Zrození Sanninů - Kapitola čtvrtá: Umění je výbuch!

„Je to on, Tobi.“
Deidara s Tobim na jílových ptácích se vznášeli nad týmem Hebi.
Deidara neskrýval svojí radost: „Plán se zdařil!“
Zabořil ruce do pytlíků s jílem. Vytáhl dlaně, které se ještě olízly a začaly žvýkat. Po chvíli práce se zrodilo několik malých pavoučků.
„Chytej, Tobi!“ hodil je svému společníkovi.
Ten je neohrabaně chytil a držel si je dál od těla.
„Pěkně je otestujeme.“
Deidarovy dlaně opět přežvykovaly.
„C1?“ Zeptal se Tobi.
„Zatím.“
Ruce začaly plivat do vzduchu malé mravence, po chvíli i motýlky. Deidara si s sebou přinesl nejspíš dostatečně jílu.

„Sasuke?“ překročila Karin úpějícího Ryuugu. „Cítím něčí chakru. Tady všude kolem. Nahoře.“ Podívala se konečně k nebi.
Všichni zírali na oblohu bez mráčku s jasným sluncem. Kolem žlutého kotouče kroužili dva podivní ptáci.
Suigetsu vytrhl Zanbatou ze země: „To jsou Akatsuki!“
„Příliš pozdě milánkové! Katsu!“ zařval Deidara.
Všechna jeho zvířata začala vybuchovat v dostatečné blízkosti svých obětí. Celý plácek mezi stromy se zahalil do prachu a dýmu.
„Senpai je tak mocný,“ tiskl Tobi jílové pavouky k hrudi.
„Tobi! Ty pavouky jsi měl hodit dolů! Máš štěstí, že jsem je nenechal taky vybuchnout!“
Nebylo to takové seřvání jako vždy. Deidara se bavil a Tobi moc dobře věděl, že to jeho mistr myslí přátelsky. Ovšem na jak dlouho?
Juugovi začala slézat prokletá pečeť. Čekal o dost horší výbuch. Díval se po ostatních. Sasuke byl jako vždy zcela v pořádku. Karin a její dokonalé ovládání chakry... stačila se schovat pod zem. Suigetsu se objevil nejdřív jako sloup vody, a poté dostal svoji pravou podobu.
„Mám chuť zabíjet,“ ucedil Juugo.
Ukázal Suigetsu směrem k Mlžné: „Budeš mít možnost.“
Blížil se k nim tým Sedm!
„Kde ti se tady vzali?“ přimhouřil Sasuke oči.
Otočil se na Ryuugu, kterého bombový nálet konečně zabil. Jak si mohl myslet. Měl na sobě sledovací zařízení, díky kterému ho vystopovali až sem. Oni jsou však vedlejší.
Uložil rozkazy: „Zadržte je! Já si to vyřídím s tím letcem.“

„No není to nádhera, Tobi? Oni se snad zabijí navzájem!“
„C4?“
Deidara se usmál, jeho ruce dál žvýkaly jíl: „Na tu je ještě čas.“
Sasuke se z poklusu dostával do sprintu. Běžel mezi stromy a sundával si kimono. Prokletá pečeť začínala pokrývat celé jeho tělo. Deidara dál kroužil nad ostatními, ukolébán zdáním bezpečí.
Týmy Kakashi a Hebi se střetly!
Yamato rozdal rozkazy: „Sakuro, drž se vzadu. Saii jdi po té holce, Naruto tvůj je chlap s mečem!“ a vrhl se proti Juugovi.

