Přívěsek probuzen 18.kap.

18. kapitola: Pozor! Orochimaru na scéně

„Ty jsi Hinata, že? Nepleť se do toho prosím… Tohle bude můj boj…“vyzval ji Gaara.
„Moment, ale ty-“
„Hinato, do toho se nepleť!“křikl na ni Kakashi. Hinata chvíli váhala, ale pak si stoupla se vzpurným výrazem čelem ke Gaarovi.
„Ne! Já mu věřím! Je to dobrý člověk. Zachránil mi život. Věřím že se dokáže změnit…“všichni se na ni překvapeně dívali. „Otázka je, jestli tomu věříš sám…?“Kabuto se na ni šokovaně díval. Nemohl ze sebe vypravit hlásku.
„Zapomeň na to ty hloupá… copak ty nevíš že dělá pro Orochimara? Nebo dokonce pro Akatsuki? Lidi co klesli až sem se už nevrátí…“řekla jí Temari.
„Ale já tomu věřím…“špitla Hinata. „Věřím že se lidi mohou změnit! Zeptej se kohokoliv koho kdy ovlivnil Naruto! Ty by si to mohl chápat.“upřela pohled na Gaaru. „Neříkej mi že si se díky Narutovi nezměnil. Předtím, pokud vím, se tě každý bál a byl jsi krvelačný zabiják. Ale teď když se na tebe podívám, vidím Kazekageho. Někoho hodného obrovské úcty. A neříkej mi že to není díky Narutovi! Změnil jsi se, a to k lepšímu! Když jsi to dokázal ty, tak proč ne on? A ty jsi jeho sestra, tak mi netvrď že si myslíš že se lidé nemohou změnit.“dívala se na Temari. Té jenom sklapla čelist a zahanbeně se podívala do země.
„Proč…?“uslyšela Hinata. Otočila se na Kabuta.
„Protože já jsem se kdysi zoufale snažila změnit. Dřív jsem byla stydlivá a nemožná. Ale teď jsem jiný člověk. A to díky Narutovi. Věřím, že když jsem se dokázala změnit já, dokážeš to i ty… Věříš tomu i ty?“usmála se na něho.
„Ale proč bych to dělal? Co mě čeká na vaší straně? Co-“
„Budeš velice prospěšný! Se svými znalostmi o Orochimarovi a Akatsuki a se svými schopnostmi… určitě nebudeš přehlížený…“
„Jenomže to není tak lehké prostě si říct že přecházím na druhou stranu… půjdou po mně a všichni kolem budou v ohrožení.“
„Do Konohy si na tebe netroufnou-“
„A to se mám jako pořád jenom schovávat?“
„Ne, to rozhodně ne… chci jen říct, že když se přidáš k nám a vrátíš se do Listové, tak budeš pod dohledem těch největších bojovníků a sanninů, že se k tobě neodváží ani přiblížit.“
„Ale to se ti řekne hrozně snadno ‚Přidej se k nám‘, ale ono to tak snadné není… to mám opustit svůj život-“
„A co je to za život, být stále na útěku a přetvařovat se. Dávat si pozor abys náhodou neřekl něco, co by tě mohlo prozradit. Co je to za život bez přátel?“
„A co mě čeká tam? Myslíš že mě tam přivítají s otevřenou náručí, po tom co jsem společně s Orochimarem napadl Listovou? Po tom co jsem zneškodnil tolik jejích ninjů? Po tom co jsem zradil?“
„My se za tebe postavíme.“
„Kdo? Naruto? Ten, mám ten pocit, mě nenávidí z hlouby duše a Sakura totéž…“
„Nenávidí jenom toho, kdo jim ničí šance na vrácení Sasukeho. Ty si se o to snažil tak je jasné že tě neměli zrovna v lásce, ale pokud vím, tak při chunninské zkoušce sis s Narutem celkem rozuměl.“Kabuto se zamyslel.
„Jenže…“
„Přestaň už pochybovat, kruci. Věř mi, já za tebou budu stát a ostatní taky. Vrátíš se do vesnice a basta!“rozhodla Hinata. Chvíli bylo ticho.
„Jsi úplně jako Naruto…“ozval se Gaara. Všichni se na něj překvapeně podívali. „Tak nevím koho tady nejvíc ovlivnil…“ Hinata zrudla.

