přemýšlel jsem a myslím, že jako nejvhodnější doprovod by byl někdo s kým jsme už spolupracovali, takže jsem už stačil oslovit Nejiho,Leeho,Kibu a Shikamaru, souhlasíte?“
Oba kývli.Neměj strach Rai, už jsme na cestě.Brzo budeš zase zpátky v Listové.Zdravá a živá.Slibuju.pomyslel si Naruto.

Chodbou se nesly tiché kroky a zámek ve dveřích začal šramotit.Znovu se otevřeli.Ani jsem se nenamáhala zvednout hlavu.Osoba se zastavila přede mnou.
„Tak ty jsi ten nový pokusný králík z Listové,“promluvil mužský studený a lhostejný hlas.
Neodpověděla jsem a tak pokračoval: „Jestli jsi z Konohy, musíš určitě znát Uzumaki Naruta není to tak?“
Tyhle slova mnou otřásly.Opatrně jsem vzhlédla k postavě stojící nade mnou.Chlapec, přibližně stejně starý jako já, černé vlasy a lhostejné oči plné nezájmu a nenávisti.
„Jistě, Naruto měl vždy menší talent, aby těmi svými hloupými řečmi obalamutil kohokoliv.Kecy o přátelství a podobně, není to tak?“pokračoval.
„Ty jsi--“začla jsem ale on mě přerušil: „Ano, čekal jsem, že Naruto o mě bude vyprávět,“
„Ty jsi ten nejlepší přítel o kterém mluvil?Ten, kterého z celého svého srdce chce zachránit?Kterého chce přivést zpět?“
„Tak ho tenhle ubožácký, nesplnitelný slib ještě nepřešel?Ano jsem to já, Uchiha Sasuke.“
Neodpustila jsem si posměšný úšklebek . „V tom případě ho nechápu, nechápu, že chce zachránit takového ubožáckého šmejda jako jsi ty.“
„Pff, ty už si nemusíš dělat starosti s tím jestli ho chápeš nebo ne, zbývá ti už hodně málo času do konce života.Jen jsem se přišel podívat a opět se ujistit jak jsou shinobi z Listové slabí a ubozí,“otočil se a odkráčel.
Svěsila jsem hlavu.Tak tohle byl ten nejlepší přítel, kterého si Naruto cení natolik, že je schopný obětovat život?Nemožné.Ach bože co bych teď dala za jediný pohled na něj,za jediný úsměv za cokoliv co by mě s ním nějak spojovalo.
Čím dál tím častěji jsem sama sebe nachytávala jak na něj myslím.Mám zemřít a poslední věc, o které před smrtí přemýšlím je Naruto?Jak zvláštní je, co si člověk a posledních hodinách života uvědomuje a jaké má přání.Na paměti mi vyskočily vzpomínky:
„Co je? Děje se něco nebo na mě zíráš jen tak?“
„Jen tak“ odpověděl ledabyle.
. „Byla bych moc moc moc ráda kdyby sis hleděl svého a nechal mě a moje jídlo napokoji.“
„Já tobě ani tvému jídlu nic nedělám“pronesl nechápavě.
-----------
„To jsi zase ty?“ vyjel na mě ten kluk.
„Co prosím?“ ptala jsem se překvapeně „jak zase já? To bych měla říkat já! Myslím, že mě pronásleduješ,“pronesla jsem s rozhodným výrazem.
„Ty jedna malá-“začal Naruto,ale větu nedokončil.
--------
„Co je?“zavrčela jsem.
„Pod dolů,“kývl na mě.
„Ani mě nehne“
„Mám si snad přijít já pro tebe?“
„Když si myslíš, že to zvládneš,“odfrkla jsem posměšně.
„Nepodceňuj mě!“
„Tak si pro mě pojď!“provokovala jsem.
„Když to zvládnu půjdeš se mnou na rámen, když ne , už na tebe nepromluvím souhlas?“

Omlouvám se Naruto.
Zavřela jsem oči a zpod víček mi kanuly proudy teplých slz.