Loutkař XI.

„Co se zase stalo?“ Maira se probrala a mnula si bouli na čele. Pak si vzpomněla na ránu od jednoho z ANBU, kterou dostala, když pořád odporovala. Byla v nějaké cele, usoudila, že ji vzali do Písečné vesnice. No bezva. Co je vlastně za den?
„Hej, ty!“ zakřičela na někoho, kdo hlídal u dveří.
„To jako mluvíš na mě?“
„Je tu snad někdo jinej? Co je dneska za den?“
„Pokud vím, tak středa.“
„Do háje. Hele, co tu vlastně jako dělám, zavřená? To by mě docela zajímalo. Já sem nic neudělala. Chci mluvit s tvým velitelem. Nebo líp, s tim ANBU, co mě tak praštil. Hej, posloucháš mě vůbec? Já s tebou mluvím, tak mi sakra odpověz. Héj, osobo. Neignoruj mě, sakra. Grrr. Koukej mě hned pustit, slyšíš? Já mám dneska důležitou schůzku, jestli ji zmeškám, tak je možný, že bude válka. Ale tebe to očividně nezajímá,co? Hele, nedělej si ze mě srandu a odpověz mi, héj.“ Zalomcovala mřížemi, ale ani se nehly.
„Už mě pustíš? Tak dělej už konečně něco nebo to tu celý rozmlátim, a myslim to smrtelně vážně. Ku*va, nemůžeš bejt přece tak flegmatickej, když na tebe mluvim. Vrrr. Připomínáš mi bratra, ten taky pořád tak tupě čuměl, ale on se mnou alespoň na rozdíl od tebe mluvil. Héj.“
„Jestli okamžitě nepřestaneš, praštim tě znova.“ objevil se před ní ANBU, poznala v něm toho, který jí praštil.
„Fajn, tak si bouchni, vždyť já sem tu jak bouchací pytel, ne? Ale něco ti řeknu, já tady nemám co dělat, já sem nic neudělala.“ úplně rudla vzteky, měla chuť někoho zmlátit, nebo něco rozmlátit na padrť.
„Nic neudělala, to se pleteš. Únos synovce Kazekageho ti nic neříká?“
„Jakej únos zase, já nikoho neunesla, proč bych to asi jako dělala? Nejsem blbá. Na rozdíl od někoho.“ tím někoho měla zřejmně na mysli toho cvoka hlídače.
„Sasori byl unesen a tebe jsme s ním našli, takže co z toho vyplývá?“
„Kolikrát ti mám říkat, že jsem nikoho neunesla.“ zhluboka se nadechla, aby se uklidnila, ale ANBU byl pomalu na odchodu.
„Dobře, beru to, že sem byla s nim, ale nikoho jsem neuneslam ať mi to věříš nebo ne. Ale tobě nebudu vykládat, jak to bylo. Chci mluvit přímo s Kazekagem.“
„Je mimo vesnici, ale už jsme mu poslali zprávu, dostane ji snad zítra.“
„To už bude pozdě.“
„Pozdě?“
„Dneska, přibližně za hodinu, bude Kazekage, Hokage a další na hranicích Země větru. Měli jsme se tam setkat. Když sebou hodíš, ještě to stihneš.“ ANBU beze slova zmizel. Maira zůstala zase sama. Naštvaně si sedla na zem a pozorovala toho cvoka u dveří.
„Ts.. je divnej. Ani Kakashi-sensei nebyl takhle flegmatickej“