Z pohádky do pohádky 3

Sai

Jako baletka přeskočil vyčerpaný Sai okenní parapet a praštil s sebou o neustlanou postel s křiklavě růžovým prostěradlem. Jen tak nevědomky sledoval Ino, která si bolestivě mnula svojí hlavu. Vypadala dost nas....
„Z blízka vypadáš ještě líp,“ usmál se Sai na její zarudlou hlavu a nasadil svůj typický úsměv a lá svítí mi do xichtu.
„Huh. Tvoje nadšení bych chtěla sdílet. To tričko... No nic, já už si tě jako manželka vezmu do parády.“
„Takže souhlasíš?“ vyhrkl překvapeně.
„Ano, ale asi bych ti měla něco říct...“ Posadila se na kraj postele.
„Co? V noci se měníš osmihlavou dračici?“
„Ne, ty hlupáku. Rapunzel je jenom krycí jméno pro tajnou agentku Yamanaka Ino. Tedy pro mě,“ dala se do vysvětlování. Nasadila uklidňující a milý tón, přesto se ale barva jeho obličeje začala radikálně měnit.
„Tajná agentka?“
„Ano, přesně tak. Už půl roku pracuji na případě Hanabi. Do našeho štábu Za Sedmero Horami se donesla zpráva, že se ta malá mrcha dala do hromady s vlkem, aby společně pochytaly všechny místní krásky. A protože jsem kráska největší, udělala jsem ze sebe dobrovolně volavku.“
„Ty jsi tak statečná,“ rozplýval se Sai. „Jak to tedy šlo?“
„Dostala jsem informaci, že byla spatřená pár kilometrů na východ od mého stanoviště, ale s pomocí chrabrého prince tu už nemusím čekat! Půjdeme jí zastavit společně!“
„Dobrá, držím vám palce... Počkat, tím jsi myslela mě?“ zarazil se a hřbetem ruky setřel pár kapek potu.
„Přesně tak,“ mrkla.
„O honoráři se domluv... Tedy chci říct... Dobrá, jdu do toho. Ale ty mi musíš slíbit, že to nebude trvat moc dlouho. Jestli se dostanu domů dřív než bráchové, bude z tebe dokonce královna! Jak- Jak ale slezeme?“
„Klid, mám tu u zadního okna žebřík.“
„Nááááníííí?“ vytřeštil na ní oči a vyskočil až k lustru. „On tu je žebřík? To jsem se s tím sra-štval zbytečně?“
„If you wanna be my lover, musíš pro to něco udělat!“ vztyčila výhružně ukazováček a obdarovala ho krvelačným pohledem. „Tak tedy pojďme!“ zavelela a táhla za sebou svojí blond kštici.
„Počkej! Jestli to máme stihnout dřív, než moji bratři, musíme odhodit zátěž.“
„Co tím-“ otočila se k němu, ale zarazila se při pohledu na lesknoucí se kudlu blížící se k její hlavě. Lesem se ozval hlasitý vřískot.

Sasuke

„Řve jak když jí na nože berou,“ zakroutil hlavou Sasuke a otočil se zpět ke své příručce. Teď už dokonale věděl, co má dělat, takže jí s hlasitým „Prásk“ odhodil za hlavu.
„Nemělo to být tak těžký,“ narovnal se a došel až ke spící krásce. Najednou se mu však sevřel žaludek a strach se do něj zahryzl jak do posledního dílku pizzy.
„Co když neumím správně líbat?“ zhrozil se hlasitě. „Jestli se potom ta holka moc rozkecá, mohl bych ztratit autoritu. Moje cool image by byla rázem pryč jenom proto, že jsem jako Naruto netrénoval na polštáři!“
Znovu tedy padl zoufale na kolena a sám sebe přesvědčoval: „Ale no tak, kámo! Každá holka v království by s tebou chtěla mít dítě a ty se složíš jenom proto, že máš někoho poprvé políbit? Neštvi mě, chlape!“
Znovu se postavil a ruce sevřel v pěsti. Rázně zamířil zpět k Sakuře a dřív než si to rozmyslel, sklonil se a políbil jí na jemné rty. Došel k závěru, že to vůbec není špatný pocit. Dokonce si to užíval! Po puse lepší než v Hollywoodským dojáku se odlepil a s velkým očekáváním hádal, co bude dál.
„ÁÁÁ!!!!“ zývla si růžovovláska a ospale se protáhla. V kloubech jí křupalo- první pohyb po třiceti letech. „Tak dobře jsem se ještě nevyspala! ( ) Můj bože! A kdo si ty?!“ zhrozila se, když spatřila v koutě číhat Sasíka.
„Tvůj zachránce a budoucí manžel. Pojď, povím ti to cestou.“
„Ne tak zbrkle, úplně jsem si přeležela všechny končetiny.“ Vyskočila na nohy a bolestivě zasténala. „Co je vlastně za den?“
„22. května 2008,“ informoval jí obvykle lhostejným tónem.
„Cože? Můj bože! Kuře v troubě!“

