Zrození Sanninů - Kapitola druhá: Lehká mise

Karin a Suigetsu od sebe odskočili. Sasuke stále klečel před znakem svého klanu namalovaným na zdi. Zdobil celý hlavní sál. Byl zde i nádherně opracovaný trůn. Zpracován do nejmenšího detailu a pouze ten, kdo byl uznán za nejsilnějšího Uchihu, zde mohl usednout. První se zde usadil Uchiha Madara. Sasuke věděl, že přijde den, kdy zde jednou usedne také, ale ten čas ještě nenadešel.
„Je čas!“ zavolal Juugo ode dveří do hlavního sálu.
„Kam jdeme?“ zeptala se Karin.
„Víme, kde se teď bude nacházet můj bratr. Juugo to pro mě zjistil.“
„Tss,“ prskla Karin a hodila zlověstný pohled na Juuga.
Sasuke se konečně zvedl. Všichni ho mlčky následovali, dokud mlčení prolomil Suigetsu: „Kam teda jdeme?“
„Do tvého domova,“ usmál se Juugo.
„Mlžná,“ obrátila Karin oči v sloup.
Hnán nenávistí za jediným cílem. Sasuke se svojí skupinou vyráží za jediným úkolem. Zabíjet!

Tým Sedm pokračuje k místu setkání.
„To je nuda,“ brblal Naruto celou cestu do Mlžné.
„To by jsi byl raději pořád ve smrtelném nebezpečí?“ dostala se Sakura na jeho úroveň a dívala se mu do tváře.
„Pořád lepší než tohle,“ pohodil hlavou.
„Naruto, ber to tak, že dostaneš za tuhle misi mnohem víc peněz.“
„To se mi nezdá jako dobrý motivační faktor, kapitáne Yamato,“ obrátila se na něj Sakura.
„Už budeme na místě,“ upozornil Sai všechny.
„Nechápu, proč se s ním musíme setkat kousek před Mlžnou. Mohl nás klidně na něco pozvat k sobě domů.“
„Naruto,“ zakroutil hlavou jak Yamato, tak Sakura. Sai se pouze usmíval.
„Támhle stojí,“ ukázal kapitán.
U jednoho ze stromů stál menší obtloustlý mužík. Podle hedvábného oblečení si nežil vůbec špatně.
„Pane Imo,“ pozdravil Yamato bohatého kupce.
„Konečně jdete,“ usmál se stařík a zvedl ruku na pozdrav.
„Tady,“ podal Yamatovi zapečetěnou obálku. „Až jí doručíte, dostanete zaplaceno. Vše je zařízeno.“
„Máme čekat nějaké potíže?“
„Jiné shinobi? Ha-ha, tak to opravdu ne. Neměli byste.“
Imova malinká očka těkaly ze strany na stranu. Jakoby čekal, že někdo náhle vyskočí z temných zákoutí lesa.
„Mu-musím už jít zpátky. Budou se po mě shánětz“ zakoktal.
Už se měl k odchodu, když si všiml Naruta. Přispěchal k němu a stiskl mu ruku.
„Chlapče...“
Opět se otočil a kolébavými pohyby spěchal do Mlžné vesnice.
„C-co to mělo...“
„Znamenat?“ dořekla Sakura Narutovo větu.
„Měli by jsme jít,“ přimhouřil Yamato oči ke korunám stromů. Obálku si pečlivě schoval do ochranné vesty. Stačilo jenom vyrazit, když tichým lesem projelo ostré zapištění. Nebylo pochyb o tom, co to bylo. Poslední výkřik kupce před smrtí.
„To byl...“
„Ano, připravte se. Přicházejí!“ přerušil Yamato Naruta.
Z korun stromů vyletělo několik shurikenů. Yamato je svými ihned zneškodnil. Sakura se přesunula ke kapitánovi a kryla mu záda. Sai a Naruto vyrazili do útoku.

„Ninpou, Choujuu Giga!“
Ze Saiova svitku vyrazily tři obludy. Každá na jinou stranu. Naruto hodil několik kunaií s výbušnými lístky do korun stromů, kde čekal nepřátele. Trefil se. Pětice maskovaných ninjů musela opustit svůj úkryt. Dva z nich se bezhlavě vrhli po Yamatovi a Sakuře čekající na zemi. Zbylí tři se vrhli po Narutovi.
Jedno ze Saiových zvířat se zakouslo do útočníka. Krev vystříkla na zelené lístky stromů. Obluda se změnila v inkoust a útočník spadl z několikametrové výšky na zem.
„Kage Bunshin no Jutsu!“ vytvořil Naruto své kopie.
To útočníky notně zmátlo. Oba dva šli po chvíli boje hned k zemi. Nebyli moc zkušení. Nejspíš nikdo z nich nečekal, že zde budou takto dobří protivníci.
Yamato již držel zbylé dva útočníky svým Mokutonem. Dřevo praskalo a stahovalo se čím dál tím víc.
„Kdo jste?“ zeptal se Yamato. Jeden z útočníků visel bezvládně zavěšený v dřevěných poutech. Po ráně od Sakury se ani nic jiného čekat nedalo.
„Nic ti neřeknu,“ usmál se druhý zajatec.
Už nebylo slyšet jenom praskání dřeva, ale i žeber. Muž začal prskat krev.
„Já nic nevím. Dostali jsme zaplaceno za zabití jednoho obchodníka.“
Bylo vidět, jak ho každé nadechnutí velmi bolí.
„Kdo vás najal?“ vyštěkl Naruto. „Akatsuki?“
„To já nevím. Byl to jeden muž. Velmi bohatý a hodně postavený. Ten by vám měl říct víc. Já vím, že šlo jenom o past, ale nevím na koho. Žije v Mlžné v jednom z domů pro bohaté. Dřív to býval jeden z legendární šermířů. Masahi Ryuuga. My měli jenom zabít obchodníka. Kdybychom zabili ty, kterým předal obálku dostali by jsme zaplaceno ještě větší balík,“ vyprskl další krev.

