Naruto mstí Sasukeho část 6 - sen

Naruto se strhnutím probudil.
,,Kde to sakra jsem?", vykřikl Naruto
,,V nemocnici", odpověděl někdo, jehož hlas Naruto dobře znal, ale v tu chvíli ho nemohl zařadit, a proto se otočil a uviděl...
,,Sakuro-chan!", koukal na ní nevěřícně
,,Naruto! Okamžitě si lehni!!!", zakřičela
,Jistě hned to bude!", vůbec se nezměnila pomyslel si Naruto.
,,Dobrý den, Naruto, přinesl jsem ti trochu...", začal nový příchozí
,,Kakashi! Jenom přijdu a vy mi už cpete zeleninu", začal na něj zhurta
,,...ramenu", dokončil Kakashi větu
,,Cože?!! Ramen? Sem s ním!"
,,Vůbec ses nezměnil", povzdechl si další příchozí
,,Ero-sennin! Vy jste tu taky?"
,,Opravdu jsi se vůbec nezměnil. Myslel jsem... Ale... Ero-sennin, tss", mumlal si tak, aby ho nikdo neslyšel. Ještě k tomu přidal nějaké nadávky, ale ty tady psát nebudu, neboť nechci být obviněn z pohoršování mládeže.
,,Tak dost! Je tohle nemocnice, nebo... nebo.. neboooo... něco jiného sakra!!!!", začala se dostávat do varu Tsunade
,,Nemocnice, madam!", řekli všichni, postavili se do pozoru, zasalutovali a vyskočili oknem. Tedy, až na Jiraiyu, který se netrefil, protože měl plné oči a mysl Tsunadiných...Ehm... Tsunadiného hrudníku.
,,Tak Naruto...", začala a Naruto už očekával řeči typu: "co sis to dovolil takhle zdrhat", nebo "za trest nebudeš dostávat žádné pořádné mise" atp.
...vítej zpátky", řekla a usmála se. Ona se fakt usmála! To znamená vždycky průlet dveřma, nebo oknem. Sakra! Zatímco takhle přemýšlel, začal se modlit, krčit a kdo ví co ještě - to záleží na vaší fantazii. Čekal a čekal, ale furt nic, tak se podíval a... Tsunade už tam nebyla
Až do večera už za ním nikdo nepřišel. Asi strach z Tsunade. Tak šel spát. Zítra je taky den. Ve spánku se mu zdálo o té bitvě s Itachim. Jakmile vycítil, co Naruto chystá, jeho Sharingan se protočil a něco řekl. Sakra, ale co to řekl? Naruto to chtěl vědět, ani nevěděl proč, ale věděl, že musí.
Druhý den nic zajímavého, střídaly se u něj Sakura s Tsunade. Naruto se ve skutečnosti těšil na večer, ať si může zase prohlédnout zase tu bitvu.
Nastala noc a Naruto celý nedočkavý usnul jak dřevo. Jeho přání se vyplnilo. Zdálo se mu to, nebo tam bylo míň hluku, než v tom včerejším snu? Ne, určitě se mu to nezdálo. Opět viděl stejné věci, ale viděl je zřetelněji. A tak plynuly dny a týdny.
,,Naruto, dneska jsi poslední den v nemocnici", řekla mu Sakura
,,Hmmm", odpověděl
,,Jsi v pořádku?", otázala se
,,Jo", řekl opět duchem úplně nepřítomen. Sakura se na něj podívala a radši odešla. Poslední noc tady, pomyslel si.
Večer se mu konečně podařilo vytěsnit všechny zvuky a "dát Itachimu hlas"
,,Cože? To není možné", zamumlal Itachi, ale Naruto ho nyní slyšel úplně jasně
,,No dobrá... Tsukyomi!", jen co to Naruto uslyšel s trhnutím se probudil
,,Do p***le", ulevil si a bezmocně se opět položil do spánku.