Obchodníci 11 - Aktivita

Začalo svítat, život v Písečné se začal probouzet a Haka probudilo několik vřískajících koček, jenž shodily popelnici při hledání zbytků jídla.
„Byl silnější než já.“ Opřel se zády o zeď.
„Asi budu muset být vděčný za svůj život. Gaarovo sestře. Měl bych informovat Zabuzu, ale ještě musím zabít Arashiho, ale toho má Gaara. Možná by šlo se k němu dostat přes jeho sestru.“ Přemýšlel dál. Po chvíli se zvedl rozhodnutý opustit Písečnou. Avšak před branou potkal několik vyhazovačů z klubu do kterého včera zašel.
„Máme tě zavést za paní Temari.“ Haku zaujal bojový postaoj a naznačil pohyb dopředu. Vyhazovači s sebou trhli.
„Dobrá, půjdu.“ Usmál se.

Temari se rozvalovala ve velkém křesle ve tvaru srdce. Konečně jí přivedli Haka. Temari dala na obdiv své krásné nohy, kterými ukázala kam si má sednout.
„Dlužíš mi vůj život. Gaara tě nezabil jenom na moji žádost.“
„Tak ty jsi jeho sestra. Ještě najít Kankura.“ Zamyslel se.
"V tom případě ti hodně dlužím.“ Uklonil se.
Temari mu ukázala na stolek, kde byl podnos s dvěma skleničkami a flaška whisky.
„Nalij mi a sobě taky.“
„Sice nepiji, ale jedna sklenička…“
Temari stačila vyprázdnit několik skleniček zatímco Haku sotva dopíjel druhou.
„Jsi hrozně roztomilý.“ Sedla si na Haka se skleničkou v ruce. Ten se nervózně usmál a tváře mu zrudly.
„Když mi dlužíš ten život... nechceš mi o sobě něco říct? Kde jsi přeišel k takovým reflexům a bojovému stylu?“
„To vám říci nemohu.“
„Ale noták.“ Přitiskla se k němu a špičkou nosu mu přejela po krku. „Měl by jsi mi být vděčný.“
„Jsem, ale člověk, který mě vše naučil pro mě udělal víc než je záchrana života.“
„Co může být víc?“ Odtáhla se od něho.
„Dal mému životu smysl. Jemu budu navždy oddaný za to co pro mě udělal.“ Vypil svou skleničku až do dna.
Temari se už chtěla zvednout, když jí Haku položil ruku na břicho.
„Jestli mi poskytneš ještě jednu laskavost řeknu ti vše co chceš vědět.“ Temari se k němu opět přitiskla.
„Takhle mě využívat, ale nebudeš. Až tě nebudu potřebovat zbavím se tě.“ Projel jí tělem vztek. „A copak by to mělo být?“ Dokázala se ovládnout a předvést jaká je dobrá herečka.
„Arashi, kde je teď?“
„Ach, ten.“
„Jestli mu povím kde je Gaara nebude nadšený z jeho návštěvy, ale mohla bych to udělat... ano to by mělo vyjít.“ Vymýšlela plán.
„Tak?“ Zeptal se Haku.
„Dobrá, řeknu ti kde je, ale nejdřív mi řekni pro koho děláš?“ Vzala Hakovo ruku a pomalu jí sunula ze svého bříška níž.
„Dělám pro Zabuzu. On mě takto vycvičil.“
„To už ti nevadí společnost ženy?“ Rozesmála se. „Konečně jsi se rozpovídal a jenom tahle malá informace mi stačí.“ Zasmála se v duchu. Začala mu pomalu posunovat jeho ruku, která se vůbec nebránila, k okolí kalhotek.
„Stačí mi málo alkoholu a ztrácím zábrany.“ Poznamenal Haku. „Kdybych přestal vnímat jen jedním smyslem byl bych v tu ránu mrtvý. Ještěže neumíš číst myšlenky.“ Haku si nechal vést i druhou ruku po Temarině těle.

„Podnik mi vynáší. Nikdo se zde od minulého incidentu nepřišel domáhat mého klubu a jestli jsi ty přestal konečně brát prášky začnu znovu s přípravami naší svatby.“ Vyjmenovávala Tenten na prstech.
„Budeš nádherná nevěsta.“ Přitakal Neji.
„Já vím, ale jestli jsi s tím nepřestal bude s námi už navždy konec a Hinata to už mezi námi nevyžehlí jako minule.“ Zarazila prst Nejimu do prsou.
„NEJIII!“ Zařval někdo od parketu.
Nejimu nezbývalo nic jiného než opustit Tenten a jít se kouknout co to bylo.
Naruto ležel uprostřed parketu a pořád řval Nejiho jméno.
„Co chceš?“
„Odvedeš mě prosím domů?“ Natáhl Naruto ruku na druhous stranu než byl Neji.

„Z tebe to táhne.“ Podepřel ho. „Kdybys po smrti čtvrtého nezdědil všechny jeho prachy dělal bys užitečnější věci než je ničení svých jater.“
„Na filozofický přednášky nemám náladu.“
„Proč tě tu prostě neodhodím mezi odpadky?“
„Protože tě mám rád.“
„Radši buď už zticha. Shizune tě už odtáhne do postele. Proč vůbec bydlíš tam kde Tsunade? Na radnici?“
„Vždycky jsem tu chtěl bydlet.“ Usmál se.
„No... tak se měj už jde.“
Naruto neudržel rovnováhu a praštil s sebou o dveře. Shizune v tom otevřela dveře tak jí Naruto spadl přímo k nohám.
„Měl by jsi nosit klíče.“
„Vím, že bych je ztratil... od kdy nosíš kalhotky v noční košili?“
„Úchylnej jako vždy. Vstávej.“ Vzala ho za ruku.
„No jo dyť už jdu.“
„Jestli nesundáš tu pracku z mojeho zadku tak...“
„Tak co?“ Zmáčkl Naruto pořádně. To neměl dělat. Shizune ho kopla patou do rozkroku a Naruto se svalil na zem v křečích.
„To bylo podlý.“ Brečel bolestí.
Shizune na něj jenom vyplázla jazyk a odešla.

