Když najdeš novou sílu 05 - Kdysi to byl bratr

Thear popadla muže za límec a odtáhla ho z mýtiny. Práskla s ním na zem, která byla mokrá od deště a nakopla ho. Muž se stočil do klubíčka.
„Co tady do háje děláš? A jakto že vůbec žiješ?“ zaječela znovu. Tsunade s Jiraiyou, kteří zůstali stát schovaní před deštěm na mýtince, si vymněnili dosti zmatené pohledy. Thear chtěla znovu kopnout, ale zarazil ji hlas Keiko:
„Nech toho! On za to nestojí!“ vykřikla sokolice rázným hlasem na svou paní. Thear se zhluboka nadechla, probodla muže na zemi pohledem a otočila se k němu zády.
„Odneste je prosím kě mně.“ zešptala do ustávajícího deště Paní lesa.
„Ale ale, naučila ses otcův způsob přemisťování, že?“ řekl muž, když se před Tsunade s Jiraiyou objevili čtyři sloupce živlů.
„Ty buď zticha.“ procedila Thear skrz zaťaté zuby.
„Ale...“ začal Jiraiya. Byl však přerušen Keiko.
„Radši jděte.“ poradila mu.
„Ale co kdyby chtěl Thear ublížit?“ namítla Tsunade.
„To už dávno udělal.“ zašeptala Paní lesa. Muž se právě zvedal ze země. Déšť ustal.
„Jiraiyo? Byl bys mým přítelem, ikdybych teď zabila?“ zeptala se Thear se zaťatými pěstmi a zavřenýma očima. Celá se třásla zlostí. Jiraiya vyvalil oči.
„Já... já nevím. Netuším o co tu jde.“ prohlásil.
„Dobře. Keiko, budeš prosím tak hodná a odvedeš tady pana Temujina pryč z tohoto lesa a vysvětlíš mu, že pokud ještě někdy překročí hranice mého lesa, tak už nikdy nevýjde?“ obrátila se na Thear na Keiko. Jméno pronesla s nenávistí a odporem.
„Bacha na jazyk. Nezapomínej, že tohle měl být můj les. Takže si moc nevyskakuj, sestřičko.“ procedil skr zaťaté zuby Temujin. Tsunade i Jiraiya byli totálně zmatení. Řekl sestřičko? Vážně řekl sestřičko? Probíhalo hlavou oběma. Thear zavřela oči a začala si pro sebe něco mumlat. Když oči po chvíli otevřela, vypadalo to, že se jí v očích točí tornáda. Keiko zareagovala velice rychle. Chytla Temujina za límec a táhla ho dál od Thear.
„Nech mě!“ vřiskl muž a ohnal se po sokolici. Trefil se. Keiko spadla na zem a ztěžka se zvedala. Paní lesa mávla rukou a prudký větrný vír udeřil muže do prsou.
„Nikdy, ale opravdu nikdy se nedotýkej mých přátel.“ zavrčela Thear. Čtverec ze živlů, který dosud byl před sanniny zmizel a zvedl se ostrý vítr. Tsunade se trochu otřásla náhlou změnou počasí.
„Ale, ale. Ty víš co je to přátelství?“ ušklíbl se Temujin.
„Keiko, chraň je.“ řekla ještě Thear a rozpoutal se úchvatný souboj mezi dvěma dědici Pána větru. Keiko si sedla před oba sanniny a odříkávala něco v dávno zapomenutém jazyce. Před Tsunade a Jirayiou se utvořila jakási průhledná blána. Po chvilce zkoumání Jiraiya zjistil, že je to opět vítr. Z pozorování ho vytrhlo až bolestivé stisknutí ruky. Tsunade mu přímo drtila ruku s pohledem upřeným na bojující dvojici. Temujin vytvořil ostří a sekal jím do Thear. Ta se bránila, ale přece jednu ránu nevykryla. Chytla se za rameno, které ji krvácelo.
„Malá sestřička vůbec nedospěla. A vůbec se nenaučila bojovat.“ ušklíbl se, ale úsměv mu ztvrdl, když se za ním ozvalo hrozivé zavrčení. Vlci se vynořili z lesa. Temujin se zamračil a chtěl na ně zaútočit větrným ostřím, ale nemohl pohnout rukou.
„Tohle nemá cenu. Vítr proti větru nevyhraje.“ začal vemlouvavým tońem a uklidnil všechen vítr.
„Má nabídka stále platí. Pořád se toho dědictví můžeš vzdát v můj prospěch.“ navrhl.
„Vzpomínám si dobře, že když jsi to zkusil posledně, otec se tě zřekl? Už nejsi můj bratr a ikdybych chtěla, tak nemůžu.“ řekla Paní lesa.
„Já neřekl hlavní dědictví. To nechci, ale tajné techniky našeho rodu by nebyly k zahození.“ řekl mlsně Temujin.
„Moje trpělivost mě začíná opouštět, takže bych ti radila, abys vypadl, protože jinak ty tajné techniky poznáš na vlastní kůži.“ zavrčela.
„Že by můj útok začal koneně účinkovat? Škoda jen, že teď nevidím ty vystrašené oči, když jsem to na tebe použil poprvé.“ zašklebil se Temujin. Stěna před sanniny se rozplynula.
„To ne.“ zašeptala Keiko.
„Co se tady děje?“ zeptal se naprosto zmatený Jiraiya.
„Když byla Thear osmiletá, měla se stát pravou Princeznou větru. Její starší bratr měl být pouze její ochránce, protože Pán větru ho neshledal dost silným, aby unesl všechna tajemnství, které dědictví obsahuje. Temujin se pokusil Thear zabít. To ostří vám pronikne do těla, ale sečná rána není to, co vám způsobí. Neptejte se mně jak, ale ten vítr vám prostě začne rozřezávat všechny důležité orgány v těle. Thear je na to z jisté části imunní, ale i tak je to docela nebezpečné.“ odpověděla sokolice.
„Ještě že tak. Jinak bych tohle nevyléčila.“ prohlásila Tsunade.
„To je nějaká ninja technika? Ona má Chakru?“ ptala se Tsunade a pozorovala při tom Thear, která dělala ruka znaky podobné pečetím.
„Nemá Chakru, ale co je tohle to nevím.“ zarazila se Keiko. Thear jim to objasnila:
„Tajná technika Pána větru: Navšiv Chrám větru!“