Zrození Sanninů - Kapitola osmá: Konohamarovo nové Jutsu

„Ha-ha-ha, co může takový skrček proti mně?“ smál se Orochimaru.
Konohamaru se kousl do prstu a začal vytvářet potřebné pečetě: „Kuchiyose no Jutsu! Přijď opičí bože, králi Enmo! Dnes pomstíme mého dědečka.“ Mohutná opice se zjevila vedle Sarutobiho. Orochimaru se zastavil a bylo vidět, že tohle vůbec nečekal.
„Ty mrňavej skrčku! Jak se opovažuješ!“ Orochimaru začal vyndávat meč z pusy. Enma k němu ihned přiskočil a jednou ranou do břicha ho odhodil mezi stromy.
„Dnes se nebudu krotit.“ funěl Enma.
„Enmo!“ Rozběhl se k němu Konohamaru.
„Henge: Kongounyoi.“
Opice změnila tvar na velkou hůl. Konohamaru jí ihned chytl a sekl po Orochimarovi. Ten uhnul. Hůl projela stromem jako nůž máslem.
„Nesmí vytáhnout ten meč.“ Promluvil Enma.
„Já vím.“ Konohamaru vyběhl k útoku.
„Ten malej skrček. Ještě se mi neobnovily všechny síly.“ klel Orochimaru.
„Sen'eitajashu!“
Ze Sanninovy ruky vystřelili hadi. Tlamy otevřené a vždy připravené vstříknout do své oběti smrtelný jed. Konohamaru zapíchl hůl do země a začal tvořit pečetě.
„Doton: Doryuuheki.“
Ze země vytrysklo bláto řítící se na hady.
„Katon: Karyuu Endan.“
Konohamaru ze svých úst vypustil oheň, aby střely z bláta zapálil. To mělo pro hady neblahý efekt.
Sarutobi vyrval hůl ze země a rozběhl se proti Orochimarovi. Ten ho s nevraživým pohledem sledoval. Orochimaru s vypětím sil stačil vytáhnout meč Kusanagi.
Konohamaru byl několik stop od svého nepřítele, mrštil po něm svou hůl.
„HA!“ Orochimaru se tomu zasmál a lehce uhnul. Nepočítal však s tím, že Enmova ruka hbitě vystřelí z tyče a chytí ho za krk. Orochimaru se ho pokusil seknout mečem, ale Enma se zjevil ve své pravé podobě a druhou rukou ho chytl za zápěstí ruky, třímající meč.
„Prohrál jsi, Orochimaru.“ Enma mu koukal přímo do očí.
Orochimaru vycenil zuby v úšklebku.
„Měl jsem počkat, než se mi obnoví síly.“ pomyslel si.
Enma udělal poslední pohyb. Zarazil meč Kusanagi Orochimarovi do srdce a ještě mu zlomil vaz.
„Konohamaru.“ Opice se otočila na chlapce, který stál opodál.
„Jsem v pohodě.“ spadl vysílením na zem.

„Takový pěkný meče.“ obdivoval Suigetsu další kousky do své sbírky.
„Uzavřená místnost jim jednoznačně pro boj nevyhovovala,“ vyšel za ním na světlo Juugo. Oba strnuli v úžasu, jakmile uviděli zdevastované okolí a Orochimara, ležícího bezvládně na zemi vedle Konohamara.

