naruto - starší generace 3

Přímý střet

Kancelář Hokage:
„Ještě musíte podepsat tyto dokumenty Tsunade-sama.“
„Samozřejmě, Shizu..“
„Pfff!“ Celou kancelář zahalil oblak dýmu.
„Co se to tu, sakra, děje?“ začala nadávat Tsunade.
Oblak se začal pomalu rozplývat, a bylo vidět malé divoké prase.
„Ahoj, ty musíš být Tonton,“ řeklo mírně vyděšenému domácímu mazlíčku, co se snažil schovat za Shizune.
„Hej, co tady děláš?“ začala se ho tvrdě vyptávat Tsunade.
„Jo aha,“ řeklo prase a vyskočilo Tsunade na stůl. „Posílá mě Yuzo s naléhavou zprávou.“
„Tak proč to neřekneš rovnou?“ zavrčela Tsunade a vzala si od prasete kus papíru.
„Shizune! Jejich cílem je Nara Shikamaru! Ať se u mě hned hlásí!“
„To bohužel nepůjde, Tsunade-sama, on je zrovna na misi se svými studenty,“ odpověděla celá vystrašená Shizune.
„Tak pro něj okamžitě pošli někoho z ANBU!“
„Rozkaz! Tsunade-sama,“ vykřikla Shizune a rozeběhla se ke dveřím.
Prase, které pořád očichávalo Tonton, která se celá červenala, řeklo: „Tak já už teda taky půjdu.“
A zmizelo.

Na cestě lesem nedaleko Konohy:
„Shikamaru sensei!“
„Co se děje, Hanabi?“
„Kdo z nás tří je nejlepší?“ řeklo děvče s dlouhými tmavými vlasy a bledýma očima.
„To se nedá říct, nejsilnější jste, když jste všichni spolu a pracujete jako tým.“
„Shikamaru sensei, vy se schválně vyhýbáte odpovědi!“
„Dobrá, dobrá, ty jsi ta nejlepší,“ začal se smát Shikamaru.
Dva chlapci, kteří šli vzadu za Hanabi se na sebe ušklíbli.
„Já vás viděla!“ řekla Hanabi, ale na chlapce se ani nepodívala.
Všichni šli dál po cestě, když v tom před ně na cestu skočil muž s maskou na obličeji.
„Nara Shikamaru? Musite jít se mnou okamžitě za Hokage-sama!“
„Z jakého důvodu?“ zeptal se udiveně Shikamaru.
„Nejsem si zcela jistý, dostal jsem rozkaz, že vás mám přivést, ale myslím, že jste v nebezpečí!“
„Ale co s mými studenty, já je tady nemůžu nechat? Musíme je vzít s sebou.“
„Dobrá, ale musíme být co nejrychlejší!“ řekl muž a obrátil se na geniny.
„Bez obav!“ vyhrkli všichni tři zaráz.
„Tak vyrážíme!“ zavelel Shikamaru.

Nedaleko odtud v lese:
„Co se děje, Mushi?
„Doháníme je! Jsou asi pět set metrů před náma.“
„To je dobře, ale stejně se zapotíme, než je doženeme. Ještě že Muraku nebyl nikdy žádnej sprinter.“

Pět set metrů vepředu:
„Zatím náš plán vychází, Zetsu právě viděl jednoho chlápka z ANBU, jak vyrazil z Konohy a mířil na západ.“
„Samozřejmě, přece znám ty dva blázny, ti museli okamžitě varovat Konohu,“ prohlásil Muraku s posměšným výrazem a oba začali měnit směr. Aby se dostali mezi Konohu a Shikamara.

O čtyři sta osmdesát metrů dál:
„Pozor! Měněj směr na jihozápad!“
„Rozumím, musíme si dobře načasovat, kdy je napadnem.“

Mezitím, ve stejném lese, se skupina pěti lidí řítila vpřed:
„Držte se všichni pohromadě!“
„Ano, sensei!“
„Kdyby se něco stalo, tak poběžíte přímo do Konohy! Jasné?“
„Ano, sensei!“

Severovýchodně odtud:
„Muraku! Už je vidím!“
„Hm, samozřejmě, moje plány nikdy neselžou!“

Tři sta metrů vzadu:
„Sakra, přímo před nima je Shikamaru a jeho tým!“
„To ne, on mě schválně nechal je odposlechnout, aby zjistili, kde je Shikamaru!“
Yuzo vztekle zavrčel a vyrazil ještě větší rychlostí.

O dvě sta padesát metrů vepředu:
„Kisame, ty sejmi toho ANBU a pochytej ty spratky, mohli by se taky hodit!“
„Takže ty se chystáš na bratrskou bitku?“ ušklíbl se Kisame.

Tým Shikamaru a jeden člen ANBU se řítí vpřed, když v tom se najednou za ANBU objeví muž se žraločí tváří a obrovským mečem.
„Suiton: Suikodan no jutsu!“
A od muže vyrazí obrovský vodní žralok.
ANBU se otočí. Pozdě, už se nestačí vyhnout.
„To sem od něj teda čekal víc,“ ušklíbne se Kisame.
„Teď jste ne řadě vy, děcka!“
Všichni geninové začnou přesně podle příkazu prchat směrem ke Konoze.
Kisame se odrazí, aby je dohnal, když v tom...
„Hakke Rokujuuyon Shou!“ zakřičí děvče a vrhne se na Kisameho.
Načež Kisame strhne ze zad meč a vykryje jím všechny její údery.
„Ty sis vážně myslela, že mě tímhle dostaneš?“
„Ne, ale stačilo to!“
Kisame se podíval dopředu a vidí, že zbývající dva už nedožene.
„K čertu, máš pravdu! Ale seš odvážná, kdybys teď nemusela zamřít, tak by z tebe byla velká kunoichi.“
„Ale já tu nezemřu! Zato ty teď poznáš, co je to bojovat proti klanu Hyuuga!“
„Takže Hyuuga? Ale ti mají jednu slabinu!"
Přímo za Hanabi se objevil další Kisame s napřaženým mečem. Hanabi rychle otočila hlavou tak, aby ho dostala do zorného pole Byakuganu, ale v tom vyrazil i ten první. Když už oba měli meče jenom kousek od Hanabi, tak se ozvalo: „Hakke Hyaku Nijuuhachi Shou!“
To se tam objevil Mushi a začal rozdělovat své údery mezi oba Kisame.

O kus dál se Shikamaru připravil k boji na větvi jednoho ze stromů.
Naproti němu se objevila postava v černém plášti s obláčky a kloboukem na hlavě.
Shikamaru se už připravil k útoku, když postava zvedla ruku a řekla: „Není nutné na mě útočit, Shikamaru.“
„Ten hlas! Ten já odněkud znám! Kdo jsi?!“
Postava pomalu rozepne jednou rukou plášť a druhou sundá klobouk a řekne: „Snad si na mě pamatuješ, bráško!“
„Muraku!“