New generace 35 - Sora vs. Ayame

Sedím na lavičce a pozoruju lidi kolem. Pak zjistím, že mám úplně špinavé ruce a opatlaný obličej, takže se rozhodnu zajít na záchod. Zvednu se a chodbou se vydám tam, kde tuším umyvadlo. Jdu až ke dveřím s nápise WC-DÁMY a zprudka je otevřu. Umyju si obličej chladivou vodou a ruce pořádně vydrbu mýdlem. Pak se utřu a vylezu ven. Uhnu chodbou do prava a chci jít zpět, ale do něčeho narazím. Zvednu hlavu. Stojí přede mnou nějaká černovlasá pipka.
„Jsem Orohime!“ řekne hrdě.
„Ty jsi Oro princezna?“ pozvednu obočí.
Ona na chvilku zmlkne, ale pak hrdě kývne.
„A ty jsi co?“ vyštěkne na mě.
Já jen koukám co po mě chce.
„Tak sakra, kdo jsi?!“ zaprská.
„Jsem Ake, Ake Haruno!“ řeknu.
Pak na ni chvilku koukám.
„Co na mně tak čumíš?“ zařve na mě.
„Si nějak věříš, ne?“ zařvu zase já.
„Co? Ty chceš říct, že jsem hnusná? Se koukni na sebe, ty buřte!“ zařve.
„Ty si myslíš, že si nějaká twigina?“ ušklíbnu se.
„Co...co?“
„A co ten jazyk? Máš ho dlouhej jak kráva! Fuj!“
„Cože? Se koukni na ty svý vlasy! Jak když jsi dostala palicí do hlavy!“
„A prosim tě! Drž hubu nebo ti vyndam ten jazyk a udělam ti z něj na zádech mašličku!“ zpražím jí pohledem.
Asi chce začít zase nadávat, ale najednou jí chytí za rameno nějakej týpek.
„Ale no tak, zlato!“ řekne jí a stiskne rameno. Ona se ukloní.
„Pro...promiňte, otče!“ řekne.
„Tak co? Líbí se ti nové tělo?“ řekne ten chlap.
Ta holka se usměje a kývne. Jak to mysleli?
„Takže, genini sem!“ vykřikne nějaká žena a rozkročmo se postaví u vchodu. Všichni zvednou hlavu a vydají se k ní. Já ještě chvilku koukám na tu Orohime, ale pak se rozeběhnu za ostatníma. Všichni jsou v nějaké místnosti. A stojej si u týmů. Rozhlídnu se a pak najdu Minata. Rychle se k němu rozeběhnu a stoupnu si za něj.
„Takže, zvládli jste první test! Podle papírů zkoušku nedokončil tým z Travnaté...“ začne ta žena.
Před očima mi bleskne pohled na tři mrtvá těla. Všude je krev. Zamotá se mi hlava a nejspíš bych omdlela, ale ucítím něčí dotek na svých rukou. Zvednu obličej. Minato mě drží za ruku a povzbudivě se na mě dívá. Já se trošku pousměju.
„Takže, další váš sensei jsem já! Hyuuga Hanabi!“ zařve ta ženská a ušklíbne se. Všichni na ni koukáme a čekáme, co z ní ještě vypadne. Pořádně si jí prohlídnu. Má stejný oči jako Minato, byakugan. A taky ,jako ta holka, Naoko. Všichni jsou určitě příbuzní. No jasně! Minatova máma se jmenuje... myslim... Hinata Hyuuga. Jo. Určitě! Hele a Sořin táta se jmenuje Neji Hyuuga a ona se taky jmenuje Hyuuga, tady se sešla celá family! Mazéc!
„Tady na té tabuli za mnou se brzy objeví jména dvou lidí. Ti spolu budou bojovat. Díky zraněním Daisukeho Takahashi je vás dvacet. Do druhého kola tedy postoupí deset lidí! V soubojích nejsou povoleny jakékoliv zakázané techniky a smrtící údery! My to budem sledovat a já můžu kdykoliv zasáhnout! Nějaké nejasnosti?“ zařve na nás.
Vedle mě stojí nějaká holka. Je ze Zvučné. Ta na sucho polkne a vypadá, že každou chvíli omdlí. Je křídově bílá a křečovitě si svírá prsty. Otočím k ní obličej.
„Jsi v pohodě?“ zeptám se jí a pousměju se.
Vypadá dost vyděšeně. Není divu. Tady jí chce každý porazit a ne pomoct! Vyděšeně zamrká očima a přikývne.
„Ayame! Nebav se s nepřítelem!“ vyštěkne na ni ta holka, jak to... Orohime! Ayame, jak se dotyčná jmenuje, skloní pokorně hlavu a už je radši zticha. Orohime se na mě podívá a pak významně pohlédne na tabuli. Běhají na ní jména a zeleně září. Najednou se jména zastaví.
„V prvním souboji se utkají... Ayame Nagaki a Sora Hyuuga!“ vykřikne Hanabi. Podívám se na Soru. Vypadá naprosto normálně. Culí se na Ichira, se kterým se nějakou záhadou //vzpomínáte na moje losování?// dostala do týmu. Pak se podívám na jejího soupeře. Jak jsem si myslela. Je to ta Ayame, co vypadá, že se složí!