„Gaaro?“
„Co je Temari?“ Řekl znuděně Gaara do telefonu.
„Haku by si měl přijít pro Arashiho... buď na to připravený a nech je jít. Bude napíchnutý a uslyšíme všechno jak o něm tak o Arashim.“
„Dobře, to by mělo vyjít. Kdy přijde?“
„Ještě ti zavolám zatím si s ním chci trochu pohrát.“
„Už jsem zpátky.“ Přišla Temari zpět za Hakem s novou flaškou.

„Zatím co tu nebudu nedělej žádný hluk. Nechoď ven, nikdy nevíš koho za dveřmi potkáš.“
„A co když sem někdo bude chtít jít?“
„Do skříně. Jo je to pěkně otřepaný jít do skříně, ale tam by nikdo neměl jít.“
„Hidane?“
„Ano?“
„Dávej na sebe pozor.“ Políbila ho Tayuya „Pro štěstí.“
„Budu se snažit.“ Pohladil jí po tváři. Zamkl za sebou a dal se na cestu dlouhou chodbou.
„Mám všechno?“ Říkal si sám pro sebe. „Igelitový pytel, nůž, sartunu, symbol.“ Sáhl si na svůj přívěšek. „To co dělám je jasně v rozporu s mojí vírou, ale já to musím udělat!“

Opět noc v parku. Skupina dvou děvčat s jedním chlapcem se vraceli přes park domů.
„Vás jsem chtěl už několikrát, ale bylo vás hodně.“ Schovával se Hidan ve stínu. „Alespoň vím, že si právě za půl minuty ty holky budou chtít dojít na záchod. Ještě že tu jsou ty kabinky.“ Usmál se. Měl pravdu, dívky se vydali do větší boudy uprostřed parku, kde bylo několik záchodů.
„Dobrej.“ Pozdravil chlapec Hidana. Ten mu na odpověď vrazil nůž do krku. Chvíli pozoroval jak se klepe a z pusy mu místo řevu praskají bublinky krve. V tom uslyšel řev z kabinek.
„Na sartuně je dobrý, že není pořádně vidět.“ Zasmál se dívce která jí měla omotanou kolem krku a pomalu se dusila. Oči vystouplé a zalité krví. Druhá dívka se jí snažila pomoci, ale jenom ji tím víc dusila.
„Tak dost.“ Přeříznul nožem sartunu. Dívka se kašlající svalila na zem. Druhá kolem Hidana proběhla ven, kde zakopla o mrtvolu jejich přítele. Chtěla začít řvát, ale Hidan už jí dal ruku kolem pusy, aby jí umlčel. V tom se stalo něco co vůbec nečekal. Někdo se dostal nepozorovaně přímo za jeho záda.

„Chci, abys něco vyřídil mému bratrovi.“
Hidan prořízl dívce hrdlo ihned se otočil. Díval se přímo do tváře Itachiho bratra.
„Sasuke, předpokládám.“
„Naše setkání se blíží ať je připravený.“ Řekl Sasuke s kamenným výrazem ve tváři.
Hidan mu neodpověděl a koukal se dál do jeho očí.
„Tebe taky čeká smrt vidím ti to v očích.“ S těmito slovy se Sasuke otočil a zmizel ve stínu.
Hidana zůstal stát jako přikovaný. Až zasténání dívky na toaletách ho probralo.
„Pomozte mi.“ Natáhla k Hidanovi ruku. Ten jí chytil a uspal předem připravenou injekční stříkačkou.

„To je taková nuda.“ Povzdychla si Tayuya, jenž ležela na Hidanově posteli. Prohlížela si jeho kosu, když v tom někdo zaklepal na dveře.
„Hidane? Jsi tam? Hidane?“ Bouchal pořád někdo do dveří.
„Jen si bouchej.“ Pomyslela si Tayuya. „Ale stejně se radši schovám.“ Zalezla do skříně.
„Stejně mam klíče. Hej jdu dovnitř. Slyšíš? Tobi jde dovnitř.“
Tobi se rozhlížel po pokoji a jak usoudil Hidan tu není.
„Co je to za vůni? Tohle není Hidanovo vůně.“ Začichal. Procházel kolem jeho postele. Tayuya si dala ruku před pusu a snažila se vůbec nedýchat.
„Co je to tady?“ Ohnul se Tobi a vytáhl něco z pod postele.
„Dámský prádlo?“
Tayuya si začala nadávat smířená s tím, že jí za chvíli objeví.
„Tak tohle. Hidan nosí ženský prádlo? Věděl jsem, že je divnej, ale až tak?“ Odhodil kalhotky s odporem do rohu.
„Ještěže je to takovej debil.“ Ulevilo se Tayuye.
Tobi byl už na odchodu, když v tom se otočil a šel pomalu ke skříni, kde byla Tayuya.
Zastavil se před ní a koukal pořád na dveře. Pomalu natahoval ruku, aby otevřel dveře skříně.