Sewa Akikaze (世話 秋風): Kapitola pátá - Sen, který se nesplní

Náhled minulé kapitoly:
„Už jste se probudil? Jak se cítíte?“
„Ugh...nebudu se moct hýbat týden.“
Za dveřmi se čtveřice Kakashiho žáčků provinile krčila ale hýkala přitom marně potlačovaným smíchem.
K této: 10 díl anime až 18 díl mangy
Upozornění: Přímá řeč v uvozovkách, myšlenky kurzívou, asi v 3/4 kapitoly oznámení na přechod z anime na mangu ;)

„Sensei, že si z nás děláte legraci?“
„Ne, Sewo, myslím to naprosto vážně,“ ujistil plavovlásku Kakashi, stojící před svým týmem o berlích.
„Ale...ale...“ nenapadalo ji ale žádné ale. S chakrou se dalo dělat přeci skoro všechno. Tak i lezení bez rukou po stromech. Kakashi zrovna předváděl názornou ukázku.
Pa-páni... pomyslela si Sewa, když viděla mistra nalepenýho na spodku větve.
„Takže takhle. Shromážděte svoji chakru do spodku chodidel a spojte je s kmenem stromu. Něco takového je možné, pokud použijete chakru.“
„Moment, jak se můžeme stát tak silní, abychom to zvládli?“ zajímala se Sakura zamračeně. Nezdála se z toho být příliš nadšená. Ostatně jako všichni ostatní.
„Teď se dostáváme k hlavnímu bodu...“ bla bla bla. Mluvení o chakře atd. Sewu to začínalo nudit a divila se, že Narutva pozornost také neochabuje.
„...chci, aby jste se to naučili svými těly,“ prohlásil Kakashi po sáhodlouhém vysvětlování a hodil k zemi čtyři kunaie; každý z nich se zaryl do země před jednoho člena týmu.
„Hm?“ znělo ode všech.
„Používejte tyto kunaie k označení vašich schopností, kam až jste byli schopni vyšplhat. A pak zkuste udělat značku ještě víš nad minulou značkou. Zatím nejste tak dobří zvládnout to klidnou chůzí, takže se rozběhněte a zvykejte si. Jasné?“
Jako první se pro kunai vrhl Naruto.
„Tenhle trénink bude pro mě pohodička! Když jsem teda ten borec, co tak rychle dospívá,“ narážel na Kakashiho slova, která sensei předtím, než oznámil smysl jejich tréninku, prohlásil.
„Dobře, zmlkni a zkus vylézt na nějaký strom,“ řekl Kakashi otráveně.
Tak tak, že Naruto nevypustil na mistra nějakou nevybíravou poznámku, ale přinutil se neudělat to a raději udělal příslušnu pečeť a začal shromažďovat chakru. Sewa s tím ihned začala také.
Soustřeď se, klid, teď ti nic neuteče, není kam spěchat, ukázňovala v duchu své neposedné myšlenky. Po chvíli soustředění a usměrňování chakry vyrazila stejně jako její tři týmoví partneři vpřed, nejbližšímu stromu v dohledu (v lese, xD). Byla sama sebou překvapena, že běží po kmenu stromu nahoru. Tak moc, že ztratila soustředění a zřítila se na záda, aniž by ji napadlo sekat do stromu kunaiem – v té chvíli ji spíš napadlo chránit si záda, takže přistála na patách, které ji z toho celé rozbrněly. Když pohlédla tam nahoru, uvědomila si, že to nebylo zrovna nízko. Ale, jelikož o tom neměla důkaz, musela to zopakovat. Což se jí moc nechtělo.

