ŠvP 3 - Výlet

Ehm... tak jsem tu s další dílem Nebijte mě...

„Sasori teda vypadal líp než ty…“
„BRUTÁLNĚ ZABÍÍÍÍÍÍÍT!“
-Křach. Bum. Deidara ve stromě-
„Co to děláš ty idiote?!“ Zděšeně jsem se rozběhla ke stromu, kam Itachi Samehadou Deidaru odpálil. Okamžitě jsem zkoumala, jestli náhodou jeho křehká, plasticky vylepšená hlava neutrpěla, ale kromě otřesu mozku se zdála v pořádku. „Já říkal, že mu něco provedu…“ Itachi omluvně pokrčil rameny a opět se odvalil ke dveřím jeho chatky, kam se ubytoval ještě s Deidarou, Konan a Peinem. Ti dva tam byli zavření už dobré dvě hodiny a Ita marně do dveří třískal Samehadou s tím, že si potřebuje nagelovat vlasy a Sasan mu jeho gel nepůjčí, prej, že mu chce kopírovat jeho „evendžrovský“ účes. Pein šikovně zabarikádoval dveře kamennými kvádry a Hidánek&spol se ve skříni modlili, aby na ně někdo nepřišel. K Itachimu se ihned přibatolil Kisame, který se jednak obával toho, aby jeho milovaný mečík nepřišel k újmě, jednak Itaho okatě balil a podlejzal mu a jednak už ho nebavilo posedmé vyrábět petici „Záchrana ryb“.
Zatímco já jsem páčila Deidaru ze stromu, s vydatnou pomocí drahé Violky, která když zjistila, že Sasori tu fakt není, tak se zaměřila na Deidaru, což jsem snášela dost špatně, tak nastával večer. Když jsme ho vypáčili, mumlavě zamumlal něco ve smyslu děkuju a hodil semnou řeč na téma „Umění“. Díky mé neopatrnosti mi totiž jeho jílový klon čmajznul moje desky s obrázkama. Asi půl hodiny jsme se přeli, jestli je umění nechat něco bouchat nebo vytvářet linie a roztírat barvy. Když tedy Deidara zjistil,že našel „Druhého Sasori-danna“ hodil semnou řeč na úplně jiné téma (Neptejte se jaké, jak já, tak i Deidara jsme strašně perverzní, takže… xD ). Nakonec jsem se kvůli brzké večerce odcourala do sprch.
K třískání se tedy ještě pak přidal jekot „Katsuuuu!“ a rány, jak když Kakuzovi Hidan kosuje nehty. Po řvaní našeho třídního se přeci jenom Pein s Konan uvolili a pustili ty dva do jejich chatky.
V noci jsem nemohla moc spát, jak je u mě zvykem, a tak jsem si odskočila k Deidarovi pod peřinu, kde jsme ........................ chvilka napětí...................hráli baterkovanou. Brzy se k nám přidali i Hidan, Kakashi a Ero-sennin, kteří se konečně vyhrabali ze skříně. Nakonec i Konan, Pein a Itachi a tak vznikla naše „rodinka“. Začal to Pein, který mi, kvůli mé obarvené hlavičce, začal říkat Ségra. Ita se stal mým a Peinovým otcem, Deidara Peinovým švagrem a mým manželem, Konan mou švagrovou, Jiraiya a Kakashi Itáškovými rodiči a Hidan byl synem Konan a Peina. Když začalo svítat, odklidili jsme se všichni do svých chatek, až na „starousedlíky“. Spala jsem asi dvě hodiny a přišel nás zbudit samotné Peiňátko. S výkřikem „Bráško!“ jsem ho chytla za nohu a strhla ho k sobě do postele. To tam vlítli Deidara a Konan a ztropili nám žárlivou scénu. Nakonec tam přišel i Itachi a srovnal všecky do latě. Zbytek „starousedlic“ na nás zíral jak na blázny a když jsme se potom začali ještě bláznivě chechtat a když do toho přišel Hidan na noze Jiraiyi a Kakashiho, kterému říkal Dědo a Ero-senninovi Babi (xD), tak o tom vůbec nepochybovaly.
Dnešní program byl nejasný a tak jsme se po snídani sešli na plácku a začali rokovat co a jak. Po deseti minutách jsme se ustálili na výletu do okolní krajiny. „No… Je to hlavně poznávací výlet (Naše rodinka se na sebe ugebla alá Sasoriho pedofilní úsměv), takže…“
Když jsme všichni měli sbaleno, sešli jsme se na tom plácku a vyrazili. Ze začátku se nám šlo samozřejmě lehce a tak jsme vyváděli všelijaké vylomeniny. Orochimaru se mazlil s Vildomcem a Kabuto u toho ochotně asistoval, až měl z toho ty jeho brejličky zalepený slizem. Fíša a Rock Lee v sobě nalezli spřízněnou duši a sepisovali dopis Kishimotovi Masashimu, aby Gaiovi-senseimu a Leemu přebarvil vlasy na „Blonďatou barvu, která signalizuje sílu mládí“. Neji, Kůča a Ero-sennin probírali nový výtisk Playboye, debata o psech se znovu rozjela, já jsem zaučovala Deidaru do tajů… skupiny Systém of a down (to jste se lekli, do čeho jsem ho to mohla zaučovat, že? xD), okolo Sasánka se už mačkali jen dvě dívčiny a to moje nejlepší kamarádka Adélka a moje uhm… velice dobrá kámoška Kája (neber si to holka nějak špatně XD), okolo Itaho byl zase chumel (dej bůh štěstí, že o Deidarovi věděli, že má také pacinky) a s pomocí Peina se zbytek rodiny pokusil udělat z Kisameho uzenou rybu.
Po dvou hodinách chůze, nám už ta pořád stejná krajina začala lézt na mozek. Nejvíc se to projevilo na Narutovi… „Veřejně prohlašuji, že jsem debil!“ zavýskal Naruto a poskočil si. „OMG! No konečně ti to došlo, ubožáku.“
„Hele, vyliž mi mojí imidž, jo?!“ vyjekl Naruto, načež Sasu hodil oči Až na vrcholky hoor… a prohlásil: „A tady vidíte, proč jsem zdrhl z Konohy. Z toho by mi vždycky narost pepan mezi očima, fakt…“
Po chvíli se před námi zvedala mohutná zřícenina hradu. Deidara už si syslil jíl, aby jí dozřítil, jenže když jsme přišli, uviděli jsme tam postavy, ze kterých jsem, až na jednu, nebyla vůbec nadšená… stejně jako zbytek Naruťáků, kteří věděli o co go.