Život je občas taký krátky
Pamätám si, keď si sa narodil. Malý uzlíček v maminom náručí. Videl som, aká je šťastná. Aj náš otec. Obaja ťa milovali už od prvého okamžiku. Aj keď ty si si myslel, že to tak nie je...
Pamätám si na tvoje detstvo. Ako si sa hrával. Už ako bábätko si ťapkal všade za mnou. Bol si tak milo otravný...
Otec to nemal veľmi rád, ale ja áno. Vždy, keď si prišiel ku mne, vzal som ťa na ruky a hrali sme sa. Bláznili a smiali. Mal si krásny úsmev už odmala. Kde teraz je?
Pamätám si, ako si rástol. Chcel si ma prekonať. Stále si trénoval, len aby si všetkým, najmä otcovi a mne, dokázal, aký si dobrý. A darilo sa ti to výborne.
Spomínam na naše tréningy. Ty si sa do všetkého tak hrnul a nemyslel si na dôsledky. Vždy si domov prišiel s nejakým zranením a roztrhnutým oblečením. Ešte teraz mi hlavou znejú mamine slová: „Prečo nedávate pozor? Veď uvidíte, raz príde taký dokaličený, že ani moje mastičky nepomôžu.“
Naša mama, tá ti vždy pofúkala boliestku. Ako aj mne, keď som bol menší. Potom už nie, potom ich už bolo príliš veľa. A nielen tých na tele...
Vidím ťa teraz tu predo mnou a uvažujem, ako som ťa zmenil. Ale musel som.
Už dávno si sa prestal usmievať. Od toho dňa.
Vtedy si prišiel o tvoje ilúzie. Realita si ťa našla. A za to môžem len ja.
Ale je mi to jedno. Pre to, aby si ty žil, som ochotný urobiť čokoľvek, braček môj.
Tá noc mi trhala srdce. Ale nemohol som tomu zabrániť. Ja som už nechcel vojnu. Mal som jej dosť. Ako malý...
Chcel som ťa od toho uchrániť. Hádam to raz pochopíš...
Dohnal som ťa k tomu, aby sa z teba stalo to, čím si. Avšak dúfam, že nebudeš robiť rovnaké chyby ako ja. Prosím...
Koniec je na dohľad. Vidím ti v očiach nenávisť... Viem, že je tam právom, aspoň si to tak myslíš, a o to viac ma to bolí. Plačem, krváca mi z toho duša... Viem, že sa to nikdy nedá do poriadku.
Rád by som vrátil čas a zastavil ho tam, keď si bol malý a my sme sa hrávali. Keď som ťa nosieval na chrbte a štuchal do čela....
Ďalej by som ho nepustil. Tie chvíle boli najšťastnejšie v mojom živote....
Braček, prosím, nezahadzuj si také chvíle. Ty máš dosť priateľov, len im musíš dovoliť vojsť do svojho srdca. Kým nebude neskoro...
Nech by sa stalo čokoľvek, nezabúdaj, kde si vyrástol. Lebo človek bez priateľov a domova, je ako džbán bez vody. Suchý a prázdny.
Zbohom, braček. Milujem ťa tak veľmi, ako si to ani nevieš predstaviť. Rád by som ťa ešte chránil, ale už to nie je možné. Bolo mi povolené dožiť sa len tohto dňa...
„Zbohom, Sasuke... Prosím, odpusti mi...“ Muž sa zosunul na zem a dodýchal.
Chlapec, oproti nemu stojaci, len na neho bez slova hľadel...
Pred pár dňami som v práci premýšľala o Itachim. Mala som takú smutnú náladu, no a tak som začala písať a písať, a vzniklo toto...
Neviem, nad čím premýšľal, keď umieral. Lebo on umieral už veľmi dlho. Dlhé roky. Ktovie, či vôbec žil. Veď odkedy sa narodil, jeho život bol veľmi smutný, trpký... Hoci, svojho bračeka mal veľmi rád. Aspoň s ním ako tak žil...
Ja som asi prispala dobu alebo čo??? asi by som mala prestať piť...
ehm... tú vodu, stále pijem iba to studené a asi mi mrznú mozgové bunky, takže dosť!!! Sorynka píše samé skvosty, tak tu nemôžem len tak nečinne s prázdnymi rukami sedieť a mrkať ako blázon (pričom pekne slintám)
Zlatíčko, ty si neskonalý talent a môj obrovský obdiv, za všetko čo stvoríš a pridáš na svetlo sveta, je to neuveriteľné ako dokážeš všetko tak krásne popísať a vyjadriť svoje city tak ako nikto iný....
Chisaii
Watch out for this crazy shinobi!!!
Sooo sooo... Saiki no saika-tachi nante ii nee xD
A jeeje, to je toooľko komentárov? Páni, to ste ma prekvapili
Ale musím vám poďakovať takto, každému zvlášť, to by som nebola inak ja, keď vy ste mi toho toľko napísali
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.
Itachi můj milovaný... sory, to bylo... jak to nazvat? nádhera, krása, dojemné...? Ne, to je málo... Opravdu nemůžu najít slova, které by to dostatečně pochválily... U tohohle jsem brečela jako malé děcko... Opravdu se ti to moc povedlo...
Bolo to krásne. Skoro som sa po druhý krát dnes rozplakala. Keď čítam tvoje diela je mi ľúto, že nedokážem nič poriadne napísať. Už celý mesiac sa s tým trápim. Dúfam, že sa mi kreativita a chuť do písania čoskoro vráti. Nechcem o to prísť. Ups sorry trochu som sa rozkecala.
To bylo tak krásný a dojemný, že jsem málem utopila klávesnici.
