Tam, kde se loučí s legendami
Máme tady v Konoze takové místo…
Ještě než vám ho představím, chtěl bych vám vysvětlit pár věcí, abyste se dokázali vcítit do situace, ve které se teď ocitám…
Každé dítě v naší vesnici, ať už je synem shinobiho, nebo dcerou obyčejného prodavače, je naprosto jiné a přece sdílí jednu silnou a podstatnou věc, kterou je sen. Ať už jste silní, nebo slabí, vaším jediným dětským přáním je následovat stopy, které tu zanechali ti velcí muži, jejichž tváře na nás věčně hledí z monumentu všech hokage.
Mě se moje přání splnilo, ale teď, když už pomalu dospívám a stávám se silným mužem, zjišťuji, že ideální svět, o kterém tak bezmezně toužíme, existuje jen a jen v naších představách.
On totiž život bojovníka není plný zábavy a dobrodružství, jak se vám na první pohled může zdát.
Krev a slzy… Bolest a smutek… Zabít, nebo být zabit…
Ano, o tom je život ninji. Musíme být neustále ostražití a jakákoliv neopatrnost či chyba může vyvolat katastrofální následky, nebo v těch horších případech smrt. Je to jako noc, která nikdy nekončí, ale když se v tom naučíte chodit, najdete světlo i tam, kde zdánlivě není. Vždyť i když je noční obloha temná a ponurá, někde za ní se ukrývají hvězdy.
Já jsem se v tom naučil chodit a myslel jsem si, že když budu dostatečně silný, dokážu ochránit nejen sebe, ale i své přátele…
Nohy mě donášejí k tomu místu…
Už padlo mnoho shinobi a ať už byla jejich oběť velká nebo malá, můžete si být jistí, že zemřeli pro dobro někoho blízkého. Když někdo takový zemřel, zasloužil si, aby bylo jeho jméno navěky vyryto právě sem…
Pomník stojí na travnaté planině daleko od všeho dění a slunce se odráží na jeho hladkém povrchu. Těžko se popisuje pocit člověka, který poprvé přijde blíž, hlavně v případě, když přichází za někým…
Myšlenky mi v hlavě vířily jako listí ve větru a mě se s každým dalším krokem zmocňovala nejistota. Když jsem ten černý kámen poprvé uviděl, pocítil jsem hrůzu z toho nekonečného množství jmen a smutek při myšlence na bolest jejich nositelů, kterou museli projít. Zároveň jsem však choval ke každému hluboko vyrytému písmenu stejně hlubokou úctu.
Dnes jsem sem ale nepřišel proto, abych si četl náhodná jména. Přišel jsem s jediným cílem- hledal jsem jediné jméno…
U…U…U… S každým dalším řádkem se moje srdce svíralo víc a víc. Věděl jsem, že jako nejnovější „přírůstek“ bude můj přítel až na posledním řádku. A přece jsem nedokázal okamžitě se tam podívat. Když jsem ho konečně našel, moje bolest přetekla onen snesitelný okraj a hořké slzy mi rozmazaly vidění.
Uchiha Obito
Přejel jsem po kameni prstem a v hlavě si držel vzpomínku na jeho tvář.
Ten, kdo někdy ztratil někoho blízkého, snad dokáže porozumět tomu pocitu. Dětinsky si přejeme, aby se vrátili a jsme pro to ochotní udělat cokoliv. Oni se ale nevrátí… Srdce už netluče, oči nevidí, uši neslyší a nám zbývá jediné- vyrovnat se s tím… Neříkám zapomenout, protože nikdo, kdo položil život za to, aby jeho přítel mohl dál dýchat, si nezaslouží padnout v zapomnění…
Od jeho hrdinské smrti sem chodím každý den a povídám si s ním. Vím, že mě nemůže slyšet a odpovědět mi, ale stejně mu budu děkovat za každou sekundu, kterou díky němu dál prožívám. Největší smutek už dávno odpadl a dnes se už dokážu zasmát při vzpomínce na dny, kdy se se mnou snažil soupeřit… Když jsem se mu posmíval za to, že z jeho očí stéká slza…
Přeji si, abych jednoho dne zemřel stejně hrdinsky, jako Obito. Doufám, že se s ním potom setkám. On se zeptá: „Jak se daří mému starému oku, Kakashi?“. Já mu pobaveně odpovím: „Dobře, Obito, dobře. Je to moc dobré oko…“
Je to slabý, hlavně ten název. V těhle hodinách mi to už moc nemyslí...
slabý? slabý? ty mě chceš naštvat tohle... krásně je v tom vidět jak píšeš. pokud existuje opak abstrakce (jo, existuje, jenom si nevzpomenu jak se jmenuje ) tak to seš ty. všechno řekneš krásný, jemným a hlavně přímým způsobem. a to se jen tak nevidí. máš dokonale čistý styl psaní, který se tolik odráží v tvých FFkách. je přímo stvořen k psaní parodií, kde se výstižný humor ocení... já taková nejsem a proto tě obdivuju. já... ehm, pokud dokážu něco napsat tak to přímě neni... nebo je, ale ani zdaleka tak krásné jak to píšeš ty... tohle je krásná, čistá práce podtvrzující tvůj talent
2 roky... já už tu jsem 2 roky právě dnes 17. srpna 2010 :)
Todle bylo nádherně napsaný. Nejspíš jsem divná, ale mě připadalo, že stojím s ním vedle toho pomníku. Že slyšim jeho hlas, jak mi to všechno říká. Jo, nejspíš jsem divná, ale mě se to takhle líbí.
http://www.zkouknito.cz/video_59020_hymna-yaoi-fanynek Aneb milujeme yaoi =3
TWINCEST FÜR IMMER!!!
no.....nemam slov krasa.....
