Půjdu s tebou...

Další povídka, tentokrát NEbude o Sasuovi (slavte, žádná zmínka o Uchiháčovi ), je smutná a vypovídá o nenaplněné lásce...
Je to uděláno formou posledního rozhovoru.
____________________________________________________________________

Tmavá noc, celá Konoha spí.
Úplněk, kdesi v lese vyjí vlci.
Nádherná chvíle pro romantickou schůzku...
...nebo odchod z vesnice, která je tvým domovem...
...kde jsi celý život žil...
...pro kterou, a hlavně pro lidi z ní bys obětoval svůj život...
...z vesnice, kde ti na všech záleží...
...a právě proto musíš odejít...
...když tu jsi, není tu bezpečno...
...jsi nebezpečný...

U brány Konohy stojí dva lidé.
Dívka a chlapec...

"Půjdu s tebou!"
"To po tobě nemůžu chtít!"
"Ale já CHCI jít s tebou...prosím..."
"Jsem nebezpečný...pro všechny..."
"Copak ty to pořád nechápeš?"
Slzy se hrnuly tmavovlasé dívce do očí, dříve než to postřehla.
"Proč?Proč nemůžu jít s tebou?"
"Prostě proto. Nech mě odejít..."
"Nebyla bych ti přítěží..."
"O to tady ale nejde!"
"Tak proč? Proč mě nevezmeš s sebou?"
"Nemůžu tě vystavovat takovému nebezpečí..."
"Jsem si toho nebezpečí vědoma..."
"A přesto chceš jít se mnou?"
Padla na kolena a prosebně vztáhla ruce ke své celoživotní lásce...
...lásce, která se jí chystala navždy opustit...
"Ale proč?"
"Ty to pořád nevidíš?"
"Co mám vidět? Pověz, co mám sakra vidět?!"
Už nad sebou ztrácel kontrolu.
Démon v něm se probudil a žádal o slovo.
Právě proto se chystal odejít ze své vesnice,
opustit všechny své přátele...a svou lásku...o které donedávna ještě nevěděl...
...která před ním klečela na kolenou a plakala...
"Prosím..."
"Nechápeš mě!"
Zacloumal s ní.
Polekala se jeho krvežíznivého pohledu, ale nevzdávala se.
"Nevím, proč po tobě jdou, ale chci před nimi utíkat s tebou... dovol mi to..."
"Ten důvod je, že Kyuubi je ve mně!"
"Je mi to jedno...I kdybys už nebyl sám sebou, neopustím tě!""
Jeho oči rudě zažhnuly.
Oči devítiocasé stvůry nahradily nebesky modrá kukadla.
"A odcházím proto, že jsem nebezpečný..."
"Naruto...prosím..."
"Ne, nejde to..."
"Ty to nechápeš! Když odejdeš, můj život ztratí smysl..."
"Ne, když odejdu, zachráním život nejen tobě..."
"Život... nemá smysl, když není pro koho žít..."
"Co tím myslíš? Proč mi to říkáš?"
Během rozhovoru už se stával víc a víc Kyuubim.
Věděl, že když neodejde, než démon ovládne jeho tělo, zničí celou vesnici...
...a ji...
"Říkám ti to proto, protože..."
"Odejdi..."
Pokus o její záchranu...
"Naruto, já tě miluju!"
"Hinato, uteč!"
Poslední zoufalý výkřik, než se naprosto poddal Kyuubimu.
Poslední pohled na Hinatu svýma vlastníma očima.
Démonova síla jí drtila kosti.
Jeho ruka lehce protnula její hrudník.
Hinata se usmála a políbila ho.
Poprvé... a naposledy...
"Půjdu s tebou..."
A potom oněmněla, z její tváře se vytratila barva...
...byla mrtvá.

Ranní slunce odhalilo pohled na zničenou vesnici.
Málokdo by poznal, že tam, kde byly teď jenom sutiny, bývala kdysi vesnice ninjů... Konoha...
Na jednom kameni seděl blonďatý chlapec, objímal tmavovlasou dívku a plakal.
Věděl, že tohle všechno je jeho vina.
Kunai se zaleskl v paprscích slunce.
Pronikl chlapcovým srdcem.
"Ne Hinato, já půjdu s tebou..."
Naruto se usmál a odešel tam, kde s ní mohl být navěky...

...z blízkého křoví vystoupilo několik postav.
Sebrali obě těla a rozdělili je.
Hinata pro ně nebyla důležitá, hodili ji do hořící trosky domu.
"Pche," ušklíbl se jeden z nich,
"ušetřil nám práci..."
Postavy se otočily a vydaly se i s Narutovým tělem tam, odkud přišly.
"Ne Naruto, nepůjdeš s Hinatou,"
černé pláště s červenými obláčky zavlály ve větru a zmizely ve křoví,
"půjdeš s námi..."