Kakashiho úchylka 6

Pomalu jsme se plížili k domu a chystali se na přepadení. Nejdřív jdeme pomalu, potom rychleji, rychleji, rychleji a běžime! Zastavíme se až u jejích dveří.
"Na 3 je vyrazíme." Říká Sakura.
"Hmmm..."
"Raz...dva...-"
"Stop!" Vykřiknu.
"Měli by sme mít nějakou masku." Řeknu a nasadím geniální úsměv.
"Hmmm... pravda...co takhle...-"
"Ne! Ne! Ani to neskoušej!!!" Snažím se odporavat, ale marně...
"Moje ponžky!!! Moje nádherný nový černý ponožky!!!" Vzdychám.
"Jinak to nešlo. A nekňuč." Vyhrkne na mě Sakura.
Tak znovu. Raz...dva...tříííííííí!!!!!!!!!!" Vykřikne a společně vyrazíme dveře.
"Teď musíme najít Akno!" Řekně Sakura. Běžíme nahoru po schodech a nahoře už na nás čeká Anko.
"Kdo jste?! A co tu chcete?" Řekne udiveně.
"To se každou chvíli dozvíš!" Vykřiknu.
"Na ni!" Řekne Sakura. Začne velký boj a nečekaně... prohrajeme...
"Tak se podíváme kdo jste!" Řekne s úspěchem Anko a sundá nám masky.
"Naruto! Sakuro!!! Co vy tady?" Řekne s údivem.
"No... mi... chtěli jsme s vyzkoušet jak jsme silní!!!" Řekne lhářsky Sakura.
"Aha... Chcete vědět co je mezi Kakashim a mnou?" Jak to mohla vědět?! Skrývali jsme se tak dobře! třeba umí číst myšlenky!!! Nebo... neboo... je vědma!!! Ano!!! Je vědma!!!
"Správně..." Řekne Sakura.
"Chtěli bychom to vědět." Dodá.
"No... my spolu... no už docela dlouho... no... chodíme!" Řekla a bylo na ní vidět že by jí bylo líp kdybychom nedávali daalší otazky.
"No... dobře." Řekne Sakura.
"Už půjdem Naruto, jo?"
"J...jo."
"Tak zatím Anko!" Rozloučíme se a jdeme domů.
Večer když usínám mi sice furt nejde do hlavi jak se mohli dát dohromady mistr Kakashi a Anko, ale co. Prostě to tak je. A myslim, že timhle aji končí tahle povídka. Záhada vyřešena! Na všechno házejme ženskou!