Návrat do Konohy 5 let uplynulo 15.část

Utíkaly daleko od jejich tábora, běželi už celý den, ale Naruto ani jednou nezastavil aby si odpočinul. Schylovalo se k půlnoci. Ani jeden z nich neměli ponětí kam míří. Nevěděli co je čeká a na jaké nástrahy mohou narazit. A však Naruto byl pevně odhodlán dál se hnát do neznáma. Asui se Naruta pevně držela kolem krku a on ji svíral v náručí.
Přítáhla se o kousek blíž k jeho teplému tělu. Opřela si hlavu o jeho hruď a cítila tep jeho srdce. Jeho srdce bušilo velice nepravidelně. Chvíli rychle jako když má strach z toho co se stalo a chvíli pomalej, jako by cítil strašlivou bolest, jako by mu umřela rodina.
Nechápala Narutovu osobnost. Vždyť cítí to samé co ona. Asui Zahnala myšlenky a položila svoji hlavu na Narutovu hruď. Pomale zavřela oči a usnula. Naruto se na Asui spící v jeho náručí podíval a mile se usmál. Vypadala tak rozkošně, tak nevině. Byla jako malé dítě jež nemá žádný hřích. Spala si tak klidně a bezstarostně.
Naruto zahnal myšlenky na Asui a zahleděl se před sebe. Skákal z větve na větev obratně jako veverka která hledá potravu na zimní spánek. Naruto také hledal, a však místo potravy úkryt. Byl již tak vyčerpaný. Hvězdy krásně ozařovali dění pod sebou. Narutovi se začali podlamovat kolena. Téměř upadl do spánku.
Škubl sebou a napomenul se jak může v tuhle chvíli myslet na spánek. Je noc, nemají úkryt, cestuje s bezbrannou dívkou a po lesích se v tuhle chvíli potulují desítky zlodějských ninjů a banditů. Utíkal vstříc tmě, která se před nimi otevírala jako dveře, a však každé dveře byli jiné. Pokaždé se za nimi skrývala jiná krajina. Otevřely se další pomyslné dveře a za nimi se rýsoval menší vodopád. Naruto se rozhodl že se osvěží na další cestu.
Došel k Jezírku jež se za tisíce let vytvořilo pod tlakem vody. Asui opatrně položil na břeh. Klekl si k vodě na kolena, nabral do dlaní trochu vody a jemně usrkl. Byla tak osvěžující. Opět nabrala hrst vody a opláchnul si obličej. Naruto se posadil vedle spící Asui a zahleděl se na vodopád. Připadalo mu jako každá kapka byla vteřina jeho života. Čas plynul tak rychle. Vzpomínal jak ještě před osmi lety byl v týmu s Haruno Sakurou dívkou kterou vždy miloval, Sasukem Uchihou chlapcem který přežil zkázu klanu Uchiha, byl nadaný a nafoukaný, ale na druhou stranu byl jako jeho bratr. A jejich nikdy včas nechodící sensei Hatake Kakashi, jeho výmluva byla vždy originální. Naruto si vzpomněl na jednu která mu vyrazila dech.
Omlouvám se, ale potkal jsem krásnou dívku a tak jsem musel tančit.
Nikdo mu to tehdy nevěřil, ale hold Kakashi byl Kakashi.
Naruto se probral ze snění a zaostřil na vodopád, přesněji na to co bylo za ním. Zvedl se ze své ležérní pozice na zemi a pomale přešel k vodopádu. Nejdříve zkusil prohodit vodopádem kámen. Nevypadalo to že by za vodopádem byla skála protože se kámen nevrátil. Vkročil tedy do té proudící vody, byla tak chladná. Naruto se úplně probral. Za vodopádem se zastavil a s vlasy jako slepice se začal klepat jako kdyby byl na Sibiři kde je zrovna parné léto (-35°C). Cvakal zuby jako kdyby chtěl rozkousat kamení a nadával jaká je to zima a jak by si dal ramen.
Když po pěti minutách nadávaní konečně přestal přijatelně cvakat zuby a tělo se mu hnulo kupředu spatřil jeskyni velikou asi 5x10m. Byla čistá a hlavně bez netopýrů. Naruto si oddychl a přehoupl se, se zaťatými zuby opět přes mrazivý vodopád. Opět se zatvářil jako by právě snědl nejkyselejší citron co kdy jedl (pro inspiraci asi jako když měl v prvních dílech průjem). Sundal si mokrý plášť z venku, ale suchý zevnitř a přehodil ji přes Asui. Opět se vydal smět vodopád a už ho to začínalo pěkně štvát. Znuděně prošel studenou branou, položil Asui jemně na svůj plášť, který pod ni dal aby nespala na tvrdé zemi. Sám si lehl o kousek dál na tvrdou skálu a usnul.
Asui vstala jako první jelikož měla hodně naspáno. Podívala se na Naruto a ten se tvářil jako když vidí Sakuru bez oblečení. Culil se na všechny strany a jeho úsměv byl téměř šílený (viz. Shippuuden – Naruto spící v nemocnici čekající na Kakashiho uzdravení. Opatrně se na Naruta usmála a vyšla před jeskyni. Chvíli ji trvalo než se zorientovala kde to vlastně je, ale pak si vzpomněla co se včera událo. Okamžitě na to přestala myslet a šla se vykoupat do jezírka. Bylo tak krásně, voda byla čistá a modrá jako obloha. Asui si jen tak plavala sem a tam. Naruto se trhnutím probral, vyskočil na nohy a chytil se za citlivá místa mužů . Začal poskakovat na jedne noze pak zase hned na druhé a při tom si opakoval.
„Sakra za celou cestu sem ani jednou nebyl!“
Udělal ladnou otočku.
„Proč sem já tupec nešel!“
Opět otočka.
„Asi se po****ju!“
Zastavil na místě, zadíval se na vodu která tekla z vodopádu. Připadalo mu jako by všechno ostatní ze světa zmizelo. Stál tam jen on a před ním vodopád.
„A do pr... ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ“
Naruto proletěl vodopádem jako střela. Nic nevnímal, dokonce ani nahou Asui která teď stála ve vodě a čuměla na Naruta s otevřenou pusou a otazníčkem nad hlavou. Běžel jako střela. Doběhl až ke stromu opodál stáhl kalhoty a na tváři se mu vytvořil úsměv jako by právě vyhrál válku a stal se Hokagem.

Pište komentáře prosím :)