Bitva démonů //3. část//

Uzumaki si uvědomil, že ten démon je stále v jeho blízkosti, pevně k sobě přitiskl svou milou a otevřel své uslzené, avšak nenávistně rudě žhnoucí oči...
„Zemřeš!“ vřískl naštvaně, něžně položil Hinatino mrtvé tělo na zem a postavil se.
Kočičí démon nad ním jakoby se zachechtal a mávl svou ohromnou tlapou. Naruto se jí nechal odhodit, ale také stihl do démonovi tlapy vrazit tři kunaje a kočka zařvala bolestí.
Naruto spadl na zem a zašklebil se. Udělal pečeť a vedle něho se objevilo dvanáct klonů. Všichni se vrhli na démona, který měl velké potíže se jich zbavit. Narutovi klony do něho bez milosti bušily své jutsu a zaplavovaly jej sprchou kunajů a shurikenů. Nekomata řval bolestí, ale nevzdával se a co chvíli se postupně zbavoval klonů.
Samozřejmě byl tak velký, že při tom demoloval spoustu domů a obchodů k nepoznání.
Nakonec se mu všechny klony podařilo zneškodnit a Narutův hněv stoupal čím dál víc. Hodil po něm několik kunajů, ale démon je vykryl a opět flákl do Uzumakiho svou tlapou.
Hokage odletěl až do vedlejší ulice, když se zvedl, přestal se ovládat a utvořily se mu dva rudě žhnoucí ocasy, Kyuubi uvnitř jeho se pomalu drásal ven.
Ohromný nával zlosti s sebou přivedl i ohromné množství liščí chakry.
V Narutovo dlani se objevil Rasengan, ale ne takový, jak ho všichni znali. Nebyl utvořen normální, namodralou chakrou, ale rudě žhnoucí chakrou. Démon mu dával náhle takové množství chakry, že to ani sám nekontroloval a rudé plameny z něho samovolně unikaly. Koule v jeho dlani se stále zvětšovala a on se s bojovým pokřikem vrhl na Nekomatu.
Kočičí démon se napřáhl k další ráně, ale Naruto byl tak rychlý, že se letící tlapě hravě vyhnul, vyskočil a rudý Rasengan, který byl nyní mnohem větší než jeho hlava, mu vrazil přímo do hrdla.
Žhnoucí chakra se snadno proprala s démoní kůží a hladově se zasekávala do jeho masa. Démon řval a zmítal sebou nad tou ukrutnou bolestí. Naruto dopadl na zem, celou ruku popálenou. S údivem se na démona otočil, všechno se to seběhlo tak rychle, bylo to sotva deset vteřin!
Démon stále řval, až to rvalo uši. V posledních chvílích, které mu zbývaly se snažil blonďáka udeřit tlapou, ale jeho síla polevovala, i chakra. Stále se zmenšoval, až před Naruta dopadlo mrtvé tělo Yugito.
Než se však Naruto stihl usmát, ozvala se hrozivá rána a on se prudce otočil. Nad bránou Konohy stál v oblaku prachu Shukaku.
„Ksoo...“ zaklel a rychle se tam rozeběhl, následován pěti rudými ocasy.
„Proč?!“ zaječel a praštil do Gaary, který byl v umělém spánku na hlavě Shukakua.
„Orochimaru mi dal dobrou nabídku a já jí přijmul,“ řekl prostě.
„Jak jsi mohl? Vždyť jsi Kazekage!!!“ zařval naštvaně a dal mu další ránu .
„Orochimaru mou vesnici ohrožoval, říkal, že když se k němu přidám, ušetří nás...“
„A to i za cenu přátelství?!“ zuřil dál Naruto. Jeho hněv se začal stávat nekontrolovatelným a po těle se mu rozrostla rudá chakra, díky které náhle vypadal, jako pětiosacá napodobenina Kyuubiho. Gaara se ušklíbl a opět se uvedl do nevědomí, aby Shukaku mohl využívat celou svou sílu.
Písečný démon odhodil Naruta kamsi do lesa.
Rozhořčeně se rozeběhl zpět, jeho tělo již bylo téměř pod nadvládou Kyuubiho, téměř se nekontroloval a šest ocasů o tom jen napovídalo.
Plně se do Shukakua zakousl a písečný zařval bolestí.
Mezi zmítajícími se démony však také probíhala válka, Konožští se stále snažili bránit před Písečnými a Zvučnými, avšak moc úspěchů neměli. Všem docházeli síly a medicové nestačili léčit.
Naruto opět tvrdě dopadl na zem.
„Naruto!“ vykřikla vyděšeně Sakura a rozeběhla se k němu. Nevšimla si však Shukaka nad ní a schytala pořádnou ránu, až odlétla na nejbližší strom. „Na-ru-to....“ zasténala. Strom zakřupal pod sílou jejího nárazu a její mrtvé tělo se svezlo na zem...