GAARA

Kapitola první

Vysílená, ale stále s odhodláním, uniká zpěvná ninja pouští před ninji ze zvučné vesnice.
Je odpoledne, písek je rozpálený a slunce paří, jako kdyby mělo každou chvíli puknout a rozletět se na tisíc žhavých střípků. Ichi je už velice vysílena, „jestli nenarazím na nějakou vesnici nebo úkryt, tak tu zdechnu!“ pomyslí si zoufale. Slyší za sebou zvučné ninji a v uších ji píská jako po tornádu. „Nedá se tu ani pořádně běžet do pr…. Už mám oči plné písku. Jak to, že oni se pohybují, tak dobře!“ už je na dně, „tohle nedopadne dobře,“ říká si v duchu.
Najednou v dálce uvidí siluetu nějakého člověka, „ninja,“ zaraduje se, „doufám, že to není nikdo z těch zvučnejch blbců,“ už se k tomu člověku začíná přibližovat a poznává, že je to kluk. Má rudé vlasy, na zádech nějakou nádobu, ale hlavně má velice poutavé oči. Jak se tak koukala na toho kluka, zapomněla pohybovat nohama a spadla do toho rozpáleného písku. Rychle se zase vyhoupla na nohy, ale to už vedle ní stáli tři zvuční ninjové.
„No tak, no tak, snad sis nemyslela, že nám utečeš?“ řekl jeden z ninjů a usmál se ,čímž poodhrnul své bílé zuby.
„Kočičko, ty sis to fakt myslela? Jé to je roztomilí.“ Řekl druhý.
„Jo, a proto se teď připrav na smrt!“ usmála se vysoká černovlasá ninja.
„Takovýhle napudrovaný krávy, jako si ty, nesnáším, ty by se měli zabíjet už po porodu.“
„No jo, obyčejná závist,“ řekla vysílením a s poslední špetkou odvahy Ichi.
„Tohle si ke mně dovolovat nebudeš!“ rozhořčila se zvučná ninja, složila ruce k útoku a zamumlala: „ jutsu kurenai“, v tom se zvedl oblak chakry a letěl přímo na Ichi. Ta ale už znala útoky zvučných ninjů a lehla si rychle na rozpálenou zem a potichu zazpívala.
„blok for jutsu!“ Přičemž se postavila z písku malá stěna kterou pronikl zvuk jen lehce, ale to už byla Ichi pryč využila příležitosti a uháněla dál k nejbližší vesnici.
„Už sem velice slabá umřu tu už neuběhnu ani kilometr,“ pomyslela si a v tom omdlela. To už jí zase doháněli zvuční ninjové a ona to prostě nevydržela, nezvládla to, už měla málo chakry a nulovou šanci na poražení tří ninjů s téměř sto procentní energií.
„Někdy pochybuji o tvé inteligenci Kin. Máme ji zabít co nejdřív, a ty si s ní tady hraješ na kočku a myš. Akorát plýtváš chakrou!“
„ No, aby si neprasknul závistí, že sis s ní taky nemohl pohrát, Zaku.“ Odpověděla mu Kin-zvučná ninja.
„Už mě z vás dvou bolí hlava! Držte ty sví huby!“ odpověděl třetí člen zvučné skupiny, Dosu Kinuta. Byl z nich nejsilnější, takže oba dva hned zmlkli.
Ichi ležela v horkém písku a nevěděla o světě, když tu někdo přišel k její hlavě. Byl to Gaara z pouště.
„To je divné, zvuční ninjové mají přece na ochranné čelence jednu notu, ale tenhle ninja tam ty noty má dvě! Nejspíš to bude ninja ze zpěvné, ale to je malá vesnice a já myslel, že už dávno zanikla.“ Ale ninjové ze zvučné ho moc dlouho přemýšlet nenechali.
„Hej ty rudá hlavo! Vypadni, tu holku, nad kterou stojíš musíme zabít a když nás nas..eš, tak zabijem i tebe,“ řekl Zaku, ale jeho usměv se mu pomalu a jistě začal vytracovat.
„To je Gaara, Kazakage písečné vesnice, tak to sme v pytli,“ pomyslel si, polknul na prázdno a začal litovat toho, co před chvílí řekl a měl proč.
„Proč ji chcete zabít?“ zeptal se Gaara
„Asi proto, aby sem měl na co ptát,“ vyjekla na něj naštvaná Kin, které se rozpálené slunce vpíjelo nepříjemně do vlasů.
„Odejděte,“ řekl klidným hlasem Gaara. Zaku se nezmohl na slovo a už se chystal na ústup.
„A proč jako frajere.“ Zasmál se pohrdavě Dosu.
„Protože jinak vás zabiju,“ řekl Gaara ještě klidnějším hlasem než před tím.
„A to ti jako máme věřit? Furt tu plácáš blbosti, ale něco jako útok, to nehrozí, co.“ Řekl Dosu.
Gaara sepjal ruce a pomalu řekl: „Desert coffin,“( pouštní rakev) země se začala chvět a všichni tři zvuční ninjové jako na povel vyskočili do vzduchu. Zaku se snažil utéct, ale bylo to zbytečné, i když vyskočil jak nejvýše mohl, písek ho stejně dostihl a omotal se mu okolo celého těla. To samé se stalo i s dalšími dvěma ninji. A Gaara mluvil dál: „Desert graveyard,“ (pouštní pohřeb) písek začal tlačit na těla, které před chvilkou tak důkladně omotal, až je nakonec rozdrtil. Krev se rozpršela po okolí a po zvučných ninjech jako by se slehla zem ,jen červený písek připomínal, že se tu válčilo. Gaara vzal opatrně Ichi do náruče a nesl ji volným krokem do vesnice…..

POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