Ztráta a zisk 02

Ztráta a zisk 02

„Naruto, dávej přece pozor,“ okřikl ho Kakashi. On spolu s Narutem, Sakurou, Sasukem a Saiem stáli na mýtině a připravovali se na trénink. Od návratu Sasukeho uběhl už skoro jeden měsíc.
„Ale vždyť dávám,“ namítl Naruto a s trhnutím se probral ze snění.
„No moc to nevypadá,“ zašklebil se na něho Kakashi. „Takže znovu. Rozdělíte se do dvojic a pokusíte se mi sebrat rolničky.“ A ukázal na dvě rolničky, které se mu houpali u pasu. „Pravidla stejná jako kdysi. A Naruto tentokrát se ti nepovede mě dostat, jak tenkrát.“
„To se uvidí,“ odvětila Sakura.
„Všechny díly mám už přečtený,“ ubezpečil ji Kakashi s úsměvem na tváři, čímž všechny rozesmál.
„Ale vy si je přečtete znovu, co,“ smála se Sakura.
Kakashi se začervenal a řekl: „To je teď jedno. Naruto ty půjdeš…. .“
„Já půjdu se Saiem,“ přerušil ho dotyčný rychle.
„Ech,“ podíval se na něho překvapeně. „Jak chceš. Takže Sakuro ty půjdeš se Sasukem.“
„Sai, teď jim ukážeme,“ bouchl ho Naruto po zádech. Sai se na něho jenom podíval a myslel si svoje. Od Sasukeho návratu se mu Naruto snažil všemožným způsobem vyhýbat. Během akcí byli sehraní, ale když nemusel, tak se s ním nestýkal. Zato Sakura trávila s Uchihou víc času než předtím. Ale ten, který to nesl nejhůř, byl právě Sasuke. Nechápal, co se s Narutem děje. Bůhví kolik let se ho snažil najít a teď jakoby ho ani nechtěl vidět. Chtěl, aby to bylo jako předtím vším, ale to se zřejmě asi už nikdy nestane.
„Još, tak jdeme na to,“ vyzval je Kakashi a zmizel v kouři.
„Sai, jdeme,“ zavelel Naruto a vydali se spolu na jednu stranu.
„Sasuke,“ optala se Sakura. Ten jenom přikývl a vydal se za ní.

„Výborně,“ chválil je Kakashi, když se jim konečně podařilo sebrat mu rolničky. „Jste čím dál tím lepší.“
Sakura se na něho vesele zašklebila a v ruce se jí kývala jedna rolnička. O kousek dál stál Sai a držel druhou. Naruto měl na obličeji vítězný úsměv a ruce za hlavou. A Sasuke pozoroval oblohu.
Kakashi chtěl ještě něco říct, ale moc daleko se nedostal, jelikož se vedle něho zjevil Genma.
„Fuj, to jsem se lekla,“ vybuchla Sakura a dívala se vražedným pohledem na Genmu.
„Tak to se omlouvám,“ řekl Genma a otočil se na Kakashiho. „Kakashi máš se hlásit spolu s Narutem u Páté. Hned a ne až zítra.“
„A proč,“ chtěl vědět Naruto.
„Nevím,“ pokrčil posel rameny a zmizel.
Kakashi se ještě chvíli díval na místo, kde ještě před chvíli stál Genma, a pak řekl: „Nedá se nic dělat. Pro dnešek trénink končí. Naruto jdeme.“

Kakashi spolu s Narutem doskočil na střechu před kanceláří Páté a Naruto zařval: „Tak co se děje, bábi Tsunade.“
„Naruto, neřvi tak,“ ozvala se podrážděně Shizune, když oba vlezli oknem dovnitř.
„Takže Pátá, proč jsme měli přijít,“ zajímal se Kakashi a kupodivu neměl v ruce knížku.
Tsunade seděla za svým stolem a pozorně si oba prohlížela. Ruce měla složené pod bradou a v očích vážný výraz.
„Musíme ještě na někoho počkat,“ řekla znovu Shizune.
„A na koho,“ zeptal se Naruto, ale než mu stačila některá z nich odpovědět, otevřely se za nimi dveře. A dovnitř vešel Rock Lee a jeho sensei Gai.
„Tak už jsou tady,“ pronesla klidně Tsunade. Kakashi se překvapeně díval na ty dva, pak se otočil na hokageho a tázavě povytáhl obočí.
„Takže, když už jste tady všichni,“ začala Tsunade. „Vy čtyři půjdete na misi.“
„Na misi,“ vyhrkl překvapeně Naruto.
„Ano, na misi,“ pronesla otráveně Tsunade.