„Co budeme dělat, kapitáne Yamato?“ zeptala se Sakura.
Yamato se podíval na Naruta a přemýšlel o dalším postupu. Vydat se do Mlžné a vyhledat onoho muže? Nebo doručit tento dopis. Museli vědět, komu ten dopis dát. Jestli půjdou dál plnit svojí misi, budou na ně čekat další shinobi a už ne pouze amatéři, ale tvrdší soupeři. Zkusit jít do Mlžné? Dopátrat se odpovědi, kdo stojí za touhle šarádou? Co když jsou to opravdu Akatsuki? Jestli ano a jdou po Narutovi, tak jakékoliv rozhodnutí bude chybné.
„Saii,“ promluvil konečně. „Pošli zprávu o naší situaci Tsunade.“
Sai ihned začal psát a poté vyvolal jestřába.
„Takže? Kam jdeme?“ zeptala se Sakura.
„Rozdělíme se.“
„Co? T-to nemůžete myslet vážně!“ vykřikla Sakura. „Jestli jdou po Narutovi, tak pro ně bude snazší ho dostat, když nás bude míň. Jeden den nás nezabije, když tady počkáme na posily. Mezitím můžeme jít do Mlžné a kouknout se na toho Ryuugu!“
„Proč se nepodíváme, co je v tom dopisu?“ navrhl Naruto.
„To si nevzpomínáš na les smrti? Nesměli jsme se podívat do svitku, který jsme přenášeli!“ běsnila dál Sakura.
„Sakuro, já s Narutem pronikneme do Mlžné a vy se Saiem budete čekat před Mlžnou. Jít ve více lidech by bylo až moc nápadné. Počkáte zde na posily a my se k vám poté přidáme.“
Sakura konečně zmlkla. Naruto byl šťastný z další akce. Sai začal opět kreslit.

Sasuke se svým týmem pokračoval dál cestou co Mlžné. Přemýšlel, co dělá jeho bratr zrovna v Mlžné. Jakmile se s ním setká, nastanou velké problémy. Kisame, společník Itachiho, je jeden z legendárních šermířů a Suigetsu slíbil všechny zabít a získat jejich meče. Nebude mít čas kontrolovat svůj tým. Jestli se Juugo dostane do ráže, nebude ho moci zastavit. Zemře hodně nevinných. To mu bylo ale jedno. Hlavní je pomsta. Jeho bratr musí zemřít.
Konečně ho dohnala Karin. Na tu úplně zapomněl. Snad se mu v boji nebude motat pod nohy. Ne, je už zkušená a ví, co má dělat. Sasuke se na Karin usmál. Ta se začervenala a zapomněla co mu vlastně chtěla. Suigetsu se při tom pohledu zašklebil. Juugo nezúčastněně pozoroval krajinu. Konečně nebyl zavřený.

„Tsunade-sama!“ rozrazila Shizune dveře od její pracovny. Jednu ruku celou od inkoustu, v druhé držela zprávu od Saie.
„Tým Kakashi potřebuje naléhavě posily. Kupec, který zadal misi, je mrtvý! Musíme tam ihned vyslat podpory!“ Z
astavila se před Tsunadiným stolem a zhluboka dýchala.
„Jak je to možné?“ třískla Hokage pěstí do stolu. „Ihned mi sežeň všechny, kdo jsou ve vesnici!“
Shizune se napřímila a usmála se.¨: „Už jsem stačila poslat.“
„Hokage-sama,“ pozdravil Hatake Kakashi, jenž se objevil vedle Shizune.
„S mise! S mise! To bude určitě esková mise!“ slyšeli z chodby. „Věděl jsem, že to přijde! Já to věděl!“
Dveře se rozrazily.
„Konohamaru?!“
Tsunade vytřeštila oči na Shizune.
„Nikdo jiný tu není,“ sklopila bruneta hlavu.
„Umím nový super justu, co mě naučil strýček Asuma! Uměl ho i třetí Hokage,“ chvástal se mladý genin. „Za chvíli budu jako Naruto.“
Sevřel pěsti, v očích oheň.
„A-a Neji se právě vrátil z mise,“ vykoktala Shizune.
Dalo jí práci vzpamatovat se z Konohamarova nástupu a Tsunadiny reakce.
Tsunade se vztekle podívala na Shizune: „Potřebujeme ještě jednoho. Pokud možno ne dalšího genina.“
Chvíli se dívala na stůl mezi papíry, když tu uviděla malého broučka. Po chvíli jich lezlo po stole mnohem a mnohem víc.
Podívala se k oknu: „Shino.“
„Náhodou jsem slyšel, že potřebujete schopného shinobi. No, náhodou... řekl mi to jeden brouček.“
Seskočil do pracovny a uklonil se.

„Kakashi, Konohamaru, Shino! Máte misi obtížnosti A. Tým sedm pod vedením Yamata se dostal do problémů a žádá podporu. Je možné, že se vyskytnou problémy s Akatsuki. Musíme ochránit Naruta a dostat ho co nejdříve do bezpečí naší vesnice. Ihned se vydejte pro Nejiho a vyrazte!“
Tsunade uměla dávat rozkazy jako žádná jiná.
„Už se těším, až ukážu svoje nový jutsu.“ výskl Konohamaru a vyrazil za ostatními.

„Nové jutsu?“ nadzvedla Tsunade obočí.
Shizune pouze pokrčila rameny.