New generace 36- "Nevzdá se... je na to moc hrdej!!"

„Další bojující jsou... Uchiha Minato a Eneke Otomaru!“ vykřikne Hanabi a podívá se po balkónech. Minato se pousměje a přeskočí přes zábradlí dolů k ní.
„Podrž mi to!“ slyším tu holku vedle mě. Sundá si dlouhý bílý plášť s kapucí, který odhalí stvětloulinko šedo-bílou hlavu a drobné, hubené tělo. Má červené tričko a sukni ve stejné barvě. K tomu má na noze pouzdro a v něm několik jehel. Na jedné noze má červený návlek a na obou rukách dvě béžové šněrovací mašličky. Podá zářivě bílý kabát své týmové kolegyni, je to ta holka, jak se bavila při zápase Sory. Vyndá si dvě mašle a udělá si z neposedných vlasů dva culíky. Pak se rozhlédne po místnosti a přeleze po zábradlí. Pomalu se nahne k aréně. Spadne a pomalu „slétne“ dolů. Ano, ona opravdu letí! Chvilku se vznáší nad zemí ale pak s lehkostí přistane.
„Máte nějaké námitky?“ zeptá se Hanabi a přejede po obou jejich obličejích.
„Já ne...“ řekne tiše Minato a dá si ruce do kapes.
S drsňáckým pohledem se ušklíbne na Eneke, která jen beze slova hledí před sebe.
„No jo, typickej Uchiha!“ ozve se vedle mě.
Pootočím hlavu.
„Jé! Dobrý den, Naruto!“ vykřiknu a usměju se.
Naruto se na mě taky usměje.
„Jak, jak jsi to myslel, že typickej Uchiha?“ zeptám se a podívám se do jeho zářících očí.
„Znám jeho otce. Ta gesta, ty pohledy, jo jo, je vidět, že jsou příbuzní! Znám jeho i Sasukeho už dost dlouho. Jsou naprosto stejní. Kdybych ho neznal, nikdy bych neřekl, že jeho matka je zrovna Hinata! Ta je stydlivá, nenápadná, milá. Kdež to on...“ ušklíbne se Naruto.
Hm, tak to je dobrý!
„V tom případě začněte!“ slyším výkřik Hanabi a přinutí mě to otočit se a pozorovat souboj.
Minato poodskočí dál od Eneke.
„Byakugan!“ vkřikne a kolem očí se mu rozběhnnou žilky.
„Jo, to je jdiná věc, kterou zdědil po matce!" zaslechnu Naruta, který zvedne nohu a opře se o zábradlí.
Má na sobě bílý plášť s ohněm dole. Jako obvykle má na rtech ten svůj zářivej úsměv a v očích mu jiskří.
„Ehm, neuraz se, ale co tu vlastně děláš? Ty přece nemáš žýdbý rým, ne?" optám se.
Naruto se uchichtne.
„Asi jsi zapomněla, ne? Já jsem Hokage!" připomene mi.
Já zrudnu. Hm, pěkněj trapas.
"Musím sledovat zápas. Zajímalo by mě, jak ho Sasuke vycivčil." pousměje se Naruto a kouká dolů.
Já se taky otočím a soustředěně civím na ty dva.Minato vytáhne z pouzdra kunai.

Napřáhne ho proti Eneke a pak ho s lehkostí hodí. Eneke se nehýbe. Ten kunai jí letí na srdce. Pořád jen těma svýma chladnýma očima kouká před sebe. Kunai místo aby se jí zasekl do těla jí jen proletí. Její tělo se prostě rozprskne na malá bílá světélka. Vytřeštěně na to koukám. Jak to udělala? Přece… ani se nehla! Najednou se ty světýlka zase spojí a ona tu znovu stojí bez jediného škrábnutí či známky boje! Po místnosti se rozlehne udivený šepot. Minatovi z tváře zmizí úšklebek ale nedává na sobě nic jiného znát. Znovu vyndá kunai a rozeběhne se na Eneke. Opětně se ani neobtěžuje na něj koukat. Minato k ní přiběhne a kunai jí vrazí do břicha. Zase ty světýlka všude kolem něj. Teď už dokonce otevřel pusu. Stejně jako já a myslím, že i několik dalších lidí tady. Minato pořád kouká na místo, kde ještě před chvilkou stála Eneke. Tím pádem si ale nevšimne, že se ta světýlka zformovala za ním!