Naruto spolu s Leem čekali u brány na Kakashiho a Gaie. Měli vyrazit na misi a oni nikde. Naruto seděl na zábradlí a Lee na zemi dělal kliky.
„Koukám, že Gai pochytil pozdní příchody od Kakashiho,“ mrmlal si pod vousy Naruto.
„Už to tak bude,“ usoudil Lee a dál klikoval.
„Já se spíš divím, že sis na to ještě nezvykl, “ ozvalo se za Narutem a na cestě se objevila Sakura spolu se Saiem a Sasukem.
„Na to se nedá zvyknout,“ seskočil ze zábradlí.
„Kam jdete,“ ptal se Sai.
„A proč bez nás,“ přidala se Sakura.
„Ani pořádně nevím, do nějaké vesnice na hranici Ohňové země,“ odvětil Naruto a vyhýbal se pohledu na Sasukeho.
„Já taky nechápu, proč jdeme já a Gai-sensei,“ stoupnul si už konečně na dvě nohy Rock Lee.
„Hlavně na sebe dávejte pozor, jeden zbrklejší než ten druhý,“ smála se Sakura. Než stačil některý z nich odseknout, objevili se za nimi Kakashi a Gai.
„Tak děcka, vyrážíme,“ mávl Kakashi na Naruta a Leeo.
„Kdo je tady děcko,“ ozval se dotčeně Lee, ale to už oba senseiové byli před bránou. Naruto jenom pokrčil rameny a rozběhnul se za nimi.
„Hodně štěstí,“ zavolal za nimi Sai.
„Vraťte se všichni,“ utrousil tak na půl úst Sasuke. Naruto ho slyšel, ale nedal to nijak znát.

Krev. Všude na stěnách byly cákance krve. Všude na zemi byli kaluže krve. Krev byla kam, se člověk jenom podíval. Byl to hrozný pohled. A pak tam uprostřed místnosti leželo tělo. Už z běžného pohledu bylo jasné, že dotyčný je mrtvý.
Sasuke stál ve dveřích oné místnosti a se strachem v srdci nahlížel dovnitř. Jeho pohled přejel celou místnost, až se zastavil na těle. Zděšeně zalapal po dechu. I přes krev, kterou byla ona postava pokrytá, rozpoznal oranžové oblečení a blonďaté vlasy.
„Naruto,“ vykoktal ze sebe zděšeně a rozběhl se směrem k němu. Než se k němu dostal, několikrát skoro uklouznul na zakrvácené podlaze, ale pokaždé se mu pád podařilo vyrovnat. Když byl už u něho, klesnul na kolena a opatrně ho vzal do náruče.
„Naruto,“ zašeptal, ale bylo mu jasné, že už ho neslyší. Jeho oči byly otevřené a zůstal v nich vyděšený pohled, který už nikdy nezmizí.
„Naruto,“ zašeptal znovu, zabořil mu hlavu do hrudi a rozvzlykal se.

Sasuke se s trhnutím posadil v posteli. Byl zalitý potem a celý se třásl.
„Byl to jen sen,“ vydechl úlevně, ale i tak zabořil hlavu do třesoucích se rukou. Bylo to tak skutečné, tak živé. Pomalu se zvednul z postele a nejistým krokem zamířil do kuchyně. Z kohoutku si napustil studenou vodu a zadíval se z okna na měsíc.
Před měsícem se vrátil do své starého bytu, který používal jako genin. Byl to veliký byt pro jednoho. Kuchyně, ložnice společně s obývacím pokojem a ještě jedna malý pokoj, který ovšem neužíval.
Sasuke odložil sklenici do dřezu, opřel se dlaněmi o parapet okna a zamumlal: „Doufám, že si v pořádku.“

„Sakuro, mohla bys mi přestat likvidovat moje zvířata,“ zeptal se klidným hlasem Sai.
„Pletou se mi do cesty,“ usmála se sladce Sakura a roztrhla dalšího hada. Sasuke, který se stál opodál, jenom zakroutil hlavou. Všichni tři byli na tréninkové louce a navzájem si pomáhali s tréninkem. Teď Sakura spolu se Saiem útočili na Sasukeho, ale nějak se nemohli sehrát.
„Dáme si pauzu,“ řekl nakonec Sai a sednul si zády o nejbližší strom. „Jsi zvyklá spolupracovat se Sasukem, jde ti to strašně.“
„To máš pravdu,“ přidal se Sasuke a přisednul si k němu.
„No, vy jste mi dva,“ zašklebila se na ně, ale i ona si sedla.
Chvíli seděli jen tak potichu, ale pak se ozval Sai: „Zajímalo by mě, kdy se vrátí.“
Sasuke i Sakura věděli, o kom mluví. Naruto i Kakashi byli na misi už přes čtrnáct dní a i Tsunade si o ně začínala dělat starosti.
Sasuke zaklonil hlavu a zadíval na oblaka. Nikomu o svém snu neřekl, nechtěl nikoho zbytečně strašit. A doufám, že to byl jen sen a ne zlé tušení.

Genma se na loučce objevil o pár chvil později. Našel ty tři, jak zrovna obědvají.
„Genmo,“ zamávala na něho vesele Sakura, ale když uviděla jeho vážný výraz, tak se odmlčela. Než k nim stačil dojít, už byli všichni na nohou.
„Co se stalo,“ ptala se vyděšeně. Na tvářích všech se zračily obavy.
„Gai a Lee, se právě vrátili z mise,“ začal Genma.
„A co Kakashi a Naruto,“ přerušil ho Sai a nervózně přešlápnul.
„Ti se vrátili taky, ale oba mají vážná zranění a nevypadá to s nimi dobře,“ nestačil ani dopovědět a ti tři už byli na cestě do nemocnice.
„Ten sen,“ mihnulo se Sasukemu hlavou, když utíkal po boku Sakury směrem k nemocnici.

