Ten pravý 04

„Jak jsem ti říkal. Vůbec jsem s ní nespal jenom jsem to narafičil. To dítě je jeho. Teď si, ale Sakuru musím vzít dřív něž se to narodí. Co kdyby to mělo jeho modré oči.“ Řekl Sasuke jak Naruto poznal jeho hlas. Sasuke se začal smát jak blázen. (umíte si to představit, že?)
„Ale jak si to narafičil?“ zeptal se ho neznámý muž.
„Byla opilá po mejdanu s holkama, já jí chtěl doprovodil domů, ale tam jsme nedošli.Tak jsem jí vzal k sobě a podal jsem jí místo prášků na bolest hlavy prášky na spaní. Potom jsem jí dal do postele a pouze svlíknul. Ráno se chudinka se zděšením probudila. Dál už to znáš.“ Řekl mu s klidným hlasem a začal se nehorázně smát.
„Aha!“ odpověděl neznámý.

Tohle Narutovi stačilo. Musel to svatbu překazit, vždyť on bude mít dítě!
‚Dítě! Já budu TÁTA!‘ byl štěstím bez sebe. Běžel k tomu krámku, kde před chvílí byla Sakura, ale tam už nebyla.
‚Sakra‘ pomyslel si.
„Naruto“ řekl mu někdo za zády.
„Jé ahoj Neji.“ Odpověděl mu.
„Co tu děláš?“
„Hledám Sakuru. Teď tu byla. Neviděl si jí?“
„Jistě, ale pochybuji, že ona hledá tebe.“
„Hm…no jo…“ na nic se nezmohl. Vzpomněl si jak jí zavřel před nosem, byl na ní opravdu hnusný.
„Co se stalo, Naruto?“ zeptal se ho Neji.
„Ona si ho nesmí vzít! Je to hajzl! To dítě je moje!“ vychrlil ze sebe.
Neji na něj koukal a nevěřil svým uším.
„Naruto, vždyť sám si říkal, že není tvoje“ mluvil s ním jako s bláznem.

Ani se mu to nesnažil vysvětlit to co právě vyslechl a mířil si to dál po ulicích Konohy. V každé další ulici se zastavil a hledal jestli by jí neuviděl. Nakonec skákal po střechách,ale Sakura Nikde nebyla.
‚Kde je? Ach Sakuro, kde jenom jsi?‘ říkal si Naruto.

Po další hodině už věděl, kde nejspíš bude. Bylo to jediné místo kam se ještě nepodíval.
‚Mohlo mě to napadnout už dřív, ten strom‘
Chodila k němu pokaždé, když chtěla přemýšlet. Podle Tsunade tam byla až moc často.
Říkala to Narutovi, když jednou přišel z mise. Měla o ní starost a Naruto jí neposlouchal.

Doskákal na mýtinu, kde byl strom a uviděl z dálky růžové vlasy jak si s nimi pohrává vítr.
Už se blížil ke stromu, ale zastavil se. Musel se nadechnout, chvíli koukal na její krásu. Přistoupil k ní…..
„S..Sakuro?“ zmohl se alespoň na její jméno. Otočila se a ukázala svůj vykulenej výraz, od té doby co se Naruto dozvěděl, že spolu údajně spali tak s ní nepromluvil.
„Naruto co tady děláš?“ chtěla vědět.
„Jsem idiot. IDIOT“ řekl a vykřikl Naruto, přiklekl k ní.
„Proč?“
„Nespala jsi s ním jenom to na tebe narafičil. To dítě je moje.“
„Já to nechápu.“
„Miluji tě“ nahnul se k ní a políbil. Nebránila se. Po chvíli se od sebe odtrhli. Naruto se podíval do jejích pistáciových očí a Sakura do jeho azurových. Jejich oči se protly.