Hororová noc

Konoha 23:00

Byl pátek večer a mládež z Konohy se nudila. Všichni se sešli u Hinaty, ale nedokázali už vymyslet nic, čím by se zabavili.
,,Co kdybychom si pustili nějaký film?“ napadlo hyperaktivního Naruta a hned se začal Hině prohrabovat v šuplíku. No a? Ti dva spolu (konečně) chodili už půl roku.
,,Jsem pro. Ale hlavně ať to není nějaký horor.“ přitakala Sakura. ,, Neboj.“ řekl nevinným hláskem Naruto a začal jí před nosem mávat Nezvratným osudem.
,,Nevymyslel to náhodou Neji?“nadhodil Lee.
V pokoji propukl posměšný smích.
,,Jen se smějte. Váš osud se stejně naplní.“
Další záchvat smíchu. Neji se nasupěně opřel o zeď a probodávat všechny nenávistnými pohledy.
,,OK! Tak jdeme na to!“ zavelel Naruto.
Vložil DVD do přehrávače a zhasnul světla. Pak se vrátil k Hině a majetnicky ji obejmul.

Jeskyně Akatsuki 23:00

,,Co budeme dělat? Hrozně se nudím.“
V Akatsuki jeskyni byl překvapivě docela klid. Skoro úplné ticho. Jen sem, tam se ozvalo zacinkání Kakuzových drobáků, které ten skrblík už podvacáté počítal. Nebo šplouchnutí z koupelny, kde se ve vaně plné pěny čvachtal Kisame. Anebo Tobíkovo zaječení. To z toho, že se Zetsu pořád nemohl rozhodnout, jestli si ho má dát k večeři, nebo ne (zatracená rozdvojená osobnost...). Hidánek si brousil kosu, Konan skládala origami, Peiňátko kolem ní pořád pobíhalo, takže co chvíli letělo vztříc studené zdi. Deidara si listoval v nějakém módním časáku a Itachi... Itachi se nudil.
,,Co byste řekli tomu, kdybychom vlítli k Orouškovi a trochu se s ním poškádlili?" navrhl s jiskřičkami v očích.
,,Teď? V jedenáct večer? Si blázen? Myslíš, že se chci nechat znásilnit?“ Dei ho přetáhne časopisem po hlavě.
,,Aúúúúúú! A co jinýho bys chtěl dělat?“
,,No, jak vidíš, každý se dokáže nějak zabavit.“
Itachi chvilku namáhal mozkové buňky, a pak vyskočil z křesla.
,,Mám nápad!“ rozkřikl se radostně.
,,Ajéje, cítím malér.“ zaupěl Deidei a schoval se za časopis.
Uchiha se s ďábelským smíchem hrabal ve skříňce, a pak vytáhl... Hostel.
,,Budeme se dívat na horor.“ pronesl slavnostně a hrnul se k televizi. Deidara se na něj ublíženě podíval.
,,Itachi, víš, že hororů se děsně bojím.“
,,Nebojte se senpai. Já budu s vámi.“ ozval se za ním Tobi, kterému se podařilo dostat ze spárů masožravé kytky a teď se ochotně hrnul za Deim na pohovku.
,,Hele, dej si trochu odstup!“ rozčiloval se blonďáček a snažil se Tobíka trochu odstrčit.
Itachi zhasnul a natáhl se s Kisamem před televizi. Konan seděla Peiňátku na klíně, Hidánek si sedl ke stolu a začal si lakovat nehty a Kakuzu hulákal na celou jeskyni, jak že má ksakru počítat drobný, když na ně nevidí?! Jen Zetsu seděl sám v kuchyni s kručícím břichem.