Sakura se vřítila do vstupní haly nemocnice a zamířila prudce doprava k místnostem pro vážná zranění. V patách ji běželi Sasuke a Sai. Všichni se jim klidili z cesty, když viděli jejich obličeje. Už z dálky viděli Shizune, která na ně čekala před dveřmi do jedné z místností. Zastavili se těsně před ní.
„Shizune, co se děje,“ ptala se hned Sakura udýchaně.
Shizune přelétla pohledem jejich tváře a nadechla se: „Oba jsou na tom dost zle. Jsou v hlubokém bezvědomí. Tsunade je právě u nich a dělá, co se dá, ale nevypadá to moc dobře. Kakashi je na pokraji smrti z vyčerpání a Naruto….“
„Naruto,“ vydechli všichni.
„Naruto utržil několik řezných ran, ale má těžké poranění hlavy,“ vypravila ze sebe ztěžka Tsunade, která právě vyšla z místnosti. „Je v hlubokém komatu a je velice pravděpodobné, že už se z něho nikdy neprobere.“
„Ne,“ vydechl Sasuke a ztěžka se svezl po zdi. Sakura se také skácela na kolena a Sai zůstal ztuhle stát.
„Budu se snažit pro oba udělat, co nejvíc,“ snažila se jim dodat optimismu Pátá, ale ani ona ho moc neměla. „Ale připravte se na nejhorší.“ Otočila se a vrátila se zpátky do lékařské místnosti.

Kakashi a Naruto byli umístěni na stejný pokoj. Oba leželi ztuhle na postelích a přes ústa měli dýchací masky.
„Kdybychom tak šli s nimi,“ plakala Sakura, která seděla u Narutovi postele a držela ho za obvázanou ruku.
„To nemůžeš vědět,“ chlácholil ji Sai, stojící u okna. „Třeba jsme tady teď mohli ležet i my.“
Sasuke nic neříkal, jenom se s bolestí v očích díval na Naruta, který ležel tak klidně, až to nahánělo strach.
Z ničeho se otevřely dveře a dovnitř vešli Shikamaru, Neji a Hinata. Celá vesnice už věděla, co se stalo.
Shikamaru přešel k Narutově posteli a zeptal se Sakury: „Jak to vypadá?“
„Špatně,“ řekl za ní Sai. „Kakashi má velkou naději, že se probere za pár týdnů. Ale Naruto.“ Odmlčel se.
Hinata přešla k Sakuře a i jí stékaly z očí slzy: „On se z toho dostane. Uvidíš. On je silný.“
„Nevím, Hinato. Tentokrát to vypadá vážně,“ kroutila hlavou Sakura.
„A co Kyuubi,“ zeptal se Neji.
„Vypadá to, že se něco stalo i jemu,“ promluvil tentokrát Sasuke.
„Cože,“ nechápal Shikamaru.
„Necítím ho,“ povzdechl si Sasuke. „Vždycky jsem ho v Narutovi cítil, ale teď jakoby tam už nebyl.“
„Akatsuki,“ nadhodil Neji.
„Nevím,“ zakroutil hlavou Sasuke a zadíval se do Narutovi tváře.

O pár pokojů dal, leželi Gai a Lee. Oba měli několik řezných ran a Lee měl zlomenou ruku. Jinak se jim nic vážného nestalo. Právě u nich byla Pátá a vyslýchala je.
„Tak co se vlastně stalo,“ ptala se.
„Já vlastně ani nevím,“ zakroutil hlavou Gai. „Všechno se seběhlo strašně rychle. Chvíli byl klid, najednou se objevil obrovský vír a vcucnul Kakashiho a Naruta. Nebylo do něho vidět, ale když se uklidnil, našli jsme je ležet opodál.“
„Vír,“ opakovala po něm Shizune.
„Jo, vír,“ přidal se Lee. „A měl jsem pocit, že jsem v něm zahlédl několik postav, ale nevím, jestli se mi to jenom nezdálo.“
„Tsunade-sama, jak jsou na tom,“ zeptal se s obavami v hlase Gai.
„Hodně špatně, Gai. Hodně špatně,“ povzdychla si Tsunade.

Byla temná noc, když se otevřelo okno, které vedlo do nemocničního pokoje, kde leželi Naruto a Kakashi. Dovnitř se protáhla neznámá osoba. Potichu došla až k ležícímu Kakashimu, zadívala se na něho a zašeptala bolestným hlasem: „Kakashi, co jsi zas vyváděl?“
Něžně se nad něho, ta osoba, naklonila a pohladila ho po tváři. Posadila se na kraj postele, vzala jeho ruku do své a pevně stiskla.
„Musíš se uzdravit, už kvůli mně,“ zašeptala znovu a vyklouzla ven otevřeným oknem.