Konoha krachuje 2

Takže druhý díl mé FF. Snad je přece jen lepší, než ten první. Ostatně posuďte sami. Pěkné čtení.

Tsunade chodí po Konoze a shání nějakou práci.
Tsunade: Už jsem prošla půlku vesnice a nikde mě nechtějí! Parchanti! Kdybych byla zpěvačka, vadilo by, že neumím zpívat? Jistě že ne! A musí účetní umět počítat? Taky ne!
Ale jim to z neznámého důvodu vadí. Tsss…
V tom jí padl zrak na vývěsku:
Hledáme kuchaře. Kdo má zájem, hlaste se u vedoucího.
Tsunade: Jo! Tam to zkusím!
Přišla ke dveřím od kanceláře vedoucího. Zaklepala (čímž vyhodila dveře z pantů).
Uvnitř ji čekal vedoucí (To je překvápko! To by nikoho nenapadlo, že tam bude zrovna vedoucí, že.)
Vedoucí: Copak byste si přála?
Tsunade: Sháním práci. A vy prý sháníte kuchaře. Oba něco sháníme. Sháníme, ale stále nenalézáme. Je to jako bloudit nekonečnou tmou. Nikdo vám nemůže pomoci. Jste sám. Navždy sám…
Vedoucí: Přestaňte mi tu filozofovat!
Tsunade: Promiňte, filozofování patří k mým koníčkům… Tak tedy dáte mi tu práci?
Vedoucí: S tak vyvinutými pr… ehm, pracovními ambicemi, je to jistě možné. Umíte vařit?
Tsunade: No… Jednou jsem vařila salát a jeden obědvající se dokonce nepozvracel…
Vedoucí: Výborně, takže jste přijata. Jo, a ještě něco - pozítří k nám přijede vzácný host, bude hodnotit naše jídlo. Doufám, že mu bude chutnat!
Tsunade: Jistě, velectěný Bořku.
Vedoucí: Nejmenuju se Bořek!
Tsunade: To je fuk…
A teď se podíváme za testovači hudby.
Kiba: *Se sluchátky na uších tancuje s Akamarem něco mezi hiphopem a kolo kolo mlýnský a řve u toho jak pominutej* I need a miracle!!
Shino: Nech toho, Kibo, i moucha má lepší hudební sluch.
Hinata: Ano, Kibo, nemusí tě slyšet i eskymáci na severním pólu.
Kiba: *Těžce uražen*
Akamaru: *Následuje příklad Kiby a uraženě vykoná svou potřebu do MUNŽPH (mega ultra nízkokalorické žrádýlko pro hmyzíky)*
Shino: Ne! Nejezte to!
Hmyzíci: Mňam! Dneska to chutná o moc líp!
Shino Nééééé!
Zatím co Shino bude řešit své problémy s Akamarem, my se podíváme, jak si vede tým 8.
Shikamaru leží v trávě v trávě a se sedmikráskou v puse bedlivě sleduje mraky.
Ino: Okamžitě vyndej tu sedmikrásku z pusy! Může to být jedovaté! A ty Choji nejez ty fialky, sbírala jsem je čtvrt hodiny! Copak jste přešli na květinovou dietu?
Choji: Promiň, ale došla mi svačina a mám hlad.
Ino: Cože?! Ty jsi snědl těch 74 a půl balíčků chipsů, který sis vzal s sebou?!
Shikamaru: Nediv se, už jsme tu pomalu dvě hodiny a Choji má velkou spotřebu…
Ino: To je tím, že se tu živí mými květinami a já je musím sbírat pořád znovu!
Choji:*Celou debatu okázale ignoroval* Jo a na obhajobu Shikiho sedmikrásky- tyhle kytky jsou prý velmi chutné a je z nich výborná omáčka!
Necháme Chojiho snít o vynálezu sedmikrásového barbecue (promiňte, jestli jsem to napsala špatně, nevěděla jsem, jak se to přesně píše) a zavítáme do kadeřnictví.
Každý z písečňáků má své vlastní kadeřnické křeslo. Temari z toho byla nadšená, vždycky sice chtěla být královnou všech větráků, větroňů a strašáků, ale taková kadeřnice taky není k zahození… A tato nová vedoucí kadeřnice právě dokončila své další dílo.
Temari: Tak jak se vám to líbí?
OBKN (oběť bláznivého kadeřnického (ne)umění): Vážně si myslíte, že čtyři objekty, které vy nazýváte culíky, trčící směrem od hlavy jsou tím pravým pro mě? Mně se to tedy zdá velmi nevkusné!
Temari: No dovolte! Už jsem takhle učesala 46 zákazníků, jedno štěně, dva zmutované křečky a vodníka a všem se to líbilo! A je to velmi vkusné, abyste věděla! Pokud nejste spokojená, trhněte si nohou. Další!
U Kankura:
Kankuro právě dokončil svoje veledílo-zákazník byl oholen do hola, kromě jednoho pečlivě nagelovaného vlasu, který se tyčil uprostřed holé hlavy jako Eiffelovka.
Kankuro: Tak, a teď by to chtělo nějaký, například fialový make-up na obličej.
OBKN: Vážně si myslíte, že je to dobrý nápad?
Kankuro: Jistě!
Pod dokončení Kanárova díla:
OBKN: Áááááááá! Co to je?! *Vyběhl ze salonu rychlostí eroplánu namalovaného na fialovo*
Kankuro: Počkejte! Zapomněl jste zaplatit!
U Gaary (který všechny překvapil svým talentem):
Gaara: Tak, a je to! Začíná mě to bavit!
Temari: Wow, Gaaro ty válíš! Nevěděla jsem, že ti to tak půjde.
