Návrat do Konohy 5 let uplynulo 18. část

Tak je tu další dílek, bohužel se mi nedostávalo nápadů tak je takovej nudnej, ale v příštím se pokusím to trochu oživit nějakou akcí, hezké čtení ;)

Naruto si to pomale štrádoval lesem, ani nevěděl kam de a najednou narazil do stromu. Zvedl se ze země zamáčk si bouli na hlavě a opět se vydal na cestu. Nevědomky se vrátil až k jejich skrýši a tak se šel aspoň umýt do jezírka. Chvilku tam tak hleděl na svoji podobiznu ve vodě. Hodil do vody kámen a podobizna se proměnila v několik menších vlnek na hladině. Sedl si a sledoval jak Asui trénovala. Cítil z ní chakru.
Takže už ji dokáže nahromadit?
Řekl si Naruto napůl překvapeným tónem jen tak v někde v hlavě a dál pozoroval Asui jak se soustředí. Netrvalo dlouho a Asui si všimla jeho zkoumavého pohledu. Nemohla na ten pohled přestat myslet. Nedokázala se už soustředit na svoji chakru a tak si řekla že toho na chvíli nechá. Jen tam tak stála a čekala co se bude dít.
Po chvíli se Naruto zvedl ze země. Přišel k ní a odhodlaně jí řekl.
„Jmenuji se Naruto Uzumaki ne Minato.“
A zase se odebral někam do hlouby lesa. Asui chvíli přemýšlela co to pro ni vůbec znamená že zná jeho pravé jméno. Ani o něm v životě neslyšela. Mávla nad tím rukou a dala se opět do soustředění chakry. Naruto mezitím opět chodil lesem a sbíral ze země různé větvičky na oheň. Jen tam tak bloudil a sem tam se ohl. Byl příliš nezaujatý aby si čehokoliv všiml. Vůbec nic nevnímal. Myslel na ni a na to co bude až se vrátí, jestli se vůbec vrátí. A co se mezi tím děje. Možná už ho nemiluje. Možná už na něj zapomněla. Možná že už má někoho jiného a je s ním šťastná...
Naruto posmutněl a opět se vydal sbírat větvičky. Když už jich měl plnou náruč, vydal se zpět k jejich úkrytu. Pomalu míjel Asui a ani si jí nevšímal. Kráčel dál ke kamení shluklém do kruhu a uvnitř kruhu byl popel. Popel z každého kousku stromu který už zde spálily, aby je mělo co v noci hřát. Složil dříví vedle ohniště a opět pomalu zamířil do lesa. Nějakou dobu jen tak bezhlavě bloudil a poflakoval se po lese když konečně narazil na to co hledal.
Uprostřed mítinky stál mladý srnec. Naruto vytáhl kunai, zamířil srnci na srdce aby mu způsobil co nejmenší bolest a hodil. Svůj cíl strefil přesně, srnec se skácel k zemi a nehybně ležel uprostřed louky. Po srsti mu stékala temně rudá a horká krev, která se mu vylévala z bodné rány. Naruto to pozoroval jak se řine ta temně rudá tekutina ze srncova srdce. Opět na ni pomyslel. Nedalo mu to pokoj, neustále na ni musel myslet, ale nejvíce ho trápilo že teď nemůže být s ní. A ona ani neví že žije.
Popadl srnce za nohy, přehodil si ho přes ramena a vydal se opět k úkrytu. Došel až k ohni. Srnce položil na zem a z několika silnějších větví vyrobil větší improvizační gryl. Popadl do ruky kunai a srnci rozpáral břicho jako zkušenej řezník. Vnitřnosti vyndal a srnce nabodl na gryl. Popadl vnitřnosti a odešel je hodit co nejdále od skrýše, aby se k nim nepřibližovala zvěř.
Opět se vrátil k ohništi. Naskládal pár větví na ohniště a pomocí Katon: Firebal no jutsu je podpálil. Pohlédl na Asui která teď kopala do kmene stromu jak jí jen síly stačil. Už měla silné údery. S Každým kopem odletělo několik třísek a kmen o něco ubil.