DJ.OZURA & MC.ELIZABETH = ZURA RAP!
Yaru nara ima shika ne - ZURA !!!
Yaru nara ima shika ne - ZURA !!!
Joy ga Joui !!!
Joy ga Joui !!!
Tak to je... nádherné. Opravdu moc.
Krásné (nepočuješ do odo mňa nejako často?) Áno počuješ, lebo si ani nič iné ako úžasné a dokonalé počuť nezaslúžiš...
ja brečim jak želva(sem divna ale nestydim se za to ) to je nadhernyyyy fakt ti tleskam pac ja sem na breceni celkem tuha ale tohle je važně něco!!!
Yuumei - více spoluautorská FF xD určo se mrkněte ;-)
Dedík a POMELO!! Joj, POMELO!!! Boží obrázek našeho spolku xD
Pomelo, to je věc.
Kdo řek něci jinýho- je to kec.
Pomelo vládne světu,
řekně jen tu jednu větu:
Pomelo je náš král
každý se ho vždycky bál!!
Aneb POMELO vždy výtězí
Nebýt Natush(té HLAVNĚ!! xD), tuším že Michi(nebo to byla Miya?? xD) slovenskýho prezidenta a dalších blbostí, pomelo by skončilo na ulici... teď je z něj náš BŮŮŮŮH xD
Tisíckrát opakované téma. Ale Haruko se dívá jinak, vidí tam jedno místečko, kterého si nikdo zatím nevšimnul, trošku ho pootočí a vida - už sa zase třpytí úplně jinak, než předtím.
Je to nádherny !
Když mě rozbrečel Kakashi Gaiden, pomyslela jsem si, že jsem nějaká divná... Jo, teď vím jistě, že jsem, protože mě rozbrečelo i tohle... Ale já jsem ráda divná a ráda brečím, protože ty krásné smutné věci se tak hezky čtou.
~ Hello Kitty´s dead! Mashimaro rules the world!!!
~ Nejnovější FF: Orochimarův absolutní životopis - 04.08. 2014
~ Manga tým, při své práci sem tam hodí rým, hrdě čelí slovům kritickým, náš silný manga tým!
~ Hay a ShAnko *-*
~ luksusss avatar made by Drek´than ^^
~ Kapitola 577: Rozhodující bitva začíná dnes kachna! *Google translate*
~ "Vieš čo je pád? Nie keď si vtáčik zlomí krídelko. Nie je to ani vtedy, keď si zlomí nožičku. Je to vtedy, keď vidí pred sebou les plný príležitosti a vletí do tvrdého kmeňa." Laterie
Nettie- Díky ti
Minnie- Tvůj komentář mi udělal velkou radost. Nesmíš mě ale moc chválit, nebo se budu červenat
Saty- I ty brute? Díky za tvůj čas
Te to pekne a napadite Libi se mi to
Přesně, nechoď za náma s tím, že je to slabý. A ten název taky ne
Dobře dobře ... Abych pravdu řekla, myslím, že touhle FFcí jsi napsala víc, než těch pár řádků. Napsalas celý příběh, všechny city, budoucnost i minulost v jednom ... Napsalas hodně slov, z nichž každý mělo náboj, který z těch písmenek poskládá jedinečnou povídku ...
Tohle je jedno z nejkrásnějších překvapení dnešního dne. A mě se ta povídka líbí tak moc, že jsem se okamžitě stala jejím fanouškem ...
ostrov, odpovídám: ‚Telefonní seznam. Je v něm tolik postav! Mohl bych
vymýšlet nekonečné množství příběhů.‘“
U. Eco
Nechoď na mě s tím, že je to slabé... to nikdy, Haruko. Je to nádhera.
Děkuju vám moc (ne, ještě víc). Jsem moc ráda, že to někdo čte
Vím, chvilku jsem měla pocit, že psaní zabalím. Nemůžu si ale pomoc, když přijde můza (přestože občas bývá kulhavá, plešatá, nebo jinak znetvořená). Ještě jednou díky.
Kakashiiii .... kéž by se s Obitem ještě jednou setkal .... (v živém světě-nemožné) je to mocik krásné a dojemné a konec mě i pobavil a vyjádření pocitů jako bych to cítila za něj píšeš geniálně Hime-sama
A to jsi vyhrožovala s tím že skončíš...wow Haruko, ty prostě nezklameš...takové smutné, ale ten konec byl milý...jednou se potkají...fakt krásná povídka, o Kakashim jich neni moc...
“A clear conscience is usually the sign of a bad memory.”
Tohle je moc krásné. Takové, jako bych opravdu byla vedle Kakashiho a prožívala to co on. Prostě překrásné.
Dělej cokoliv, ale dělej to s úsměvem, protože bez toho to prostě nejde.
tohle je tak smutné, moc hezky napsané, kdybych neuměla psát po slepu, trvalo by mi asi další půl hodinu, než bych napsala tenhle komentář. Nemůžu do teď pochopit, jak to, že bereš pořád tak úžasné, originální nápady. Zpověď Kakashiho. moc pěkné. Vážně moc...
Myslí, myslí ti to dobre, veľmi dobre, Haruko....
Krásna poviedka, možno že mu to raz Obito povie...
Autori poviedok čítajte Pravidlá FF!!
Inak vaše poviedky skončia na našom externom blogu ^^
A takisto čítajte aj Důležitá sdělení pro spisovatele a čtenáře FanFiction!!!
Ak si nie ste istí písaním, nájdite si nejakú betu - Inzertní FF nástěnka.
----
Čiarka, taká maličkosť, ale dokáže úplne zmeniť význam vety.
Nezabúdajte na to.