„Všichni krom bojujících se přesuňte do druhého patra, trochu rychleji bych prosila!“ odfrkne si Hanabi a postaví se mezi Soru a Ayame.
My všichni ostatní se přemístíme nahoru za sensei. Ách jo! No co. Pokorně vylezu nahoru a postavím se mezi Minata a Takumiho. Minato je zjevně na*tranej, že nemůže Takumiho zmlátit a Takumi je zase na*ranej, páč podle mě něco tuší! Každopádně si mě ani jeden nevšímají! Hanabi si obě kunoichi prohlídne a pak zařve.
„Začněte!“ a odskočí od nich.
Sora vytáhne několik kunaiů. Proč kunaie?
„Proč používá kunaie? Vždyť je z Hyuuga klanu, ne? Mohla by použít Juuken, ne?“ zeptám se Minata.
Je to její příbuznej, mohl by to vědět. Sora se mezitím rozeběhne a zřejmě chce Ayame dostat taijutsu.
„No, ona je z vedlejší rodiny! Tím pádem nezdědila byakugan ani juuken. Ona vlastně Juuken umí, ale díky tomu, že je z dost vzdálené větve od hlavního kmene, dokáže ho udržet jen chvilku! Proto většinou bojuje takhle a pak nečekaně na konci vytáhne trumf, který nikdo nečeká a který dokáže odrazit jen zkušený ninja! Vlastně je to dost vymakaný!“ usměje se Minato a ukáže na Soru.
Právě se vyhla několika jehlám, hozených Ayame, a ve volné chvíli, kdy Ayame skládá pečetě, začne přivazovat na kunaie drátky. Celkem mě zajímá, co chystá a tak se nahnu přes zábradlí a koukám na to. Ayame dokončí pečetě.
„Suiton: Suiryuudan no Jutsu!“ vykřikne Ayame a ze země před ní se zvedne obrovská vodní vlna.
„Voda?“ svraští obočí Takumi.
„No jasně! Voda přenáší zvuk! Ta voda má být jen zastiňovací manévr. Ona chce, aby se Sora vyhla vodě, ale zvuku už se nevyhne!“ uvědomím si a dál to sleduju. Jak jsem čekala, Sora vyskočí do vzduchu aby se tomu vyhnula. Jenže z vody začne stoupat modrá chakra. Zvuk! Tomu se prostě nemůže vyhnout, napadne mě. A taky že ne. Modrá záře ji celou pohltí a obalí. Sora zaječí a křečovitě se chytí za uši. Pak za břicho.
„V uchu jsou různé body, které jí můžou zapříčinit třeba špatné trávení a tak, může jí to poškodit nejen sluch, ale i jiný orgány!“ zaslechnu nějaký chladný hlas.
Otočím hlavu. Stojí tam holka. Je celá v bílém a na noze má čelenku Měsíčné. Co ta může vědět? Znovu otočím pohled k Soře. Je na ní vidět, že ji to strašně bolí. Ona ale vyndá ty kunaie s drátkama a jeden hodí na Ayame. Ta se lehce vyhne a kunai se zasekne do zdi za ní.
„Trošku vedle!“ podotkne ledově ta holka vedle nás.
Mám chuť jí dát přes hubu! Sora vezme druhej a znovu ho hodí. Ayame se opětně ohne a kunai se zarazí ve zdi za ní. Takhle jich tam nahází asi deset. Trochu přimhouřím oči. To se dalo čekat! V uchu je zakoordinovaná rovnováha! Je jasný že se nemohla trefit! Podívám se na ní. Vypadá jak třikrát vypraná! Je úplně bílá a zdá se mi, že se jí chce zvracet! Přesto se... usmívá! Nevěřícně na ní čučim. Ona najednou prudce trhne rukou, kde se jí zalesknou drátky. Všechny kunaie se ze zdi vytrhnou a drátky se svážou v jeden celek.
„To jsi si vážně myslela, že jen tak házim kunaie?“ vyhrkne Sora a ušklíbne se.
Kolem Ayame se vytvoří smyčka, z které nemá šanci vyskočit. Konec ji prudce strhne sebou a milá Ayame letí obrovskou rychlostí dopředu. Sora dopadne na zem a rozeběhne se. Od chodidel jí září namodralá chakra. Běží pořád rychleji a rychleji. Když je u Ayame, natáhne ruku.
„Juuken !“ zařve a prudce jí dlaň vrazí do břicha. Ayame vyletí z úst velký množství krve a Sořin útok jí odhodí na druhou stranu´, kde narazí do zdi. Spadne na zem a ani se nehne. Sora spadne na kolena a bolestně si chytí uši.
„Vítězem je Sora Hyuuga!“ vykřikne Hanabi. Já prudce sama od sebe vymrštím ruce a začnu ječet na celý kolo. Sora ke mně zvedne oči a usměje se. Pak spadne na zem, v bezvědomí. Chci za ní běžet, ale už jsou u ní medici, stejně jako u Ayame.
Když je obě odnesou, tabule se znovu rozsvítí.
„Další bojující jsou... Uchiha Minato a Eneke Otomaru!“