OBKN: Půjde? Mám písek ve vlasech, v očích, v nose, v uších, ve výstřihu…prostě všude! Už sem nikdy nevkročím!
Gaara: *Trhá okvětní lístky z kytky* zabít, nezabít, zabít, nezabít, ZABÍT!
Temari: Hej ty nedoceněný umělče, pokud to uděláš, přijdeme o práci a Tsunade zabije nás!
Teď se podíváme, jak si vede tým 7 v Macdonaldu.
Vedoucí: Kde jste byli? Čekám tu už půl hodiny!
Sakura: Promiňte, ale Kakashi měl zpoždění. Zase.
Kakashi: Měli byste být rádi, že jsem vůbec dorazil. Ostatní týmy prý jsou úplně bez senseiů. Tedy kromě Gaie, samozřejmě. Ten nesmí nikde chybět.
Sakura: Stejně jste mohl přijít včas!
Vedoucí: Budete se tady dál vykecávat, nebo se konečně dáte do práce? Potřebuju si ještě něco zařídit.
Sakura: Jen jděte, už spěcháme, abychom prodali co nejvíc toho nezdravého, tučného a ultrakalorického jídla!
A tak se dali do práce- Sakura celý Macdonald vymalovala na růžovo (no fuj), Naruto vybalil svůj příruční obchod s ramenem s prohlášením, že hranolky a hamburgery teda rozhodně prodávat nebude, Kakashi vybalil svou nepostradatelnou knížku a Sasuke nasadil supermegacool pohled připraven sbalit nějaké pěkné zákaznice. Za chvilku se ve dveřích objevil první zákazník.
Sakura: Dobrý den. Copak byste si přál? Máme i speciální růžové hranolky!
Naruto: Neposlouchejte ji, je to růžovomaniak. Nedáte si radši ramen?
Zákazník: Co to je?
Naruto: Bezpochyby nejlepší pokrm na světě! Mám tu i nový, ještě
neotestovaný pomerančový ramen! Chcete být první, kdo ho ochutná?
Než stačil milý, nicnetušící zákazník něco říct, Naruto mu nacpal do pusy jeho pomerančový ramen.
Zákazník: To je výtečné! Přivedu rodinu, aby to ochutnala! Počkejte, hned jsem zpátky.
Sakura: Mé těžce vytvořené růžové hranolky, to ne, to ani náhodou, ale na ten Narutův ramen, na ten ho užije! Jsem těžce uražena! Sasuke, co s tím uděláš?
Ale Sasukemu byla Sakura přinejmenším ukradená. Právě totiž vstoupila rodina onoho zákazníka, do které patřila i zmalovaná blondýna s výrazem uhněte z cesty, královna přichází! Kromě ní tu byla ještě hnědovlasá paní (nejspíš manželka), kluk se zamhouřenýma očima, který vypadal, že nic nevidí a malá holčička, která vypadala opravdu roztomile.
Naruto(na holčičku): Avoj. Ti ši ale lostomijá! Něčeš lamen s bonbónťama?
Holčička: *Hryzla Naruta do prstu* Nešišlej na mě, ty žlutovlasá oranžová obludo připomínající kouli peří z kohouta!
Narutpo: Hej! Ty ničiteli malíčků nevinných hodných chlapečků!
Sakura: Ta holčička má ale slovní zásobu! Koule peří kohouta, to na tebe sedí, Naruto!
Naruto: *Uraženě hodí holčičce ramen pro nedůležité lidi a jde si po svých.*
Sasuke(na bloncku): Ahoj, jak se jmenuješ?
Bloncka: Linda, a ty? Tuším, že bezvýznamný červ, co se marně snaží někoho sbalit, nemám pravdu?
Sasuke(aniž by si uvědomil, co právě řekla): No, mně říkají velký mýval, ale ty mi říkej Sasuke.
Linda: Tak hele mývale bez mozku, dej mi mátovej ramen a jdi si obsluhovat někoho, kdo je stejně pitomej jako ty!
Naruto: To se ti moc nepovedlo, mývale!
Sasuke: Běž si po svejch koule peří, jo!
Sakura (na toho kluka, co tak divně mžoural): Čau! Nedal by sis růžový ramen?
Kluk: Zdá se mi to, nebo ta růžová cukrová vata právě promluvila?!
Sakura: Cukrová vata?
Otec kluka: To není cukrová vata, Ferdinande, to je paní prodavačka. Promiňte, špatně vidí a zapomněl si brýle.
Sakura: Ach tak. Takže, co si přeješ, Ferdinande?
Ferdinand: No, támhle ten černý bonbón nevypadá špatně…
Sakura: To není bonbón, to je brouk. Jsi si jistý, že je to opravdu to, co chceš?
Ferdinand: Áááááá! Brouk! Pomóóóóc! *vyřítil se z Macdonaldu*
Kakashi (na údajnou manželku): Dobrý den, copak byste chtěla?
Paní: No, chtěla bych nějaký sváteční ramen, víte, zítra přijede…Co to čtete?
Kakashi: Ale nic!
Paní: Mám pocit, že jsem to někde četla…Ach ano, ale tohle je druhý díl! Mohl byste mi ho půjčit?
Kakashi: Ale jistě! Jaký chcete? Mám nové i staré vydání, dárkově balení, s věnováním…
Naruto zrovna přemýšlel o novém názvu pro Macdonald (teď už spíš Ramendonald). Rozhodoval se mezi Ramen je náš bůh, Potřebuješ jen ramen, a Ramen je naše zlato.
V tom ho vyrušil Kakashiho horlivý popis 68. kapitoly. Chvíli ho zlostně vraždil pohledem a pak se zase vrátil k namáhání svého minimozečku.

KONEC DÍLU