Chci splnit vaše sny 3...

Tenhle dílek je kratší, gomen , ale nemám poslední dobou moc času.

Hinata stála v nemocničním pokoji, vedle lůžka Hanabi. Přinesla jí čerstvé květiny a šla otevřít její okno.
„Můžu za to já.“ Ozvala se Hanabi, která seděla a kapačky jí už odpojili, hlavu měla sklopenou a peřinu pevně svírala za okraje ve svých dlaních. Hinata se na ni zvědavě podívala. „Provokovala jsem otce. Trénovali jsme a mě nešlo zapnout byakugan, ostatně jako tolikrát“ a jízlivě se usmála s hlavou stále sklopenou. Hinata si sedla vedle její postele na židli a vyčkávala. „Otec se už naštval a začal mi něco říkat, už si ani nepamatuji co. Jen vím, že mě to strašně rozčílilo a tak hádka přešla až k tomu, že mi vyklouzlo, že až se staneš vůdkyní klanu ty, tak každý bude moct jednat podle vlastní vůle.“ Otec se rozzuřil a vytvořil nějaké pečetě, nepamatuji se co to bylo, ani název toho jutsu. Najednou mu v ruce začala vířit chakra, ale ne jako při Juukenu, bylo to jiné, roztahovala se mu po celém těle a pak jí začaly běhat, jakoby jiskřičky blesku. Couvala jsem před ním a zakopla jsem. Otec se na mě hnal a najednou mezi nás skočil Neji. Asi musel slyšet tu hádku. Začal tvořit Kaiten, ale otcův útok jím prošel, jakoby nic. Pak otcova chakra přesáhla až přes Kaiten až byla těsně u mě. Kryla jsem se levou rukou. Ta chakra ode mě byla 50 centimetrů a stejně mě poškrábala.“ A na důkaz zvedla svou zjizvenou a polepenou náplastmi levou ruku. „Zarazil se až o Nejiho tělo. Zbytek asi víš.“ Na peřinu jí kápla slza a hned za ní spustili další.
„Hanabi.“
„Když mě je to tak líto! Nechtěla jsem, aby to Neji schytal! Málem kvůli mně umřel!“ Pustila se peřiny a zakryla si rucemi tvář. Pokojem se ozývaly tlumené vzlyky a přes ruce na peřinu padala sprška slz.
„Neboj Neji bude v pořádku, mluvila jsem teď se Sakurou, právě je u něho Tenten, taky za ním půjdu na návštěvu.“ Hanabi si utřela rukou slzy s obličeje a hlučně se vysmrkala do papírového kapesníku, který jí sestra podávala.

Slunce pomalu zapadalo a poslední paprsky světla zalévaly kancelář Gondaime Hokage.
„Hizashi, tentokrát jsi zašel až moc daleko!“ Řekla Pátá rozzuřeným hlasem muži, který stál před jejím stolem.
„Do toho vám nic není, tohle je pouze..“
„Nesnaž se mi tvrdit, že je to věc klanu! Hanabi je členkou Konohy, stejně tak Neji! I kdyby spadaly pod klan bohů je to moje záležitost a mám právo do situace zasahovat.“ Muž vztekle přimhouřil své bílé oči a vyčkával. „Tohle už se nesmí opakovat! Mám tisíc chutí tě potrestat Hizashi tím nejhorším trestem, jelikož jsi, ale vůdce Hyuuga klanu, má pravomoc v této oblasti nesahá až tak daleko.“ Hyuuga se krátce zašklebil. Moc dobře věděl, že Tsunade mu nic moc udělat nemůže.
„Nemysli si však, že z toho vybruslíš bez trestu. Budeš mít na měsíc misi ve vězení. Budeš tam hlídat pár zločinců třídy S.
„Měsíc?“ Hizashimu to uklouzlo a vyjeveně se díval na Tsunade. Věděl, že to nespíš bude nějaká těžká mise,ale na měsíc! To je pobuřující! Už se chtěl ozval, ale Pátá ho předběhla.
„Už jsem se informovala a tohle opatření provést můžu.“ Zkřížila si ruce do výšky těsně nad očmi a její oči probodávaly zlostně Hizashiho. Ten se už dál rozhodl nenamítat nic na svou obranu a vyšel z kanceláře Hokage.

