3. Kniha: 5 Díl - Starý známý

Tai proletěl bránou a Katara s Daisakem mu byli v patách.
„Počkej!!! Co když to jsou nepřátele?? Co pak chceš dělat?? Sejmout je??!!“ řekl mu rozčíleně Daisaku, když ho s Katarou dohnali.
„Jasně že ne!! Ale nemůžu tu jen tak stát!!“ odvětil zadýchaně Tai a pokračoval po cestě z Konohy až k místu, odkud slyšeli tu explozi.
Za chvíli odbočili z cesty do lesa a hnali se mezi stromy stále kupředu.
Ohlíželi se a snažili se být co nejvíc potichu.
Po chvilce sebou Tai najednou trhl a rychle se zastavil a přimáčkl zády ke stromu vedle něj.
Daisaku s Katarou následovali jeho příkladu a zadívali se na palouk před nimi.
„Ale to je-.“ Špitla překvapeně Katara.
Tai vyvalil oči.
„Sensei Jaden!!!“ řekl Daisaku a zadíval se na postavu co stála naproti jejich mistrovi.
Byl to nějaký hnědovlasý muž v černém ninjovském oblečení a neobvyklou sečnou zbraní v ruce.
„Co je to za týpka??“ špitl potichu Tai k Daisakovi.
„Jak to mam vědět??!!“ odsekl mu Daisaku.

Jaden se pousmál a kmitl pohledem doleva.
„Á, studenti přišli.“
Muž naproti jemu se také pousmál a mrkl k místu, kde se tiskli ti tři ke stromům.
Trojice při zaslechnutí jejich zmínění ztuhla.
„A vida. To jsi dostal zrovna tuhle kombinaci?“ pousmál se bojovně a podíval se na Jadena.
„No jo. Řekl bych, že to tak Naruto rozdělil naschvál, ale jsou to dobrý tým.“ Řekl Jaden.
„Ale tohle dokončíme, ne?“ pousmál se rozhodně muž s dvojitou Katanou v ruce a připravil se k boji.
„Samozřejmě!!“ řekl stejně Jaden.
„Oni chvilku počkají.“
Hnědovlasý muž před sebe napřáhl svou Katanu a její čepele se proměnili v blesky.
Jaden švihl rukama, ve kterých držel své dvě dýky, do stran a podél jejich čepelí se rozeběhla větrná vlna, která nalevo a napravo vyryla do země hlubokou, ale úzkou brázdu.
„Bleskové ostří!!“
„Větrné čepele!!!“ zvolali a zmizeli.
Trojice se zatvářila zaskočeně.
Najednou se oba objevili před sebou, vysoko ve vzduchu a střeli se zbraněmi.
Od nich se rozehnala tlaková vlna.
Tým 1 se přimáčkl ke stromům, za kterými byl každý z nich ukrytý a vlna se prohnala lesem obrovskou silou.
Stromy se ohýbaly, div nepraskly. Kolem létalo listí a hlína.

Ve vzduchu, kde se ti dva přetlačovali, sršeli blesky a šlehal vítr.
Na konec se od sebe oba odrazili a doskočili na zem.
„To nebylo špatný.“ Řekl Jaden.
„Ty taky ne.“ odvětil stejně ten muž.
Jaden si přehmátl na rukojetích dýk tak, aby držel jejich čepel mezi prostředníčkem a prsteníčkem a zmizel.
Muž pohotově vrazil katanu za sebe a od ní odlétli jiskry, jak se po její čepeli svezly čepele Jadenových dýk, když se objevil za ním.

„Sakra!! Já je vůbec nestíhám sledovat!!“ řekl ohromeně Tai a kmital hlavou sem a tam, aby zachytil alespoň jeden pohyb.
Daisaku už měl zapnutý Byakugan, ale měl křečovitě zatnuté zuby a kmital hlavou stejně jako Tai.
„O co se vy dva snažíte? Stejně nic neuvidíte. Ti dva jsou úplně jiná liga, o které se nám ani nesnilo.“ Řekla v klidu Katara, která seděla opřená zády ke kmenu a smířená s čekáním.

