Ten pravý 02

tak tady je pokráčo.... nwm jestli se mi to povedlo...mno

Ráno se Sakura probudila nahá vedle Sasukeho, který byl též nahý, ale stále spal. Vůbec na nic si nepamatovala.
‚Jak jsem se sem dostala? Co se stalo?‘ (no to co se stalo byla blbá otázka, že )
„NÉÉÉÉ“ zařvala, když si konečně uvědomila co se nejspíš přihodilo. Tím, že zařvala probudila Sasukeho, který udělal pohled ….proč-tak-ječíš?-aha….
„NÉÉÉÉ“ opět zařvala a to jí už Sasuke dal ruku před pusu, aby byla zticha, tím si ovšem moc nepomohl, protože ho kousla do dlaně.
„Buď už konečně zticha nebo všechny v okolí probudíš!“ řekl jí s klidem a ohmatával si dlaň po zákeřném kousnutí.
Nekřičela, koukala před sebe a hlavou se jí vířily myšlenky. Nejprve, že by mohla Sasukeho zabít. Podívala se na něj a udělala vraždící pohled a Sasuke uskočil. (pro jistotu )
‚Jak tohle řeknu Narutovi? On to určitě pochopí! Nic si nepamatuji! Ach proč?‘ ptala se sama sebe.
„Jak?“ zeptala se ho s výrazem jdu-se-zakopat-hodně-hluboko.
„Co jak?“ zeptal se jako největší idiot.
…….chvíli mlčeli, pak si Sakura uvědomila, že je stále nahá, rychle popadla věci a oblékla se.
„Byla to nádherná noc, někdy to zopakujeme“ konečně jí odpověděl, i když ne na to co se ho ptala.
„T-to teda NE!“ zavrčela na něj Sakura.
„Hm….“
„Půjdu a nikomu nic neříkej je ti to jasný?“ propálila ho Sakura.
„Tím myslíš Naruta, že?“
„Hlavně jeho!“ odpověděla a zmizela za dveřmi.

Sasuke se usmál. Šel k oknu, uviděl jí, ale Sakura nemířila k Narutovi domu, nýbrž k jednomu stromu na konci vesnice tam se usadila a přemýšlela.
‚Využiji příležitosti‘ řekl si, rychle na sebe něco hodil a vyrazil k Narutovi.
Už byl u dveří, ale váhal má mu to říct? Ne….Ano..Ne..Ano…Ne
Rozmyslel si to až bude v hodnější doba.

Po několik týdnech si Sasuke řekl, že je pravý čas. Vydal se směrem k jeho domu.

Zaklepal, někdo mu poručil ať vstoupí, vešel.
Na pohovce ležel Naruto, který byl po opici.
„Sasuke! Co se děje?“ zeptal se svého (jak se domníval nejlepšího) kamaráda.
„Musím ti něco říct, Naruto. Měl bych výčitky svědomí.“
„Povídej“ sedl si a chytil se za hlavu, jelikož ho nesmírně bolela.
„Já a Sakura..strávili jsme spolu noc!“ vyhrkl to najednou a čekal na reakci, v duchu se nesmírně bavil.
„C-c-ooo?“ nemohl uvěřit svým uším.
Najednou se vrátila z procházky Sakura. (chodila hodně na procházky, aby si srovnala co všechno se stalo)
„Naruto musím se ti přiznat!“ vyhrkla a pak si všimla stojícího Sasukeho.

Chvíle ticha. Naruto jen koukal do zdi a neměl slov. Přemýšlel. Najednou ho vyrušila Sakura, která vyjekla, naštěstí jí Sasuke chytil jinak by spadla na tvrdou podlahu. Omdlela.
„SAKURO“ vyjekli oba na ráz, ale neodpovídala. Rychle jí přenesli do nemocnice.

Po pěti hodinách se Sakura probudila. Poznala, že je v nemocnici. Vedle ní stála Tsunade.
„Ách….konečně jsi vzhůru! Omdlela si, protože….“ odmlčela se.
„Proč?“ zeptala se ji Sakura s děsem v očích.
„Měl by u toho být i Naruto. Chceš ho tady? Je na chodbě a čeká spolu se Sasukem, ale nevypadá to, že se nějak mají rádi“ řekla starostlivě Tsunade.
„Ano, prosím!“ Tsunade odkráčela a zavolala si Naruta.

Ten tam přišel, ani se na ní nepodíval a sedl si na židli vedle postele.
„Jsi těhotná! Blahopřeji vám!“ řekla se štěstím v očích Tsunade.
„Tak to nebude moje. Zavolám ti Sasukeho.“ A odešel se sklopenou hlavou.
„Sakuro? Co se děje?“ zeptala se Tsunade.

Otočila se zády a vytryskly jí slzy. Po pár hodinách usnula. Zdáli se jí strašlivé sny. S výkřikem se probudila a vedle sebe spatřila Sasukeho.
„Co chceš?“ zeptala se ho s nechutí Sakura.
„My dva budeme mít miminko!“
„To není jistý!“
„Jak to?“
„Pořád to může být Narutovo!“ řekla s nadějí v hlase.

Nechal jí tam o samotě. Nechtěl, aby se zbytečně rozčilovala.

Po dvou dnech jí Tsunade propustila a Sakura se okamžitě vydala k Narutovi. Ani jednou za ní nepřišel.
Proč?