Ty jsi to tak krásně napsala... Je mi ho teď ještě víc líto, když si to čtu...
soryčka (Nevadí že ti tak říkám že ne?!!! ) je to vážně skvostné dílko!!! Já opět nemám slov, z tý nádhery jsi mi vyrazila dech!!! Prostě dokonalý jako vždycky, a já se těším na další jednorázovku!!!
nádherné, smutné a skvelé,... Itachi je jeden z mojich obľúbencov a toto je o to krajšie, že je to o ňom,...strašná škoda, že umrel , fňuk,,, Itachi je/bol/ skvelý človek (podľa mňa) a toto by sa mu určite páčilo, pretože je to geniálne,, naozaj, ty dokážeš písať tak nádherne a zároveň tak smutne,.. žasnem
Povie mi niekto, čo je zlé na tom, že som naivná?
To, že verím, že v každom z nás je niečo dobré?
Alebo to, že verím na šťastné konce?
To, že verím v naozajstnú, pravú lásku?
Alebo čo?
TAK MI, SAKRA, NEBERTE SNY, VIERU A NÁDEJ! Ďakujem :)
Ja totiž realitu nevidím nie preto, že som slepá, ale preto, že ju nechcem vidieť.
Jo, a Zaki rulez
Higurashi no Naku Koro ni,
pravdepodobnenajlepšie anime, aké som kedy videlano téééda... nejdřív sem itíka neměla ráda //to jsem byla blbá a měla ráda sasukeho xDD.. Ale to asi každá faninka Naruta xDD// ale postupem času jak čtu FF se mi začal strašně líbit! Má skvělou osobnost která se dá skvěle popsat... myslím že ty jsi to zvládla na jedničku... normálně se mi slovenština čte dost špatně..//nwm proč xDD// ale tohle se četlo prostě samo... nebudu to protahovat moc se mi to líbilo!! Mělo to zajímavou náplň a bylo to krásně napsaný!!!! jednoznačně 5 hvězdiček!!! -^_^-
Sorynka ...
Teď jsem měla menší pauzu ve čtení fanfikcí. Vlastně, ve všem ... V psaní, v žití (protože jsem neměla žádnej volnej čas ...) a moc sem se těšila, až se sem znova začtu. Do Konohy. A vidím, že Sorafay napsala novou fanfikci a nesmírně mě to potěšilo, protože tvoje jednorázovky jsou jedním z pohonů Konohy ... Jedním z toho, bez čeho by nebyla Konoha Konohou ... Prostě sem patří, krásně to tady doplňujou a vůbec ... Jsou úžasný ...
I tahle. Moc se ti povedla ... Itachi, byl to prostě hrdina ...
ostrov, odpovídám: ‚Telefonní seznam. Je v něm tolik postav! Mohl bych
vymýšlet nekonečné množství příběhů.‘“
U. Eco
O kamaradko... to je... to je tak prekrasny! Rikuska to perfektne vystihla, tvoje povidky maji dusi Vlastne me jeste nikdy nenapadlo na co asi Itachi myslel, kdyz bojoval se Sasukem. Doufam, ze se mu hlavou honily presne tyhle myslenky... Je to uzasny, jsi vazne jedna z nejlepsich spisovatelek!
aah, Itachi, chudacek muj malickyyy xD
cely den jsem smutna.. vlezu na konohu.. prectu si tuhle povidku.. a jsem smutna jeste viiic =(
taky si myslim, ze on uvnitr zemrel uz davno..
proste..: vyborne, ty! xD
Tys mě rozplakala...Možná za to může moje nálada a možná to, jak píšeš. Protože tvoje povídky mají duši
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
sorafay, opět jsi dokázala, že umíš perfektně zvládnout jakékoliv téma, pro které se rozhodneš. Píšeš dobře, je dobře, že píšeš.
Ha, jsem hrdou členkou Spolku Žroutů knih! Naše závislost na knížkách a jejich rychlé čtení je přímo legendární. Přesto se nemusíte obávat, že jste o nás ještě neslyšeli... Spolek založen 12.3.2009 Kdo fandí knížkám, ať se přidá! Aktuální seznam členů a přihlášky u naší předsedkyně Akumakirei :)
Smrti se nelze ubránit, skrýt ani utéci. Je ovšem na nás, za jak dlouho příjde...
Krásná úvaha, je dobře, že někdo napsal, jak se mohl Itachi cítit... jsi skvělá spisovatelka
To je nadherne Vazne nadherne... *hleda slova chvaly* Jsi vazne dobra spisovatelka a ja se ti klanim *klani se*
Chudák Itachi... také je mi ho líto..
Víš... je to zvláštní vlastnost, ale ty patříš k těm lidem, kteří udělají krásu i ze smutku...
Sorynko, tohle je mocinky krásné. Mockrásně jsi to popsala. Tak krásně, že už mi opět došla slova.
Já bych si strašně přála, aby to tak bylo, ale nějak jsem v to ztratila víru.
Moc děkuju.
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
jů... Sorynko, to je nádherný!!! ty vždycky dokážeš napsat něco tak nádhernýho až se mi z toho motá hlava... prostě je to upe božský... ale chudáček Ita... nemám ráda jeho smrt, moje láseška... ae dostaneš ode mě plnej počet
smrdíme až za chatu!
h***o jako cihlu máme,
zadarmo ho nevydáme!
Když ráno na záchod jdeme,
celej barák posereme!
Na s**čku si cígo dáme,
Asumu za šéfa máme!
Iron sólo: Sežer bobra,
zachraň strom
Všichni: Itadakimasu!!
Můj Valenth