Minulost 3.

Itachi vletěl do doupěte Akatsuki.Praštil tak silně dveřmi,že se z nich vysypaly skleněné výplně.
,,Itachi-sama co se stalo,"zeptal se Deidara.
,,Nic,"vyprskl a zavřel se do pokoje.

Sakura stále nechápala. Věděla že se vrátil,ale proč? Přišli domů. Ona ani Sasuke nic neříkali.
Uběhla hodina a ticho konečně prolomil Sasuke.
,,Proč ses na něj tak dívala?"
,,Nakoho?"
,,Sakuro,nedělej hloupou, oba víme o kom mluvím!"
Sakuřiné druhé já úplně zpanikařilo ,ale ona zůstala v klidu.To jí naučil Itachi.
,,Byla jsem zmatená,nikdy jsem neviděla jiné Sharingany než tvoje nebo Kakashiho ,ale tyhle oči byli jiné, toužili po krvi!"řekla Sakura zcela přesvědčivě.
Za posledních pět let se z ní stala dokonalá herečka.
,,Aha,"řekl Sasuke a vlezl do obýváku.
Za chvíli vyšel.
,,Jdu k Narutovi,nečekej mě!"řekl a vykradl se z domu.

,,Proč?"zeptala se Sakura a rozbrečela se.
,,Zakázala jsem si na tebe myslet Itachi, dokonce jsem si i zvykla na Sasukeho.Přece jen jste si podobní.Ale tvoje oči jsou jiné."pomyslela si Sakura a nechtěně se řízla do prstu.
Krev zbarvila krájecí desku dočervena.,,Krucifix!"zaječela Sakura.V tu chvíli vpadla do domu Aiko.
,,Mamí?Jsi doma?"
,,Jasně,tady jsem zlato."
,,Můžu spát u Chiyo?Její maminka mi to dovolila!Budeme se dívat na ninjovské pohádky!A má popcorn!Prosím,že můžu.."škemrala Aiko.
,,Tak dobře já tě tam odvedu"řekla Sakura a v hlavě se jí začal rýsovat plán.

,,Itachi-sama máte nějaké nové zprávy?"zeptal se ho Kisame.
Itachi k němu vzhlédnul a propálil ho pohledem.Byl agresivnější než je obviklé.
,,Vypadni!"procedil mezi zuby Itachi.
Chtěl vyrazit svého partnera z pokoje.
,,Ale Itachi!"protestoval Kisame.
,,Vypadni!"zařval Itachi a vytasil kunai.
,,Dobře,já jdu "vyštěkl Kisame když viděl naleštěnou čepel.
,,Asi se zblázil!"pomyslel si a odešel.

,,Dobrý den,může u vás teda Aiko spát?"zeptala se Sakura Kibovi manželky.
,,Jasně Chiyo už se na ní těší!"řekla a Aiko proběhla kolem ní a utíkala do dětského pokoje.
,,Děkuji já už musím jít!"řekla Sakura.
,,To je v pořádku!"řekla paní Inuzuka a zavřekla dveře.Sakura vyrazila k lesu.

,,Jak jsi můžeš být tak jistá že tam dojdeš?Přece jen jsi tam nebyla pět let!"říkalo jí její druhé já.Sakura ale veděla že jí srdce vede správným směrem.Přeskočila potůček a vydala se rovnou cestou kolem vysokých stromů.Všude kolem byli negativní vibrace.
,,Už jsem blízko!"pomyslela si Sakura a přidala do kroku.
Konečně spatřila svůj cíl.Sídlo Akatsuki.V chodbě byl Deidara s Tobim,hráli karty.
,,Přebil jsem tě!"zařval vítězoslavně Deidara a vzal Tobimu všechny karty.
,,Ti dva se nikdy nezmění"pomyslela si.Byli to skvělí kluci a doteď nepochopila proč se přidali k Akatsuki.Hodila kamínek do okna ze zadu budovy.Oba se rychle zvedli a šli se podívat co to bylo.Sakura rychle proklouzla dveřmi a vyběhla schody.

Byla na patře kde byl i Itachiho pokoj.Šla potichu,jako kočka na lovu.Nechtěla ani pomyslet co by se stalo kdyby ji chytli.Dveře do Itachiho pokoje byly otevřené dokořán.Sakura vešla.Rozhlédla se ale nikde ho neviděla.
,,Čekal jsem tě Sakuro!"ozvalo se jí za zády.Bylo to řečeno kamenně,jako vždycky.Sakura se otočila.Uviděla ty Sharingany,Sharingany které milovala nebo....