Naruto jen tak seděl a točil se srncem nad ohněm aby se nepřipálil. Ono to netrvá pět minut přece je to jen trochu víc masa, ale co Naruto měl hlad jako vlk a tak se nebál že srnce společně s Asui nesní. Asui už přestala trénovat a sedla si vedle Naruta který ji nevnímal a točil se srncem. Myslel na ni, ale už ani nedoufal že ona myslí na něho. Byl si skoro stoprocentně jistý že už na něj nemyslí a tak se zklamaně probral ze svých myšlenek a konečně si všimnul Asui která se zahřívala u plápolajícího ohně. Nic neříkaly. Pouze mlčky seděli a sledovali mihotavé jiskry a srnce na grylu. Asui se podívala na Naruto a počkala až jí pohled opětuje, potě promluvila.
„Řekni mi něco o tvé minulosti Naruto, nikdy si mi o ní nevyprávěl.“
Podložila si bradu oběma rukama a usmála se na Naruta. Naruto přemýšlel zda jí má něco říci a nebo ne, ale nakonec se rozhodl že tak učiní a řekne jí o sobě celou pravdu.
„Když mi bylo 12 stal sem se ninjou poté co jsem absolovoval ninja akademii v mojí rodné vesnici jménem Konoha. Byl jsem přiřazen do týmu s Haruno Sakurou, dívkou která se mi strašně líbila, Hatake Kakashim, to byl náš sensei, nikdy nechodil v čas a pořád dokola četl jednu a tu samou knížku Icha Icha Paradise a nakonec Uchiha Sasuke. Vždycky jsem ho nenáviděl, byl vždycky ve všem nejlepší, holky mu padali k nohám a mě se neustále vysmíval do tváře. Postupem času sme se sblížily, začali jsme spolu soupeřit. Zažili jsme i krásné okamžiky, avšak nikdo z nás nedával nijak najevo svoji radost či smutek. Byly jsme téměř jako bratři. Jednoho dne se však Sasuke vydal hledat toho hada Orochimara! Chtěl jsem mu v tom zabránit, ale nedokázal jsem to. Byl jsem moc slabí, neustále jsem si to dával za vinu a nakonec sem odešel trénovat s legendárním sanninem Jiraiyou. Po třech letech jsem se vrátil do své vesnice a znovu se snažil Sasukeho přivést zpět do vesnice, ale opět se mi to nezdařilo. Nakonec jsem byl vyslán na samostatnou misi na které jsem ztrávil téměř pět let. Cestoval jsem po různých zemích a poznával svět. Pak jsem se vrátil a zjistil že se Sasuke také vrátil, byl jsem tak šťastný, zase sme byli spolu celý tým jako kdysi, ale pak zaútočil na vesnici Itachi Uchiha a Kisame z Akatsuki. Podařilo se je porazit a vesnice opět žije v míru.“
Asui ho po celou dobu napjatě poslouchala, ale na konci vyprávění se trochu zarazila.
„A jak ses tu objevil?“
Naruto trochu uhnul pohledem a radši se odmlčel. Asui toto gesto pochopila a tak se radši už na nic nevyptávala.
Naruto sundal z rožně srnce, naporcoval jej a dal se společně s Asui do jídla. Oba jedli a nic neříkali. Jenom Asui sem tam pošilhávala po Narutovi který se do srnce zakusoval jako kdyby ho někdo nutil. Nechápala co se stalo, ale nechala to plavat a sama se opět pustila do jídla.
Naruto dojedl, kosti hodil do ohně a šel se umýt do jezírka. Klekl si na okraj a zahleděl se do vody. Opět na ni myslel, tyto myšlenky ho trápily už od doby co se znovu „narodil“.
Asui již také dojedla a šla k jezírku si umýt mastnotu. Všimla si opět toho Narutova nepřítomně smutného pohledu a tak se radši sehla opláchla a šla do jeskyně. Naruto se po chvíli opět probral, opláchl se a také zamířil do jeskyně za Asui. Sedl si na turka a přemýšlel o svém úkolu a co musel všechno prožít.

Další díl bude brzy, pište komentíky prosím :)