Naruto

O pár kilometrů dál i Naruto zaklapl užitečnou knížečku od dvorního spisovatele Jiraiyi. Stejně jako jeho starší bratr, který mu byl mimochodem i přes odlišný vzhled povahou dost podobný, i on se teď nervózně postavil.
„No tak, Naru. Trénoval jsi to mockrát. Navíc je to jediná šance, jak probudit Hinatu, oženit se s ní... hm, to mi připomíná, že bych měl na hostinu objednat ramen.... Zpět do reality!“
Narozdíl od Sasua se nebál experimentovat a nove věci zkoušel docela rád. Otevřel víko plexisklové rakve a políbil jí.
Prudce sebou trhla a praštila ho přímo do čela. Zmateně se ohlížela kolem sebe jako periskop a zrudla jako lodní maják, když si pár věcí uvědomila.
„Ty... jsi ... mě....?.... .... A kde je ta malá mrcha?“
„O čem to mluvíš?“ masíroval si Naruto čelo a balil si hlavu do gázy.
Hinata hupsla ven za svý výlohy... teda postýlky a upravila si účes. „Když jsem vzala roha od mojí macechy, chvíli jsem bloudila lesem. Potom jsem ale narazila na perníkovou chaloupku, ve které prý žije sedm trpaslíků. Trochu jsem tam poklidila, aby se neřeklo a potom jsem uslyšela klepání. Doufala jsem, že mají záznamník, ale ono pořád nic, tak jsem otevřela. Koukala se na mě malá skautka- však víš, jak chodí po domech a prodávají sušenky. Nabídla mi jablko a já přijala. Bohužel jsem netušila, že bylo napuštěné chloroformem a ... No zbytek už znáš...“
„Aha, aha,“ hltal její slova Naruto. Potom se mu ale vybavila jedna vzpomínka.
Flashback:
„Jmenuji se Červená Hanabi a roznáším po lese jablka. Dáte si jedno?“
„A to jsi jako nějaká skautka? Vysmahni, prcku!“
„ Grrr...Jenom počkej ty hajzle! Vlka na tebe!“
Konec flashbacku
„Hanabi!“ vykřikl Naruto a objektiv kamery se dramaticky zatočil

Sai

„Pořád tomu nemůžu uvěřit...“
„Opakuju ti, že takhle ty vlasy vypadají lépe!“
„Moje dokonalá image, roky starostlivé péče, moje originalita... Všechno je pryč...“ Ino naříkala a ploužila se lesní cestičkou jako tělo bez duše. Přes 29 metrů jejích vlasů zůstalo doma.
„Co kdybys mě víc zasvětila do operace Hanabi?“ změnil Sai rychle téma. Řeči o její dokonalosti se totiž brzy mění v řeči o jeho nedokonalosti- to odpozoroval už při šplhu.
„Dobrá. Společně s trojkou prasat jsme otevřeli starý případ Vlk. Už před lety jim sám podpálil, nebo rozfoukal pár nemovitostí a potom to zkoušel na skupinku kůzlátek... Pedofil... Každopádně jsme se dozvěděli o jeho chystaném útoku na malou vesničanku Hanabi. Nedbali jsme nařízení štábu a rozhodli jsme se, že té dívce pomůžeme. Na místě jsme ale zjistili, že šlo o past a Hanabi je mezinárodně hledaný zločinec třídy S. Dvě z prasat sejmul myslivec na místě... skončili jako šunka. Třetí z nich se léčí v psychiatrické léčebně.... Rozhodla jsem se, že se pomstím. Ať to stojí, co to stojí...“
„To je mi líto,“ zalhal Sai a myslel na vepřový řízek, který měl před týdnem k večeři. „Jak je chceš najít?“
„Myslivec se upil k smrti- to víme jistě. Vlk a Hanabi teď spolu chodí a potloukají se tu někde v lese. Už spolu zneškodnili spoustu princezen- Popelku, šíleně smutnou princeznu, tu z louskáčka...“
„Dobrá, pochopil jsem. Tak já ti je tedy pomůžu zabít a pak se urychleně vydáme ke mně dom, souhlasíš?“
Ino souhlasně přikývla.
„Já tě prostě miluju, Baby.“