Konoha 00:30

Film skončil. Lee velmi ochotně znovu rozsvítil. Pokoj se za tu hodinu a půl velmi změnil. Okolo Choujiho bylo obalů od brambůrků, jak na veřejné skládce. Shika spal s otevřenou pusou opřený o zeď, Shino si za tu dobu založil vlastní mraveniště, Sakura a Ino se hádaly kvůli Sasukemu. Sai, který nakreslil dvě knížky pro děti, ze zoufalého nedostatku papíru čmáral po zdi různé klikyháky. Hinata se krčila Narutovi v náručí, TenTen si z nudy vyrývala kunaiem podivně vypadající zvířata do dřevěné podlahy. Kiba a Akamaru diskutovali o nejlepším šamponu proti blechám a Neji, plně přesvědčen o pravdivosti filmu, stále nemohl odtrhnout oči od obrazovky.
V tom se rozrazily dveře a dovnitř, jako velká voda, vtrhli všichni jejich senseiové.
,,Tak bando, rozpouštíme tu vaši noční párty.“ zavelel Kakashi.
Nemusel to opakovat dvakrát. V mžiku byl Hinin pokojík skoro prázdný.
Jen Shiku, který dosud spal jako andílek, musel Asuma odnést domů. A taky Neji dal Gaiovi pořádně zabrat, než ho dokázal odlepit od televize. A to skoro doslovně, protože Neji ji horečně objímal a vykřikoval: ,,Váš osud se naplní! Mám důkaz.“
,,Jo, jasně, ale teď pojď, ty osude.“ snažil se ho zklidnit Gai.
Po velkém úsilí zbyly po Nejim jen škrábance na obrazovce.
Menší problém byl taky se Sakurou a Ino, které se teď mlátily v koutě. Kakashimu dalo dost práce je od sebe odtrhnout, stejně tolik co Kurenai, když se snažila modrajícího Naruta vyprostit z Hinatina křečovitého sevření.
Při této drastické akci nebyl naštěstí nikdo vážně zraněn. Naruto si odnesl jen pár modřin, Sakura s Ino měly potrhané šaty a rozcuchané vlasy, Kakashi z toho vyšel s velkým monoklem na pravém oku a Kurenai byla trochu naštvaná na Hinatu, která se celá rudá krčila na pohovce.
Když byli všichni zkroceni, rozutekli se do svých postýlek. Senseiové, po této „velmi“ namáhavé práci, zapadli do nejbližší hospody. No prostě úplně normální večer v Konoze.

Jeskyně Akatsuki 0:30

Po obrazovce probíhaly poslední titulky. Počet členů Akatsuki, kteří okupovali obývák, se zmenšil. Asi to bylo tím, že po půl hodině se Peiňátko a Konan vytratili neznámo kam a naštvaný Kakuzu se odebral vykrást nějakou tu banku.
Itachi vypnul televizi. Nějakou dobu se nic nedělo. Uchiha a Kisame pořád leželi před televizí a v očích jim hrály spokojené jiskřičky, Hidánek nudou usnul a momentálně se rozvaloval na stole a hluboce oddechoval.
Tobi stále seděl na pohovce a pod maskou mu hrál pobavený úsměv, doprovázený vítězným pocitem. Deík mu totiž seděl na klíně a snažil se přitom schovat v Tobiho náručí.
„D-d-d-Deidara-senpai?!“ Tobi se musel přemáhat, aby blonďáčka neodtáhnul stejným směrem, kterým odešli Konan s Peinem, a aby jeho hlas zněl co nejvíc zmateně, a co nejméně pobaveně.
Deidaru to probralo z tranzu a rozpačitě se začal omlouvat.
,,Eee... promiň Tobi. Omlouvám se.“ špitl a sklonil hlavu s jemným ruměncem. Achjo, je tak sladký, když se červená. Ne, ne ovládej se Tobi. blesklo maskovanému hlavou. Nesměle se rozesmál a položil Deimu ruku na záda.
„Ha, ha, ha! Nic se nestalo senpai, jen ste mě trochu zaskočil.“ řekl vesele a prohrábnul si černé vlasy.
„Tak se tu hezky bavte, děti. My dem na kutě.“ mrknul na ně žralok.
Deidara zvedl červenající se tvář a pokusil se o vražedný pohled, ale spíš to vypadalo, jako by Kisame řekl něco roztomilého. Přes Itachiho rty přeběhl posměšný úsměv, a poté společně se svým partnerem opustil ehm... „velmi zábavnou“ společnost.
Deidara, rudý ponížením, ale i vztekem se obrátil na Tobiho.
„Taky bychom měli jít.“ vyznělo to asi jinak než zamýšlel, protože se na něj Tobi zničeho nic vrhnul. Deiho to pořádně vyděsilo a následek toho byl Tobíkův ksicht rozplácnutý na podlaze. Deidara se nezdržoval řečmi a rychlostí blesku vyrazil ke svému pokoji, pronásledován Tobiho hulákáním.
Tento malý, ale velmi hlučný incident vzbudil dokonce unuděného Hidánka, který se zmateně rozhlížel po vylidněném obýváku a nevěděl, která bije.
„Co – co – co – co se to tu ku*va zase děje?!“ zařval, až ze stěny spadnula Sasukeho fotka propíchaná kunai, která Itachimu sloužila jako zkušební terč. Když se mu nedostalo odpovědi, nas*aně odešel stejnou temnou chodbou až ke svému pokoji. Při zavírání odřených dveří s nimi nezapomněl pořádně třísknout.