Jaden se odrazil dýkami od katany a odskočil o kus dál.
Muž sebou rychle trhl a vrhl se do protiútoku.
Roztočil svou katanu nad hlavou, po jejíž čepeli se opět proběhli blesky a švihl s ní prudce po Jadenovy.
Jaden proti jeho útoku vrazil svoje dvě dýky, ze kterých při švihnutí vyletěla ostrá větrná čepel a pokácela většinu stromů, napravo v dosahu.
Jaden jednou dýkou povolil tlak na jednu z čepelí sokovy katany a bodl s ní mužovi po břichu.
Muž hýbl lehce katanou a dal Jadenově dýce do cesty její druhou čepel, která směřovala k zemi.
Dýka prudce a tvrdě narazila do čepele katany a z obou čepelí vyšlehly blesky a vítr, které se rozeběhly opět po okolí.
Vypadalo to jako souboj živlů.

„…Pání…“ řekl potichu Tai, zírající na ty dva skoro v posvátné úctě. Teď je viděl, protože se nehýbali.

„Vypadá to dost vyrovnaně, nemyslíš?“ řekl zpocený Jaden.
„Možná.“ Řekl stejně muž.
Oba se od sebe opět odrazili a postavili se proti sobě.
Jaden zkřížil ruce s dýkami přes prsa a zvedl je nad hlavu. Kolem něj se strhl velice silný vítr a začal drtit zem pod Jadenem.
Muž nelenil a napřáhl se se svojí katanou za záda.
Blesky na jejích čepelích silně zesílily a se stejnou silou, jako Jadenovy dýky, drtili zem za mužem.
Jaden napřáhl své dýky ještě výš a prudce s nimi švihl k zemi.
„Sférická rána!!!!“ zařval a z čepelí dýk se rozehnala obrovská a ničivá větrná čepel, která drtila zem pod sebou, jakoby to bylo máslo.
Muž vrazil čepel katany před sebe.
„Poslední záblesk!!!!“ zvolal a z čepele katany vyrazil velice rychle dlouhý bleskový projektil a hnal se těsně nad zemí, kde blesky, co za ním sršeli jako ohon komety, měnili na prach vše, co s nimi přišlo do styku.
Asi v půlce cesty se obě techniky střetli a palouk zalilo oslnivé světlo.

Katara vykřikla a zakryla si oči.
Daisaku s Taiem nevěřícně civěli na souboj, přikrčení za stromy.
Světlo zmizelo a nahradila ho pro změnu ohlušující exploze.
Trojici málem odfoukla tlaková vlna, která se prohnala lesem a hnala před sebou prach a kousky hlíny.
Ti tři se rozkoukali a zadívali se před sebe, ve snaze v prachovém mraku něco rozpoznat.
Když si prach trochu lehl, spatřili svého mistra a toho muže, jak stojí stále na těch samých místech. Akorát, že místo palouku před nimi zela pustá poušť a to samé za nimi, takže stály na protáhlých koncích travnatých ostrůvků.
Ti tři nebyli schopni slova a jenom ty dva sledovali s otevřenými pusami.
Jaden s tím hnědovlasým mužem trochu unaveně dýchali.
Jaden se pousmál a utřel si pot na čele.
„Gratuluji! Po 5 letech sem se zapotil!“
„Jenom? Já se nepotim od narození.“ Odvětil vesele muž.
Jaden zasmál a zasunul svoje dýky do pouzder za zády.
„Necháme to na remíze a někdy, až budu mít chuť, to brát vážně, tak dáme odvetu, platí?“ pousmál se Jaden a vydal se zničenou zemí k jeho protivníkovy.
Muž se uchechtl, zandal si katanu do pouzdra na zádech a vykročil směrem k Jadenovy a trojici, sedící opodál za stromy.