Porozhlédla jsem se po ostatních. Naruto ležel na zemi a držel si hlavu, do které se praštil, Sasuke hleděl vzhůru na zářez ve stromu. Sakura...kde je Sakura?
„To je snažší než jsem myslela!“ řekla Sakura pobaveně. Všichni se po ní ohlédli.
„Sa-sakura-chan!“ Naruto s úsměvem a značným překvapením hleděl na růžovovlasou kunoichi vesele sedící na větvi na stromě, mnohem výš než kam si vyšplhal o berlích Kakashi (ale tomu to zazlívat nemůžeme).
„O! Vypadá to, že ten kdo je nejlepší na ovládání své chakry je Sakura – holka,“ podotkl Kakashi. Sakura na zbytek svého týmu vyplázla jazyk.
„Vau, Sakouro – chan! To je něco, co se čeká od holky do které vkládám svou důvěru!“ řekl Naruto, jakoby se ho Sakuřino pošklebování netýkalo.
Ale taky mě to trochu se*e, dodal v duchu, s čímž už Sewa souhlasila. Sasuke na to nic neříkal, na vysvětlení všem stačil onen nezůčastněný výraz.
Sakra, zaslechla konečně jednu z jeho myšlenek. Narutova mysl byla příliš hlučná než aby mohla slyšet všechno.
...proč se vždycky chová takhle? Zaslechla ještě zbytek Sakuřiny myšlenky.
...nějak vyprovokovat, pochytila ještě z Kakashiho mysli.
„Tvá znalost chakry byla skvostán a tvá výdrž a odhodlání jsou taky dobré. Právě teď je Sakura ten, kdo je nejblíže k titulu Hokage.“ Naruto se zatvářil překvapeně.
„A taky Uchiha klan není tak skvělý jak jsem si myslel.“ Sasuke se zamračil.
„A jsou vidět rozdíly v nadání mezi sourozenci.“ Sewa sebou trhla a pohlédla na Kakashiho. Co on ví o ní a o její sestře?!
Na tuto poznámku ale zareagoval i Uchiha – Kakashi při svém posledním výroku zřejmě zapomněl na drobný fakt jménem Itachi, když svou poznámku směřoval na Sewinu adresu.
Naruto se po těch dvou-vrhačích-vražedných-pohledů-jejích-přetěžkému-veliteli nechápavě otočil.
No, tohle jsem asi říkat neměl.
„Zmlkněte, mistře!“ Teď mě bude Sasuke nenávidět, zaskučela v duchu Sakura.

(Upozornění: Odtud nepokračuju podle anime, nýbrž podle mangy. Jelikož mě megavideo vážně štve, a nemám náladu čekat, až se uráčí rozjet.)

Ale notak. Tohle budeš používat i když se ti nebude chtít! nadávala si v duchu, pevně sevřela kunai od senseie a zopakovala předchozí postup. Začínalo ji štvát, že se od svého prvního záseku po deseti pokusech nehla ani na milimetr.
Znovu zasekla kunai víceméně do stejného místa, a obloukem se snesla dolů.
Sakra, sakra, sakra! Tak klid, uklidni se už! Hlavně nemysli na Fukako, nemysli na ni...přísahalas, že budeš lepší než ona, nestačí jen jít v jejích stopách!
Teď už kunai v rukou přímo drtila.
„Zatraceně, zatraceně!“ vztekala se potichu. Dlouze se nadechla a sledovala ostatní, chvíli si tedy dá oddych. Sasuke dál neúnavně pokračoval v sekání do stromu, a Naruto s pěknou řádkou boulí zrovna mířil k Sakuře. Sewě to nedalo, a znovu se zaposlouchala do jejich myšlenek. Před nějakou dobou už toho nechala, protože řádku sprostých nadávek na účet stromu, chakry a senseie vážně poslouchat nemusela.
Neslyšela sice, co si říkají, ale jejich myšlenky se momentálně promýtali v jejich slovech, takže to bylo téměř totéž. Pozorně poslouchala každé slovo. Naruto zrovna poděkoval Sakuře a vydal se znova ke stromu, když v tom -
„Sewo, co tu jen tak stojíš?“ A Sewina instinktivní reakce okamžitě fláknout toho, kdo stojí za ní. Kakashi měl štěstí, že se stačil vyhnout.
„Eee...promiňtě, mistře!“ omlouvala se Sewa vyděšeně, Kakashi se ale pobaveně zasmál. Zbylí tři členové týmu na ně nechápavě civěli.

No skvělý, zase jsem byla za úplného pitomce.
Sewa se nimrala v rybě, kterou dostali na večeři. Naruto a Sasuke se cpali k prasknutí, jakoby mezi sebou soutěžili. Sakura se je snažila nevnímat – pohoršeně zírala na Naruta a dělala, jakoby to Sasuke nedělal taky – a mistr Kakashi si pobaveně měřil pohledem všechny své žáky.
Sewa naštvaně bodala hůlkama do ryby.
Co dělám špatně, zatraceně? Hm... Vzdala ty úvahy a rychle dojedla, co měla na talíři. Potom poděkovala za jídlo a odešla nahoru do pokoje.

Seděla u okna a hleděla ven. Propásla západ slunce. Tentokrát jí to ale nevadilo, byla jasná noc a mohla se dívat na hvězdy. V duchu se přemlouvala, aby neproklínala jen sebe. Sebedůvěra je sice občas nanic, ale občas se taky hodí. Tudíž by s tím měla přestat a víc se snažit. Ale...jakoby to snad nedělala.
Vzdychla a pohlédla dolů. Měla chuť vyběhnout ven, vylézt na ten nejvyšší strom a dívat se na hvězdy. Nebo ještě raději, letět mezi ně, jenže, to je sen, který se jí nikdy nesplní.