Zamaskovat stopy

Tmavá noc, kdy po obloze plulo plno dešťových mraků, které zakrývaly slunce. V takovou temnou noc se odvážilo vyjít ven jen pár odvážlivců. I přesto se tuto noc stalo hodně zvláštních věcí. Náš podivuhodný příběh začíná v odlehlé čtvrti, kde po chodníku kráčí tajuplná postava v plášti s červenými mráčky.

Itachi, plouživým krokem zabíral při chůzi celý chodník. Hlavu měl plnou myšlenek, jako například to, proč odešel z Kisameho dýchánku tak brzy. Jakmile ustálil svůj krok, uviděl proti sobě další postavu. Byl to muž, nebo žena? Kdo ví. Uchiha chvíli přemýšlel, co má dělat. Uhnout tomu chodci? Jako každému jinému, kterého potká? Ne, tentokrát zkusí něco jiného.

Chodci se právě míjeli, když Itachi provedl prudký výpad a pěstí srazil osobu na zem. Jedna přesně mířená rána do obličeje.

„To bylo hustý!“ Mával Itachi rukou ve vzduchu, ale po chvíli mu došlo, že by měl raději zmizet domů.

Ráno

„Voa, voa proč mě bolí tak hlava.“
Itachi, jenom v trenkách, vylezl z postele a držel si hlavu v dlaních. Byla to ukrutná bolest. Došel do obýváku a sedl si na gauč, aby následně pustil televizi, kde právě vysílali ranní zprávy: „Dnes večer neznámý pachatel napadl velmi váženého občana naší země a způsobil mu zranění v pravé části obličeje. Napadený odmítl uveřejnit své jméno, nebo jiné údaje, které by vedly k určení jeho totožnosti. Za pomoci policie je právě sestavován portrét útočníka. Nám se podařilo zjistit, že byl vyšší postavy s dlouhými vlasy a jedno jeho oko bylo určitě sharingan, což zmenšuje počet podezřelých.“
„A ku*va…“
Itachi ihned procitl, vypl televizi a běžel se převléci, aby mohl vyběhnout ven mezi lidi. Měl jasný plán a to dostat se k holiči.

U holiče moc lidí kupodivu nebylo. Uchiha si sedl do křesla pro zákazníky a čekal, až se mu bude holič věnovat.
„Zkrátit?“ zeptal se Kiba, který si tak přivydělával, avšak jeho dosavadní praxe zahrnovala pouze stříhání Akamara.
„Do hola,“ odpověděl Itachi.
To už ale přišel další zákazník, byl to Kakashi, který si sedl do sedačky vedle Uchihy.
„Čau,“ pozdravil Itachi.
"Nazdar, taky kvůli tomu rannímu hlášení?“ zeptal se Hatake.
„Taky.“ kývl černovlasý mladík.
„Jsem byl včera na jedný diskotéce a někomu jsem tam natáhnul, ale už si nepamatuju komu. Z celý noci si pamatuju hlavně Anko a její číslo u kandelábru.“
„Hustý.“
„Až přijdu domů, dám to na internet, mám to natočený.“ usmál se Kakashi.
„Pánové,“ zvedl Jiraiya ruku na pozdrav.
„Nazdar, ty jo, co to máš s obličejem?“ divil se Uchiha.
Sannin měl rozbitou pravou půlku obličeje.
„Včera jsem se vracel domů a někdo mi pořádně natáhnul. Jdu k holiči, ať mi něco udělá s vlasama, aby to zakrývalo pravou půlku obličeje a nikdo nemohl poznat, že jsem to byl já, kdo dostal včera po hubě.“
„Ty v**e…“ Itachi se snažil vpít do křesla, aby ho nikdo neviděl.
V tom přišli do holičství zástupci zákona, vedení samotnou Hokage.
„Jiraiyo, potřebujeme, abys tady podepsal svojí výpověď.“ podávala Sanninovi papír k podepsání.
„To je zvláštní. Itachi, ty vypadáš úplně jako ten chlap, co Jiraiya popsal.“
Tsunade zamyšleně zírala na Uchihu.
„Ale to není možné.“ snažil se Itachi zahrát vše do kouta.
Právě včas, Kiba zapnul strojek a letmým pohybem připravil Uchihu o všechny vlasy.
„No, teď už tak nevypadáš, tak já půjdu. Mějte se.“ Tsunade zamávala na rozloučenou.
„To bylo těsný.“ polkl plešatý Itachi na prázdno.
Hatake akorát zapnul televizi, kde dávali speciální vstup ze zadržení násilníka ze včerejšího večera.
„Právě jsme při zatýkání včerejšího násilníka. Odpovídá přesně popisu má dlouhý vlasy a Sharingan.“ reportérka ustoupila, aby kamera mohla zachytit Tobiho, kterého právě pacifikovala jednotka ANBU.
„Já nic neudělal! Tobi je hodný chlapec.“ bránil se zadržený.
Ihned dostal loktem do břicha, aby mlčel.
„Au, to je policejní brutalita!“
„Takže jsem z toho venku!“ radoval se Itachi.