„Tak tady je máme. Akatsuki.“ Kakashi shlížel ze strmé římsy skály na skupinku lidí v černých pláštích s červenými mráčky.
„Je to jasný Kakashi. Maj úkryt za tím vodopádem.“ ukázal Pakkun tlapkou k vodopádu.
„Teď máme šanci je překvapit.“ vybídl Neji k útoku.
Skupinka tří shinobi z Listové seskočila na louku rozkvetlou kvítím, přímo před členy Akatsuki. Vítr jemně projížděl květy, které se vlnily v jeho rytmu. Noví členové Akatsuki jsou připraveni k zmasakrování svého nepřítele.
„Jste zkurvený neschopové!“ prskal Hidan na Deidaru s Tobim.
„Všichni jste zranění,“ přejel Kakuzo pohledem Sasoriho a Deidaru. „Jděte dovnitř a tyhle nechte na nás.“
Tři z Akatsuki začali utíkat směrem k vodopádu. Hyuuga byl ovšem proti.
„Myslíte, že vás necháme jen tak odejít?“ rozeběhl se za nimi.
„Myslíš, že tě nechám?“ vyrazil Hidan na zteč. Pozvedl svou mocnou kosu a sekl.
„Kaiten!“ Hidan byl pro tuto chvíli odražen.
„Pojď je sejmout v jedným mocným útoku Kakuzo.“ vytřeštil Hidan oči. Než stačili cokoli udělat země pod nimi pukla. Obrovské masy dřeva si razily cestu na povrch. Obtočily se kolem mužů v pláštích a nedaly jim ani píď místa pro pohyb.
„Tak by bylo k boji.“ usmál se Yamato.
„Kolik vás je v té skrýši?“ vypálil ihned otázku Hatake.
„Škubni si, ty fušére! Stejně vás všechny sejmu!“ Hidan neskrýval svou zlost.
„Jak libo. Raikiri!“
Ruka, která se na chvíli změnila v nezastavitelné ostří, projela Hidanem.
„Fušeřina.“ Usmál se Hidan.
„Co?“ Kakashi ustoupil.
„Sakra, co to je za sílu?“ Zděsil se Yamato. Jeho dřevěné vězení u Kakuza právě ruplo.
Kakuzo zahájil svojí proměnu ve stvůru.
Hatake zanalyzovat situaci. „Musíme se stáhnout.“
„Katton: Zukkoku!“
Vlna ohně vyrazila od členů Akatsuki. Ninjové z Listové se štěstím unikli smrtícímu žáru.
„Musíme odsud vypadnout.“ kašlal Tenzou.
„Ne, za chvíli dorazí posily. Musíme vydržet.“ přikázal Kakashi.
„Je konec!“ Hidan mrštil svou kosu po trojici. Trojité ostří však znenadání změnilo směr a skončilo neškodně na zemi.
„Kakashi, Tsunade věděla, proč nás sem poslat. Vidím, že jste dost pochroumaní a nějaký boj už máte za sebou. Tohle nechte na nás.“ Gaiovi probleskl tváří úsměv. Nový tým, který Tsunade vyslala na podporu!
„Shikamaru, teď.“ Maito znenadání zmizel, jako se objevil.
„Kdo to, ku*va je?“ Hidan si přitáhl kosu zpět. Chtěl vyrazit k útoku, ale další krok k soupeři však udělat nemohl.
„Kagemane no Jutsu,“ ušklíbl se Shikamaru.
Kakuzo vyběhl pomoci svému společníkovi, ale Gai ho srazil na zem jedním mocným krokem.
„Mangekyou.“ Kakashi bez pásky přes oko dával na odiv svůj sharingan. Prostor kolem Hidana začal měnit tvar.
„Hidane!“ řval Kakuzo. Byl však sražen k zemi Mokutonem. Jakmile Kakuzo zamířil pohledem na Hidana, naskytla se mu podívaná, která se jen tak nevidí. Hidanovo tělo bylo vtaženo do jiné dimenze.
„Teď jsi na řadě ty.“ otočil se Hatake na ležícího člena Akatsuki. Dál byl slyšet jen řev.

„Už tam budem?“ ptal se Naruto.
„Juugo a ostatní jsou chvíli za námi. Kakashi... a cítím od tamtud víc lidí. Zdá se, že právě dobojovali. Ještě tak půl hodiny a jsme u nich.“ odpověděl mu Sasuke.
„Taková doba. Přidejte!“ zrychlil Naruto.
„Spěchá jenom kvůli boji.“ zakroutil Sai hlavou.
„Už je ti lépe, Sasuke?“ zajímala se Sakura.
„To já jsem ta, která se zajímá o Sasukeho zdravotní stav!“ štěkla hned Karin.
„Cítím se skvěle.“ přikývl Sasuke.