Sasuke se rozeběhl proti stromu. Vybehl po kmeni až na jeho špičku, a pak se odrazil. Prokletá pečeť se dostala do druhé fáze. Máchl křídly a vznesl se ještě výš. Deidara si toho však všiml.
„Tobi! Nahoru!“
Pozdě!
„Chidori!“
Ze Sasukeho ruky vytrysklo probleskující ostří. Rozťalo ptáka vedví. Tobi včas přeskočil k Deidarovi.
„Sem už nedosáhne!“ snažil se Deidara přeřvat vítr.
Mýlil se.
„Katon, Housenka no Jutsu!“
Sasuke ze svých úst vypustil desítky ohnivých koulí.
„Ku*va!“ zaklel Deidara a dal se střemhlav dolů.
Těsně míjeli ohnivé koule.
„ÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍK!“ pištěl Tobi při prudkém klesání.
Oba byli rádi, že je vítr neodhodil. Sasuke pomocí křídel korigoval svůj let. Zachytil se za jeden z vysokých stromů a začal tvořit další Jutsu: „Katon, Goukakyuu no Jutsu!“
Obrovská ohnivá koule, jenž na pár vteřin zastínila slunce, se nesla přes špičky stromů, které nemilosrdně spalovala na uhel.
Deidara strčil Tobiho z ptáka: „Skoč a pusť ty blbý pavouky!“
Oba seskočili právě včas než ohnivá koule zasáhla jílového ptáka. Výbuch byl obrovský. Jenom díky Tobimu teleportačnímu Jutsu Deidara unikl. Výbuch zpustošil krajinu v okruhu několika desítek metrů. Většina stromů v okolí byla vyrvána z kořenů, nebo spálena.
„Nešahej na mě!“ utrhl se Deidara na Tobiho, který mu právě zachránil život. „Teď ti teprve ukážu, co je to umění!"
Spojil své dlaně dohromady. Obrovský C2 drak!
Vyskočil na hřbet svému výtvoru: „Nasedáme, Tobi!“

Juugo likvidoval jednu dřevěnou zátarasu za druhou. Už se nebezpečně přibližoval ke kapitánu Yamatovi. Narutovy klony se stále nedokázaly přiblížit k Suigetsovi. Jeho meč byl všude. Jediný Sai měl v boji s Karin navrch. V půlce boje se všichni zarazili. Obrovský výbuch Sasukeho ohnivé koule a následující zjevení Deidarova C2 draka upoutalo pozornost všech. Kromě jednoho. Naruto opět dokázal, proč je mistrem v překvapování lidí. Zatímco všichni ostatní pozorovali výbuch, on se vmísil mezi desítky svých klonů a zákeřně zaútočil na Suigetsovu nechráněnou část těla.
„Rasengan!“
Suigetsu se stačil přeměnit do vodní podoby pouze z poloviny. Odletěl několik metrů dozadu a srazil s sebou i Karin, která se právě bránila náporu Saiových kreslených tygrů.
Juugo se na chvíli otočil, aby se podíval, co je příčinou Suigetsova řevu a to Yamatovi stačilo, aby ho celého znehybnil Mokutonem.