Naruto se pyšně díval na tu holku pod sebou. Hinata se vážně změnila. A dokázala změnit i Kabuta. Naruto si v tu chvíli uvědomil, jak moc ji má rád.
Podíval se na Sakuru a Sasukeho. Sasuke se upřeně díval na Hinatu a zvažoval, kdy bude nejlepší zasáhnout a Sakura se na něj zasněně dívala. Byla moc šťastná že se konečně vrátil. Ostatně Naruto taky. Dnešek pro něj navždy zůstane nejšťastnějším dnem v jeho životě. Ať už skončí jakkoli…
Ještě chvíli zůstali schovaní a potom Sasuke kývl na Naruta a Sakuru. Ti porozuměli a přikývli. Sakura vstala a vyšla na dunu. Všechny hlavy dole se na ni podívali. Popošla a kousek za ní se objevil svázaný Sasuke a Naruto, který ho hlídal. Všichni tři sešli dolů. Ostatní na ně nechápavě hleděli. Naruto se na ně usmál.
„No… nějak se mu furt nechtělo nás poslouchat…“řekl. Nechápavě těkali očima z Naruta na Sasukeho.
„No jo…“řekla Sakura tím nejsmutnějším tónem, jakým dokázala. To všechny přesvědčilo. Sasuke jakože využil chvilky nepozornosti a v mžiku se dostal ze svých pout a přiběhl ke Kabutovi.
„Tak dělej! Musíme si pospíšit, nebo sem za chvíli přijde!“varoval Kabuta. Ten se ale nehýbal. Sasuke se po něm nechápavě podíval. „Co je ti? Hejbni sebou!“Kabuto se na něj podíval a na okamžik zaváhal. Potom udělal krok vzad. Zavtěl hlavou.
„Seš v tom sám…“ Sasuke po něm střelil pohledem.
„To snad nemyslíš vážně? Vždyť sem za chvíli přijde, pak už nebudeš mít příležitost litovat!“Sasuke byl vážně přesvědčivý.
„Tak se mu postavím… za ta léta ho znám lépe, než kdokoli jiný. Vím co udělá, ještě dřív než on sám…“
„Vážně si tím seš tak jistý?“ozval se mrazivý hlas. Všechny hlavy se nyní otočili tímto směrem a spatřili to, čeho se každý obával. Dívali se na obřího hada, na jehož hlavě stál jeden z legendárních sanninů. Na hřišti se objevila nová postava – Orochimaru.

V Narutovi začala vřít krev. Jen samotný pohled na toho člověka mu dělal zle. Měl sto chutí se na něj vrhnout. Sakura na něj ale vrhla varovný pohled. Naruto by tím mohl zkazit celý jejich plán. Sasuke se naposledy podíval na Kabuta a vyskočil do vzduchu a přistál vedle Orochimara.
„Tak, zdá se že jsem se v tobě zmýlil Kabuto… to je zklamání. No aspoň že mám po boku někoho silnějšího než jste vy všichni. Vidím že jsi odolal Narutovým prosbám aby ses vrátil…“
„Ty…“procedil Naruto mezi zuby.
„Výborně. Ale proč ještě žije?“
„Prostě se mi ještě nechtělo ho zabíjet… ale teď už ji mám.“ Naruto se lekl. Sasuke byl až moc přesvědčivý. Naruto se začal na chvíli bát že to snad na ně celou dobu jenom hrál. Ale ne… co mě to napadá. To co se tam stalo, bylo opravdové. Sasuke už je zpátky…
„Ještě zadrž. Chci vám dát poslední šanci vydat mi tu stařenu… no tak Kakashi, ze staré známosti.“umlouval ho. Kakashi se na něj pohrdlivě podíval.
„Ano známe se dlouho, to je pravda… ale já jsem tě vždycky nesnášel a vždycky budu. Zapomeň na to že bych ti ji vydal! K ní se dostaneš leda přes moji mrtvolu.“řekl pevně.
„A přes moji…“postavila se před ně Temari.
„A moji…“přidal se Kankuro.
„Taky přes mou.“postavila se před ně Hinata. Vedle ní si stoupl Kabuto.
„Přes tvoji taky, hádám…“optal se ho pohrdlivě Orochimaru.
„Jo přes mou taky.“přisvědčil Kabuto.
„Taky přes mou.“zastoupila mu cestu Sakura.
„Hmm…“stoupl si vedle ní Gaara. A úplně do čela skupiny, se postavil Naruto.
„Zapomeň na to že by ses k ní mohl jenom přiblížit. Jestli se o to pokusíš, nezbude z tebe ani potrava pro hady.“prohlásil. Orochimaru se nejistě ušklíbl.
„No dobrá, řekli jste si o to.“Orochimaru vytvořil dalšího hada. Na něj přeskočil Sasuke a teď stáli každý na jednom. Sasuke se podíval na Sakuru a všiml si jejího nejistého a ustaraného pohledu. V momentě kdy to nemohl nikdo zaznamenat na ni skoro neznatelně mrkl. Sakura by se nejradši usmála, ale tušila že tím by vše pokazila. Radši nahodila soustředěný výraz a nepatrně kývla. V tom okamžiku na ně Sasuke zaútočil.