Nastal čas 14. - Souboj Listové vs. Zvučné

Naruto po boku se svou sestrou sestoupaly po schodech a ocitly se v kruhové osvětlené místnosti. Nalevo od nich se hlasitě dohadovaly dva chlapci o pár let mladší. Podle čelenky se dalo poznat, že patří do Suny. Na druhé straně seděla na zemi asi čtrnácti letá dívka. Měla uhlově černé vlasy, které jí zakrývali půlku obličeje a spadali téměř do půlky zad. Vedle ní stáli dva přibližně stejně staří kluci. Vypadaly docela nadutě. Když dívka zahlédla nové příchozí, vstala. Pomalým krokem, s její zřejmě ochrankou za zády, se vydala k nim.
„Neznáme se?“ postavila se před Neko, a nechutně si jazykem olízla rty.
„Nemám páru, že bych znala někoho jako ty.“ Prohlásila ironicky, i když přesně věděla o koho se jedná.
„Ale já tě znám.“ Po jejích slovech se znovu otevřely dveře. Dovnitř vešel Kankurou.
„Zdá se že už jsme všichni. Takže vám stručně oznámím jak to bude probíhat. Jste tři týmy. Bojovat bude každý s každým. Nejde tu o to, jestli vyhrajete, ale o to, jaký bude váš boj. To jestli se stanete chuuniny rozhodne naše porota po skončení posledního zápasu. Máte nějaké otázky?“ rozhlédl se po sedmi lidech v místnosti.
„Jsou nějaká pravidla?“ zeptala se Neko chladným hlasem.
„Základní pravidlo je přežít. Jinak nejsou žádná omezení. Pokud ovšem, usoudím, že o vítězi je rozhodnuto, nebo pokud se rozhodnu ukončit souboj. Tak zasáhnu.“ Dále už se nikdo neozval. Kankurou je vyzval, aby ho následovali. Prošli tmavými dřevěnými dveřmi a ocitly se uprostřed stadionu. Uvítal je vřelý potlesk. Všechna místa do jednoho byla obsazena. Gaara mezitím něco povídal ale účastníci zkoušky mu moc pozornosti nevěnovali. Spíše se rozhlížely všude okolo. V rozjímání je vytrhl až Knakurou.
„Přejdeme k prvnímu boji. Jako první bude tým Zvučné bojovat proti týmu z Listové. Ostatní prosím odejděte na tribuny.“ Dva chlapci ze Suny odešly a těšili se až přijde jejich čas.
„Tým z Listové má menší handicap. Podle dohody vám můžu nabídnout, že jeden ze zvučné nebude bojovat aby byly síly vyrovnané. Záleží na vašem rozhodnutí.“
„Sakra, nepodceňuj mě,dattebayo.“ Mezitím Neko vytáhla z kapsy čelenku listové a uvázala si ji přes čelo. Vypadala teď téměř jako Minato v ženském provedení, akorát s nazrzlými vlasy.
„Dobrá. Jste připraveni?“ všichni kývly. „Takže. Souboj je zahájen.“
Ještě než úplně dozněla jeho slova, vrhl se Naruto na své soupeře pomocí Kage bushin. Zaměřil se na děvče stojící uprostřed trojice. Když byl těsně u ní, její společníci skočili před ní a během sekundy zlikvidovali všechny klony. Když došlo na naruta, dostal od nich ránu a odletěl zpět tam odkud vyrazil. Vyskočil zpět na nohy a chystal se k dalšímu útoku. Zarazila ho něčí ruka.
„Nebuď tak zbrklý naruto. Vypadá to, že ty dva kluci jsou tu spíš proto aby se ona moc nenadřela. Ale něco bys o ní měl vědět. Říká ti něco jméno Orochimaru?“ naruto se zatvářil, že by ji nejraději uškrtil.
„Takže si zřejmě měl tu čest. Tak si dávej pozor na tuhle potvoru. Zřejmě nevíš, že Orochimaru měl syna. a ten syn má dceru. Je téměř nemožné jí porazit, ale mám nápad. Jestli mě poslechneš. Možná tohle přežijeme.“
„Hele nevybavujte se tam.“ Zařvala na ně dívka. Neko Narutovi v rychlosti vysvětlila svůj plán. Kývl, že pochopil.
„Taju Kage bushin no jutsu.“ V okamžiku byly všude Narutovi klony, že nebylo vidět nic jiného. Všechny najednou zaútočili. Zatímco se ti dva chlapci ochranáři, zbavovali klonů, pravý naruto i Neko zformovali v ruce Rasengan. Připojily se do davu klonů. Pak v jednom okamžiku zaútočili. Ani jeden z mladíků neunesl nápor a oba se svezly na zem v bezvědomí. Poté všechny klony zmizely.
„Teď si na řadě ty, O-Yame .“
„To bych neřekla.!“ Rozběhla se k Neko. Pár metrů před ní změnila směr. Otočila se k Narutovi a z pusy jí vystřelil meč Kusanagi.