Deidarův drak se vznesl k nebi. Mával mohutnými křídly a mistr výbuchů se připravoval na svoje finální představení.
Sasuke zhluboka dýchal a pozoroval sharinganem celou tu scénu.
„Ó ty oči! Miluju ty oči, Tobi! Ta zloba!“ neskrýval Deidara své nadšení. Konečně porazí Uchihu!
Drakovi zmizel kus ocasu. Z chřtánu se mu začaly valit desítky obrovských kuliček. Deidara začal dělat pečetě. Sasuke vše viděl.
„Moje umění... je výbuch!“
Koule začaly postupně vybuchovat už ve vzduchu. Sasuke nemohl nikam utéct.
„To nemohl přežít,“ vydechl Tobi.
Omyl, z prachu vylétlo Sasukeho chidori. Aby se zachránil obětoval jedno ze svých křídel. Drak byl však z dosahu Sasukeho ostří.
„Konec hraní,“ sklonil se Deidara a ukousl si kus jílu z draka.
„Tobi!“ zamumlal s plnou pusou.
„C4!“ výskl kluk s oranžovou maskou.
Celá bitevní scéna se přenesla opět na plácek za ostatními účastníky velkolepé podívané.
Sasuke se dostal k týmu Sedm, jenž držel jeho tým spoutaný v Mokutonu. Deidara se naklonil přes okraj draka a něco zajímavého vyplivnul... Unikátní umění - obrovský Deidara z C4!
Yamatovi se rozšířili zorničky: „Co je to?“
„Sasuke!“ zvolal Naruto i Sakura a oba se za ním rozběhli.
„Sasuke,“ vydechl radostně Naruto, když se přiblížil ke svému příteli.
Jílový Deidara se začal nafukovat, až prasknul. Žádný výbuch! Pouze šílený smích.
Ze Sasukeho těla vyrazila elektřina: „Chidori!“
Odhodila Naruta i Sakuru a obklopila všechny v okolí.
„Katsu!“ zařval Deidara. „Katsu! KATSU!!! Proč jsou pořád živý!“ zajíkal se vztekem.
„To chidori, zničilo všechny vaše bombyz“ hlásil Tobi. „Dole je i ten Naruto co má Kyuubiho. Je jich tam víc. Zjistil to díky sharinganu! Zná vaší slabinu jenom díky němu!“
Deidara zkontroloval svoje sáčky: „Nemám už dost jílu.“
Sasuke se svalil na zem. Pečeť ustoupila.
„Sasuke, cos to udělal?“ vztekal se Naruto po zásahu chidori.
„Zachránil jsem tě ty blbče“ kašlal Sasuke. „Už nemám moc chakry.“
Podíval se na nebe. Deidara stále kroužil nad jejich hlavami. Další kus drakova ocasu zmizel.
Sasuke se postavil na obě nohy: „Musím ho dostat z toho draka.“
Sakura mu již léčila rány. Odstrčil ji: „Teď ne.“
„Mám to použít teď? Šetřím si to celou dobu na Itachiho,“ přemýšlel v duchu o dalším postupu.
„Sasuke,“ řekl Naruto.
„Moc chakry mi nezbývá. Kdybych ho tak mohl chytit do genjutsu... Musí sletět níž...“
„Sasuke,“ vzdychl opět Naruto.
„Můžu ještě jednou použít chidori.“
„Sasuke!“
„Co je?!“ rozkřikl se na Naruta.
Ten ukazoval k nebi. Z drakovy tlamy vystřelili tři obrovští ptáci.
„Ha-ha-ha! KATSU!“ vřískal Deidara nad svým úspěchem. Tohle nemohl nikdo přežít.
Yamato spráskl ruce: „Mokuton!“
Ze země vytrysklo obrovské množství dřeva a zaštítilo všechny před výbuchem.
„To si snad dělá...!“ zuřil Deidara. „Tobi! Připrav se!“
Tobi chytil svého společníka kolem pasu. Drak se spustil střemhlav na masivní dřevěný kryt. Obrovský drak z C3 ho prostě musí zničit!
Deidara složil prsty do pečetě: „Katsu!“
Tobiho teleportační Justsu je oba přeneslo dostatečně daleko od nebezpečí. Díky Tobiho Jutsu mohla tato dvojice útočit bombami co nejvíc přesně a včas zmizet z devastujících účinků Deidarova umění.
Yamatův kryt však přečkal i tuto obrovskou ránu. Tlaková vlna vytrhávala stromy i s kořeny.
Během ohromného výbuchu se stalo hned několik věcí naráz. Yamato padl vyčerpáním na zem a dřevěný kryt zmizel, tým Hebi byl konečně volný, Sasukeho začala znovu pokrývat pečeť.
„Dokázali jsme to?“
Deidara s Tobim stáli na jedné z větví vysokého stromu.
Odpověděl jim Sasukeho hlas, který se ozýval ze všech směrů: "NE!"
Náhle se kolem Deidary rozhostila tma. Místo slunce se na Deidaru díval sharingan!
„Genjustu? Kdy? Jak to mohl dokázat? To je tak rychlý? Ovládá taky teleportační Jutsu jako Tobi?“ zmateně se rozhlížel kolem sebe.
„Je konec!“
Prostorem se začalo šířit cvrlikání ptáků.
„NE! Katsu!“ Kolem proběhla série výbuchů. Místo sharinganu opět slunce. Byl volný, nebo byl pořád v genjustu? Nemohl být. Jeho oko bylo trénováno právě na souboj se sharinganem!
„Jaks mohl?“ sbíral se Sasuke ze země, na těle šrámy z posledního výbuchu. Deidara si odhrnul vlasy a vystavil na odiv dosud zakryté oko: „Tohle jsem si šetřil na tvého bratra. Od té doby co mě porazil svým genjutsu jsem trénoval. Nikdy se nenechám chytit do stejné pasti dvakrát! Nekoukej tak na mě! To pohrdání! Moje umění je dokonalý!“
„Kde je můj bratr?“
„Já kašlu na tvýho bráchu!“ prskal Deidara dál.
Tobi se pohnul. Sasuke mu začal konečně věnovat pozornost...
„A ty!“
Tobi chytil svého mistra za ruku: „Měli bysme zmizet, senpai.“
Sasukeho chidori prolítlo pouze vzduchem. Členové Akatsuki utekli!
„Pche,“ odfrknul si Sasuke. Právě, když se Deidara dostával z jeho genjutsu, umístil na něj jeden z vysílačů. To byla právě chvíle, kdy nedával pozor. Díky přijímači přesně věděl kde je. Za chvíli zjistí, kde se nachází skrýš Akatsuki i s jeho bratrem!