„Minato! Pozor!“ zařvu a instinktivně si rukama zakryju oči.
Ozve se rána a výkřik. Když ruce znovu sundám, Minato právě ztěžka dopadne na zem.Bouchne se do hlavy a několik metrů jede po zádech na zemi. Pak chvilku leží a ztěžka oddychuje. Pak se obrátí na břicho, setře si z brady krev. Pak se postaví a teď už s naštvaným výrazem se znovu rozběhne proti Eneke.Ta konečně odtrhne oči od prázdnoty a založí si ruce na prsa. Minato se s výkřikem napřáhne a udeří ji pěstí do obličeje. Bohužel, zase proletí skrz ni.
„Co to bylo? Tomu říkáš úder?!“ ozve se za ním a on znovu letí na protější stranu díky Enekinu kopu.
„Ptáš se proč se mě nemůžeš ani dotknout?“ pokračuje dál a podívá se na Minata,který se ztěžka zvedá ze země.
„Moc dobře vím vše o osobách tady...jsem dobře informovaná. Jsme tu jediní dva, kdo mají kekkei genkai!" šeptne směrem k němu, zmizí a hodí po Minatovi kunaie.
„Cože? Tohle je kekkei genkai?" vytřeští oči Minato.
„Ale… to bych stejně měl vidět díky mému byakuganu!“ zavrtí hlavou.
„Ne… zjistila jsem si informace o všech ninjich tady… byl jsi jediný kdo by mě mohl ohrozit… proto jsem své kekei genkai vyvinula tak aby bylo proti tvému kekei genkai imunní!“ řekne Eneke ledově a vytáhne si z pouzdra na noze několik jehel. Minato se na ní podívá byakuganem. Eneke se napřáhne a hodí jehly na Minata. Ten se v klídku vyhne. Jenže… ty jehly se obrátí a míří na něj znovu. Minato na okamžik vytřeští oči ale hned se jim vyhne.
„Ty jehly jsou ve speciálním jutsu… nezastaví se dokud nezasáhnou cíl! Takže… i když narazí do zdi či do jiného předmětu… pořád tě budou honit! Teprve až se dotknou tvé krve… se zastaví!“ řekne tiše Eneke a dál to sleduje. Minato se jim znovu vyhne…. A znovu a znovu….
„Minato!“ vykřiknu hystericky a pevně sevřu zábradlí. Sice se značnými obtížemi ale odskočí stranou. Už se těm jehlám vyhýbá skoro čtvrt hodiny… a pořád to za nim lítá!
„Měl by to vzdát! Akorát ho zabije!“ slyším tu holku vedle mě.
„Na Eneke prostě nemá!“ dodá a ušklíbne se. Na okamžik zauvažuju že by to možná vážně měl udělat,ale… nechala by ho žít?
„Ne.“ Ozve se Naruto.
Zvednu oči. On na mě kouká.
„Co ne?“ pozvednu obočí.
„Tvůj výraz… ptáš se sama sebe jestli by to neměl vzdát že? Ne… on to nevzdá… je na to moc hrdej! Radši zemře než by se vzdal!“ řekne Naruto a s vážnou!
Pozor! To je snad poprvé kdy se tváří vážně se otočí. Minato právě skočil do strany ale nestihl to a jedna jehla se mu zasekla do nohy. Trčí mu z kolene a vypadá to dost hnusně. Minato se otočí. Proti jeho hrudníku právě letí zbývající deset jehel. On jen stojí a zírá na ně. Jehly jsou už skoro u něj.
„Ne!“ vykřiknu a zavřu oči. Co bude teď?