Další kapitola část 10

hehe tak zhruba po 3 mesicich (2??) opet pokracovani omlovam se ale fakt nebyla zadna inspirace a navic sem byla mesic nemocna thakze.. tak snad ted to pude lip ....

Konoha byla na pokraji svých sil. Nepřátelských jednotek stále přibýalo a naopak ninjů z konohy bylo míň a míň. Nikoho by na začátku nenapadlo že Orochimarova slova se vyplní,: mnohdy silná a krásná vesnice bude zničena.
-
„Tak kde sakra sou?!“ Huknul Kakashi na sotva stojícího Obita.
„To se jako ptáš mě? Jak to mám jako vědět.. Spíš bych rád věděl jak na něho, nikdy se mi nezdál tak silnej. Čím to asi bude?“
„Notak pánové, já se nudím!“ Vložil se do jejich konverzace Itachi.
Najednou přiběhla skupinka ANBU v čele s Yamatem.
„Konečně…“ Vzdychl Kakashi.
„Omlouváme se že to tak dlouho trvalo, ale všechny brány jsou obsazené napřítelem. Snažíme se jak to jen jde, ale…“ Nadechnul se Yamato a chtěl doříct větu.
„Konoha na tom není nejlíp.“
Kakashi místo odpovědi jen kývnul.
„Odneste Naruta na ošetřovnu a postarejte se o Itachiho. My už musíme jít“ Pronesl Kakashi a s Obitem se vydali za Sakurou.
-
„Pozor!“ Vyjekl Shikamaru a chytnul Orochimara do stínového jutsu. Orochimarova katana se zastavila 5 cm před Sakuřiným obličejem.
„Shikamaru, teď ho pusť!“ Jak řekla tak taky udělal. Hned jak ho pustil prudce ho kopla do břicha. Odletěl asi 50m a zastavil se až o zeď polorozbořených hradeb. Ta už ten nápor nevydržela a sesunula se na něj.
„Už je po něm?“
„Heh to si nemyslím, on by přežil aji popravu.“ Zašklebil se Neji a hned na to se sutiny začali pohybovat a nakonec se rozlétly všude kolem.
„Máme problém…“ Zamumlal Sasuke a vrhl pohledem na polovyhrabaného Orochimara.
„Tak takhle se mnou jednat nebudete děti!“ Zasyčel Orochimaru a z jeho ruky vytryskla spousa hadů a omotaly se kolem všech kteří byli přítomni.
„Já se dusím pomoc, POMÓC!!!“ Začal vřískat Neji, ale když viděl že někteří jsou na tom mnohem hůř pronesl: „No dobře, tak hrozný to zase není.“
„Nedělej kraviny a radši přemýšlej jak z toho ven!“ Prsknul Sasuke.
„Lidi za chvíli je po nás, už se skoro dusím..!“
„To je teda pozitivní myšlení… Neji přestaň hystericky vřískat a něco dělej!“
„Já?! Proč jako jenom já?“
„Dopr…. Nemůžu dýchat..“ Zachraplal Shikamaru.
„OBITO! Kde je!?“
„Kdo? Kde? Kdy?“
„Je pryč, není tady!“ Vyjekla Sakura
„Lidi… já….“ Pokusil se nadechnout Neji, ale marně.
Sakura se pokusila podívat se po ostatních. Téměř všem docházel kyslík a většina nejspíš byla v bezvědomí. Pohled se jí zamlžoval a víčka těžkly.
„Chidori!“ Zařval Kakashi a usekl Orochimarovi ruku.
„AA.. Ty hajzle!“ Křiknul Ori a sledoval pahýl ruky jak mu z něj tryská krev. Všichni hadi se stáhly zpět do už odumřelé ruky a pustili své oběti. Téměř všichni leželi na zemi v bezvědomí…. Téměř.
„Cos to udělal ty idiote! Má nádherná ruka!“
„Nojo, to by mě bylo taky líto, a tak hezký nalepovací tetování na ní bylo…“ Pronesl ironicky Kakashi.
„Za to zaplatíš!“ Řekl chladně a z úst mu vylezla katana. Kakashi vytasil kunai a vykryl jeho útok.
„Obito! Nestůj tam a poď mi pomoct, mám co dělat!“ Křikl na Uchihu.
„Jo bože!“ Stočil oči v sloup a přiběhl mu na pomoc.
„Neviděls…. někde Obita?“ Pokusil se Kakashi komunikovat uprostřed boje.
„Ne, proč?“
„Není tady ty blbe. Měl by tady být…“ Pohlédl na Obita a chvíli se přestal soustředit. Toho Orochimaru využil a kopnul mu do břicha, čímž odletěl nejmíň 8 metrů a zastavil se až o trosky jednoho z domů.
„Sakra…“ Snažil se pohnout nohou ale třísky a kamení mu ji zasypaly.
„Kakashi, kde sakra seš?!“
„Tady, nemůžu hnout s nohou!“ Zakřičel na Obita.
„Co-…“ Orochimaru probodnul Obitovi nohu a ten se skácel na zem.
„Jsi tak ubohý…“ ušklíbnul se Ori „… ostuda klanu Uchiha.“
„Má pravdu… Co jsem udělal? Zemřel pro přítele? Nic… vůbec nic.“ Pomyslel si Obito.
„Slabí… Všichni jsou tady tak slabí!“ Začal se smát Orochimaru, vytasil kunai a pomalu šel k ležícímu Obitovi.
„Odpusť Kakashi…“ Zašeptal Obito a naposledy vydechl.