Výměna KAGE IV.

Čtvrtý díl je tu.. Byla tu žádost o další pohádkovou postavičku – Shreka. Uvidíme , co se dá dělat, možná i zlobr později bude...

Byla brzká ranní hodinka, když Kakashi začal budit své tři svěřence, Narutovi věnoval zvláštní péči (jako obvykle, když s ním třásl, jakoby z něj chtěl vymlátil datum dalšího vydání Jiraiyovy nejnovější knihy). V
šechny tři překvapilo, jak blonďák hbitě vyskočil, bez dalšího ,,ještě pět minut“ a koukali na něj jak Kiba na Akamarovu největší hromádku, kterou zvládl vytvořit při posledním venčení v parku.
,,He? Co je? To musí být tím Saiovým tancem, cítím se vážně skvěle. Pojďme už najít ty hlavní záporáky týhle povídky“ navrhoval zapáleně Naruto.
K jeho velkému překvapení s ním všichni souhlasili, hodili do sebe rychlou snídku a vydali se na cestu. Uběhly další tři hodiny rychlé chůze hustým lesem (Sakura musela Narutovi vytáhnout dvě klíšťata – nechtějte vědět, kde je měl, ale růžovláska na to nejspíš jen tak nezapomene) a byli na místě.
Před nimi se objevil třicet metrů dlouhý, pevný dřevěný most, došli až k němu, aby se podívali, co je pod ním.
Most spojoval dvaadvacet metrů hlubokou průrvu, kterou protýkala nejdivočejší řeka Listové země.
,,Tak jo, kdo má tu C4? Udělejme to co nejrychleji, mám takový divný pocit,“ popohnala je Sakura.
Naruto začal vytahovat dva malé balíčky z batohu a zachytil její i Saiův vyděšený pohled. Oba se nesouhlasně otočili na svého senseie, který jen pokrčil rameny: ,,Co zase? Nikdo jiný nemá uzavřenou životní pojistku i pro případ nehody, i na misi musíme přemýšlet ekonomicky. Hokage ho nechala pojistit před nedávnem, nezapomněli jste snad na fakt, že po něm jdou Akatsuki?“
Sai vytáhl své malování (ne, opravdu se nemaluje – mám na mysli štětec a prázdný svitek), načrtl pár holubů, oživil je a poslal na okružní obhlídku okolo mostu.
Poté, co se ujistili, že jim na mostě nic nehrozí, vydali se do jeho středu umístit výbušninu. Sai rozdával ostatním pokyny, ostatně v ROOTU se naučil pyrotechniky, tak si to mohl dovolit. Ještě stačilo aktivovat dálkový ovladač, schovat se a mohlo to bývalo vyjít, kdyby se na scéně neobjevily čtyři nezvané osoby, jenž je až doposud pozorovaly z dobře maskované skrýše.

Byli to tři mohutní ninjové zahalení v černých kápích a ten čtvrtý měl na sobě jakési šaty v hipi stylu a afro účes. Všichni na sobě měli čelenku se znakem Sopečné vesnice.
,,Polož ten ovladač, mladej, a možná zemřeš bezbolestně,“ řekl Afro a než stačil kdokoli cokoli udělat, ocitl se jeden z jeho kumpánů těsně za Narutem a vyrazil mu ovládání z rukou. Cože? Kdy to…? Jsou tak rychlí, pomyslel si Naru a otočil se. Poslední, co viděl, než se proletěl půl kilometru vzduchem a následně srazil jeden dost silný strom, bylo, jak dálkový ovladač od C4 spadl přes okraj útesu do řeky.
Začal se těžce zvedat na nohy a všiml si, že i ostatní mají svého protivníka.
Sakura si zrovna se svým mohutný protivníkem vyměnila spršku kunaiů, oba se jim ladně vyhnuli, přitom se neznámému svezla kápě z hlavy a odhalila zahnutý nos a tři oči.
Se Saiem bojoval muž se zvláštní kosou a na Kakashiho zbyl týpek – Afro.
,,Hej, to už jsi takový stařík nebo to je přírodní šedivá na tvých vlasech?“ chtěl vědět hipík, ale hnedka zmlknul, jak uviděl sharingan.
Naruto neváhal, nasraně přivřel oči a vytvořil devět klonů, kteří se okamžitě vrhly na nepřítele, ten se však ani nezadýchal a lehce je rozprášil. Dobře, zkusíme něco tvrdšího. Udělal masivní klonové jutsu a pustil se do něho znovu.

V PÍSKOVÉ
Tahle vesnice je opravdu depresivní, všude jen písek, písek a písek a šňůry na prádlo. Něco tomu chybí, ale co… hm, už to mám, přemýšlela Tsunade na procházce po Pískové, osvícená geniálním nápadem mazala do kanclu, aby mohla vydat potřebné rozkazy.
,,Hned zítra se do toho pustíme,“ ujistila přivolané hokage.
Druhý den se vzbudila a obzvlášť potěšeně si vzpomněla na dnešní úkol. Po ranní hygieně zasedla za stůl v kage místnosti, nechala si zavolat objednané malíře a Kankura, aby na ně dohlédl.
,,Tak jo, protože teď tady velím já, rozhodla jsem, že je ideální čas pro vymalování vesnice. Je to jasný, tahle jednostranná barva už vám vlezla na mozek a pak vymýšlíte různý šílenosti a napadáte spřátelené vesnice, trochu světlejších barev vám rozhodně prospěje. Pusťte se do toho, každá budova ať má jinou barvu a tou oranžovou nešetřete,“ organizovala malíře Tsunade a nevšímala si Kankura, kterému lezly oči z důlku a začínal pomalu modrat z představy tolika barev.
Tohle je mnohem lepší, pomyslela si Pátá večer, když procházela kolem světle fialové nemocnice a zamířila do zelené hospůdky, jež nechala otevřít předevčírem.

U MOSTU
Kakashi se vyhnul hejnu letících shurikenů pomocí nahrazení a zpod země chytl Afra za nohu, byl to ale jen klon, opravdový se objevil o kus dál a už začal dělat pečetě, o chvilku později na jounina odplivl pár hořících koulí. Kakashi použil vodní element, vytvořil vodní draky a poslal je proti ohni, myslíc si rozhodně neprohraju s chlápkem s takovýhlema vlasama.
Dívčí výkřik, který zaslechl okamžik na to, ho připravil o všechnu barvu ve tváři.