„Jak ti je?“
„Bylo i líp.“ Odvětil Neji. Už ho rozčilovalo věčné pípání přístrojů. Navíc měl přivázanou jednu ruku k posteli a nemohl s ní vůbec hýbat a měl hlad.
„Neji-san tady máš oběd“ řekla sestra, která přišla do pokoje s tácem na němž byly dva talířky s příborem. Položila tác na stolek a vzala lžíci, nabrala na ni polévku a chystala se Nejiho krmit. Ten, jak mu došel její záměr nahodil úzkostlivý výraz.
„Hmm“ ozvala se Tenten s vražedným výrazem ve tváři. „Já to udělám.“ Sestra se otočila a ve tváři ten samý výraz s kterým na ni hleděla Tenten.
„Nepovolané osoby nemohou vykonávat…“
„Je mi jedno, jestli povolané nebo ne! Říkám, že se Nejiho ani nedotkneš!“
„No zatím ho budu jen krmit.“ A loupla slastným pohledem po Nejim. Tenten začala prudce tepat žíla u spánku, vstala a obě se pustili do boje o talíř s polévkou. Sestra měla v tomhle ohledu větší výhodu a mrskla obsah talíře po Tenten. Ta celá zmáčená, od nudlí a zeleniny přešla k talíři s hlavním chodem a mrštila ho po sestře. Flák masa jí utkvěl na obličeji a bramborová kaše byla všude. Obě zaprasené od shora dolů se po sobě vrhly. Rány lítali všude a Neji celý zalezl pod peřinu, jen přivázaná ruka mu trčela.
„CO TO MÁ ZNAMENAT!!“ Dveře od pokoje se rozlétly a s ohlušujícím řevem do pokoje vstoupila : hnáty křivé, pod plachetkou osoba… jej to jsem ujela  : Gondaime hokage, jenž si svým výstupem zjednala pořádek. Neji ani nemusel vylézat z pod peřiny, aby zjistil totožnost osoby, která ukončila šarvátku. Vzala obě přítomné za límec a nekompromisně je vyhodila otevřenými dveřmi na chodbu, Lee, který přišel a Tsunade a jenž stál ve dveřích, tak tak stačil uhnout. Tsunade vyšla na chodbu za roh a vrátila se s tácem nové porce.
„Nakrm ho.“ A vrazila vytřeštěnému Leemu tác do ruky. Pak se otočila na podpatku a rázným krokem si to šmatlala k těm dvou dívčinám, z ohlušujícím prásknutím zavřela dveře a pak Lee s Nejim, který vylezl z pod přikrývky slyšely horu nadávek za něž by se nemusel stydět ani dlaždič. Neji zoufale mhouřil svá bílá očka na Leeho, který se sílou mládí cpal do Nejiho jídlo ačkoliv se Neji vzpouzel, jak chtěl.

Naruto si to kráčel po nemocniční chodbě pryč. Právě šel od Nejiho, který byl celý zelený. Prý mu museli vypumpovat žaludek, jenž Lee to trochu s tím krmením a sílou mládí přehnal. Vstoupil do vestibulu, když z chodby naproti vyšla Hinata. Naruto si to tedy zamířil rovnou k ní. Když ho Hinata spatřila trochu zčervenala.
„Ohayo Hinata.“
„Ohayo Naruto-kun.“ A po boku vyšli z nemocnice.
„Byl jsi za Nejim?“
„Jo, ale moc jsem se toho od něj nedozvěděl. Chudák byl celej zelenej.“
„Už jsem slyšela, že to Lee-kun trochu s tím krmením přehnal.“
„Jo,jo chudák Neji.“ Litoval ho Naruto,ale na tváři se mu při představě úzkostlivě polykajícího Nejiho, krmeného Leem objevil letmí radostný úšklebek. „Co budeš dnes dělat Hinato?“
„Hmm..ještě přesně nevím..budu muset trénovat.“
„Aha..“ řekl Naruto sklesle.
„Ale večer mám čas.“
„Fakt?!“ Hinata přikývla „tak co kdybych se večer stavil?“
„A co budeme dělat?“ Zeptala se Hinata. Naruto chvíli přemýšlel.
„Co takhle zajít na večerní koupání do horkých pramenů? Dnes je na programu smíšená koupel.“ Hinata zčervenala, jak rajče. „Hh..v plavkách samozřejmě.“ Dodal ještě Naruto, když viděl Hinatin výraz. „Půjdeš teda?“
„No..já nevím…“
„Nebudem tam sami…Sakura, Sai, Shikamaru, Ino, Chouji, Kiba..prostě budou tam všichni!“ Hinata ještě váhala. „No tak Hin, tohle si přece nenecháš ujít.“
„Tak jo..a v kolik, že to začíná?“
„Stavím se pro tebe v sedm platí?“
„Hai.“ A každý se rozešli svou cestou.