Když k těm třem došli, chvíli pobaveně pozorovali jejich vyjevené výrazy.
„Vypadáte, jakoby jste se podívali do očí Medůzy.“ Zasmál se Jaden a sjel pohledem po každém z nich.
„…Kdo-kdo-kdo to je?“ vykoktal ze sebe Tai a trochu roztřeseně zamrkal.
„Tohle? Tohle je ten přítel, které ho jsem šel pozdravit. A pozdrav mezi námi dvěma je souboj!“ řekl Jaden a bojovně se pousmál.
Muž přešel trochu blíž k trojici, která se trochu vystrašeně prohnula na rukách do zadu, jelikož všichni seděli na zemi.
Sehnul se ke Kataře, vzal jí za ruku a vtiskl jí na hřbet dlaně jemný polibek.
„Těší mě slečno, Hiro Sakashima.“ Představil se Hiro a zadíval se Kataře hluboce do očí.
Katara na něj překvapeně a vyjeveně zírala, nejdřív zrudla a pak se jí zatmělo před očima a s ochromeným vzdechem sebou švihla v mdlobách na trávu.
„Hej!!! Co si to sakra dovolujete???!!!!“ vzpamatoval se Tai a zařval nasupěně na Hira.
„Gentlemanský pozdrav.“ Pousmál se Hiro a narovnal se.
„Teda, ty jsi taky pěkně vyrostl, mladej. Já si tě pamatuju, akorát, když si běhal vedle Nami za ruku.“ Usmál se na Taie Hiro.
„Počkat…!! Já vás asi znám…..“ Zamyslel se Tai a začal si Hira zkoumavě prohlížet.
„…No jóó!!! Strejda Hiro!!! Už si vzpomínám!!!“ zaradoval se najednou Tai, vyskočil a objal Hira.
Hiro mu prohrábl vlasy a podíval se na Daisaka.
„Daisaku Hyuuga! Těší mě, že vás poznávám, Hiro-dono.“ Řekl Daisaku a zdvořile se uklonil.
(Kdyby ten titul byl špatně, tak mě klidně opravte!! )
„Mě taky chlapče.“ Řekl stejně zdvořile Hiro a mírně kývl hlavou.
„Ale za tu akci před chvílí ti zase já začnu říkat pedofil!!“ naklonil se k Hirovy Jaden a potichu šeptl.
„…Zkus a začnu naše pozdravy brát OPRAVDU vážně!!“ odvětil mu stejně Hiro.
Jaden se zatvářil sklesle a povzdechl si.

„Tak, je čas vyrazit.“ Založil si ruce v bok Jaden a podíval se na svůj tým a na Kataru, která ležela o kousek dál na trávě.
„Vidíš, co jsi mi způsobil za časové zdržení?!“ podíval se vyčítavě Jaden na Hira.
Hiro se jenom pousmál a pokrčil rameny.
„Kataro…! Prober se!“ naklonil se k ní Tai a trochu ji pleskl po tváři.
Katara zamrkala a najednou se vytřeštěně posadila. Začala se zmateně rozhlížet po přítomných, až se zastavila na Hirovy.
Chvíli se na něj dívala a pak sebou zase švihla do trávy.
Skupina se zatvářila sklesle.
„No nic. Budu jí muset chvilku nést.“ Řekl Jaden, přešel ke Kataře a vzal jí do náruče.
„Jdete na misi?“ zeptal se Hiro.
„Nějaký ,,problém“ na jihovýchodních hranicích…“ řekl Jaden a trochu nepatrně mrkl okem.
„…Jistě…“ řekl Hiro zamyšleně.
„Dobře. Už vás nebudu déle zdržovat. Přeji úspěch!“ rozloučil se a vydal se k hlavní bráně Konohy.
„Nashledanou, Hiro-dono!“ řekl Daisaku.
„Čau strejdo!!“ zavolal Tai za Hirem, který se při zaslechnutí ,,strejdy“ trochu zasekl.
Tým 1 vyrazil.